Ilustrační foto / FOTO: Pixabay 

• Text vychází z britského dokumentu Národní strategie podpory začleňování nově příchozích žáků do školní výuky. [1]
• Konkrétní doporučení, která v tomto textu najdete, jsou přenositelná i do českého školního prostředí pro práci se žáky s odlišným mateřským jazykem.
• Přehled všech dílů seriálu spolu s webovými odkazy zájemci najdou pod textem.
  
  

Jak nepodcenit úvodní zapojení nových žáků do dění ve škole

Aktivní zapojení nových žáků s OMJ do chodu školy zlepšuje studijní výsledky, má pozitivní vliv na jejich chování a kvalitu školní docházky. Také podporuje vytváření proinkluzivního klimatu v samotné škole. Aby bylo jejich začlenění úspěšné, musejí školy zvážit, jak co nejlépe podpořit nově příchozí žáky, včetně těch, kteří s výukou druhého jazyka (hlavního vyučovacího jazyka školy) teprve začínají.
 

Zapojení žáků se týká těchto klíčových oblastí:  

• Žák dostává dostatečný prostor pro sebevyjádření: má svůj hlas, tzn. může vyjádřit svůj názor a k jeho názoru se přihlíží (učitel i žáci mu naslouchají). 
• Žák se aktivně podílí na vlastním procesu učení (např. má možnost rozhodovat se v průběhu výuky, zvolit si typ aktivity, typ a obtížnost dalšího úkolu, další volitelnou aktivitu, pokud již s úkolem skončil, provádí sebehodnocení).
• Žák spolupracuje s vrstevníky a během výuky probíhá oboustranná vrstevnická podpora.

Proč je důležité, aby dospělí ve škole novým žákům naslouchali?

Přestup na novou školu v jiné zemi může být pro nově příchozí žáky s OMJ obtížný. Čeká je nejen adaptace v nové škole, ale potřebují se také seznámit s novou zemí, její kulturou, osvojit si druhý jazyk. Mnozí žáci z tohoto důvodu můžou prožívat pocity osamění, bezmoci, mohou se cítit dezorientovaní, zaskočení. Někteří žáci si mohou s sebou přinášet ještě další zátěž: přicházejí ze zemí, ve kterých dochází ke konfliktům a kde jsou porušována lidská práva. Další děti se mohou těžce vyrovnávat se ztrátou rodiče. Rodiče některých dětí mohli zahynout ve válce, nebo nejsou z nejrůznějších důvodů v kontaktu se svými dětmi a dalšími rodinným příslušníky.

Využijte aktivity, které probíhají ve společném kruhu

Jak pomoci novým žákům, aby se ve škole cítili dobře a rychle se začlenili mezi své vrstevníky i do širší komunity školy? Ve Velké Británii se často využívají aktivity probíhající ve společném kruhu, které mají svoje daná pravidla i cíle. Práce v kruhu nabízí žákům s OMJ nejen příležitost vyjádřit své myšlenky, pocity a názory, ale také rozvíjet svou znalost hlavního vyučovacího jazyka školy.  V britském prostředí je obvyklou aktivitou Chvilka v kruhu (anglicky: Circle time).

 Jaké aktivity může český učitel použít, pokud se rozhodne pracovat s žáky v kruhu? 

• 1. Do českého jazyka byl přeložen metodický průvodce Vytváření Kruhů přátel. Kruhy přátel jsou zaměřené na vrstevnickou podporu a také na podporu inkluze. Výhodou této aktivity je nesporně to, že od učitele nevyžaduje velký časový závazek. Hlavním cílem kruhu je zejména vrstevnická podpora, hlavní díl aktivity tedy provádějí samotní žáci. Role učitele spočívá ve vedení celého procesu řešení problémů. Setkávání kruhu vrstevníků a takzvaného dítěte v centru zájmu probíhá jednou týdně zhruba na dvacet minut. Výhodné je, když se setkání účastní i asistent pedagoga (pokud ve třídě působí). Dítětem v centru zájmu je v rámci tohoto kruhu jakýkoli mladý člověk, u něhož je možné posílit a zlepšit jeho začlenění do běžného, a tedy i školního, prostředí. Rodiče tohoto dítěte by měli být s aktivitou seznámeni a souhlasit s ní. Rovněž samotné vybrané dítě by mělo souhlasit.

Hlavním cílem aktivity je v rámci školní třídy vytvořit užší podpůrný kruh dobrovolníků/spolužáků, kteří se budou aktivně podílet na začlenění a vytváření možností získat více přátel u žáka, který: 

• má obtíže v chování,
• má obtíže v komunikaci a spolupráci s vrstevníky,
• je nový a projevuje obtíže s adaptací,
• má málo přátel, úzký sociální kruh, cítí se izolovaný apod.

Metodu využijí zejména zkušení učitelé, kteří prošli výcvikem v komunikačních technikách a rozumějí přístupu k žákům. Metoda vyžaduje zapojení psychologa nebo jiného experta mimo školu, a to na úvodním sezení se žáky, kde všichni „načrtávají“ obraz dítěte v centru zájmu: popisují jeho pozitiva a negativa (samotné dítě v centru zájmu se sezení také účastní). Úvodní sezení slouží jako podklad pro realizaci dalších aktivit zaměřených na rozvoj empatie a porozumění dítěti v obtížné situaci a následně pro vytvoření finálního, užšího kruhu dobrovolníků.

Úvodní sezení, kde se popisují pozitiva a negativa dítěte v centru zájmu, je značně citlivou částí celé aktivity a vyžaduje jednak otevřenou a upřímnou, jednak ohleduplnou a respektující komunikaci od všech účastníků kruhu.

Metoda je proto vhodná zejména pro ty třídy, kde již pravidelně probíhají vyučovací hodiny nebo chvilky zaměřené na sociální a emoční rozvoj žáků a kde jsou žáci zvyklí navzájem otevřeně a s respektem komunikovat. Ve třídě (škole), kde není zvykem komunikovat otevřeně a s respektem, může být použití této aktivity kontraproduktivní: bez prospěchu pro dítě v centru zájmu. Metoda může být naopak přínosem v těch školách, jejichž vedení i pedagogický sbor kladou důraz na pozitivní klima ve škole i ve třídách a v rámci výuky pravidelně zařazují aktivity na rozvoj komunikace, spolupráce, tolerance a empatie. 

• 2. Učitel se také může rozhodnout využít metodu práce v takzvaném komunitním kruhu. Komunitní kruh slouží ke kultivování vztahů ve třídě, budování důvěry mezi žáky a také k prevenci sociálně patologických jevů. Jak často aktivitu zařazovat a jaká pravidla jsou vhodná během práce v komunitním kruhu, se můžete dozvědět v tomto podrobném manuálu: Jak pracovat s dětmi v komunitním kruhu.pdf (zapojmevsechny.cz)

• 3. Oblíbené jsou rovněž ranní kruhy jak v jednotlivé školní třídě, tak ranní kruhy všech žáků školy (lze dobře využít v případě menších, rodinných škol) nebo kruhy na konci výuky spojené se sebehodnocením. Obě tyto aktivity jsou mj. často využívané v rámci vzdělávacího programu Začít spolu. „Třídy v programu Začít spolu se scházejí ve společném kruhu ráno před samotnou výukou a potom na závěr vyučování. Závěrečný kruh dává prostor k hodnocení i sebehodnocení a uplatnění různých metod a her." [2]

• 4. Další aktivitou, kterou učitel může ve výuce využít, je tzv. hraní rolí. Během hraní rolí může učitel formovat správné používání druhého jazyka u žáků s OMJ, a tak přispívat k jejich začlenění a participaci ve výuce. (V českém školním prostředí jsou aktivity typu hraní rolí využívány v rámci tzv. dramatické výchovy).

Jaké pomůcky může učitel využít, pokud pracuje s žáky prostřednictvím společného kruhu?

Komunikaci v kruhu usnadní nejrůznější drobné rituální předměty, pracovat lze také například s tzv. panenkami s osobností (anglicky: „Persona Dolls“). Společná aktivita se zapojením panenek s osobností je vhodná pro děti od tří do devíti let ve školkách, školách i v rámci zájmového a neformálního vzdělávání. Cílem aktivity je předcházet vyčleňování dětí z kolektivu, podpořit soudržnost mezi vrstevníky a upevňovat hodnotový žebříček dětí. Pomocí panenky, která má jméno, příběh i povahu (tzn. citové a snahové vlastnosti), učitel vždy sdílí vybraný konkrétní příběh. Potom následuje společná debata.

Školy mohou také vyvinout řadu přístupů umožňujících podíl dětí na rozhodování. Žáci mohou například přispívat svými nápady, jak přivítat a podporovat nově příchozí žáky s OMJ s ohledem na své vlastní zkušenosti. Nápady se mohou probrat na fokusních skupinách, dotazníkovou metodou či prostřednictvím schránek (boxů), kam žáci vkládají na lístečcích své návrhy a nápady. 

Je třeba zvážit, jak umožnit dětem, které s druhým jazykem začínají, vyjádřit své myšlenky a pocity, zejména ve školách, kde nikdo nesdílí jejich mateřský jazyk. Shromažďování nápadů od dětí by dalo škole představu o tom, jak vnímaly poskytovaná opatření a jak by se dala zlepšit. Žáci se také mohou zapojit do tvorby materiálů, jako jsou vstupní manuály a DVD pro nově příchozí žáky s OMJ, a to v mateřském jazyce těchto žáků. Mohou také připravit dvojjazyčné slovníčky výrazů a frází, které vnímají jako zásadní během úvodní adaptace a začleňování do prostředí školy.

Jak motivovat žáky k aktivnímu postoji v procesu učení

„Děti potřebují být aktivními účastníky svého vlastního učení. To platí o všech dětech, a zejména o těch, které potřebují cílenou podporu kvůli přerušenému základnímu vzdělávání. Takové děti lze povzbudit tím, že e aktivně zapojí do plánování svých vlastních vzdělávacích cílů a přezkoumávají svůj vlastní pokrok.“  [3]

Přijímání podpory od vrstevníků a spolupráce s nimi

Děti se vzájemně podporují ve svém vlastním učení a rozvoji prostřednictvím společné práce  s vrstevníky ve dvojicích a ve skupinách. Žáci s OMJ pak nabývají velkou porci znalostí jazyka právě od svých spolužáků, jak jednojazyčných, tak i dvoujazyčných. Naplánované příležitosti k mluvení a poslechu spolu s kolaborativním učením podporují a zrychlují nabývání znalostí nového jazyka. 

Podpora spolužáků může nabývat též formy spřátelení se na školním hřišti, v době oběda nebo partnerské či kamarádské výpomoci ve třídě. Dá-li se nově příchozímu dítěti příležitosti užívat během takové spolupráce i svého mateřského jazyka, je to pro ně nejen ocenění hodnoty jeho jazyka, ale též uznání, že i dítě, které se teprve učí nový jazyk, má co nabídnout.

Společná práce: domov, škola a komunita

Partnerství s rodiči 

Výzkumy potvrzují, že zapojení rodičů do vzdělávání dítěte má pozitivní vliv. Rozvíjení silných vazeb mezi domovem a školou by mělo být součástí podpory každé školy pro nově příchozí žáky s OMJ. Rodičovská podpora je mnohem mocnější silou, než je rodinné zázemí, velikost rodiny či míra vzdělanosti rodičů.

Efektivní spolupráce s rodiči zahrnuje vědomí, že: 

• většina rodičů se chce podílet na vzdělávání svých dětí;
• rodiče jsou prvními vychovateli svých dětí a zůstávají klíčem k jejich vzdělávání;
• rodiče hrají klíčovou roli v tom, aby jejich děti rozvíjely pevný pocit vlastní identity a sebeúcty;
• rodiče svým dětem rozumějí nejlépe;
• je velmi důležité naslouchat tomu, co rodiče tíží nebo s čím si dělají starosti; tato činnost přesahuje samotnou činnost pedagogů ve výuce a ve škole, zároveň ji ale nelze podceňovat;

Nejúspěšnějšími školami v začleňování a v práci s nově příchozími žáky jsou ty, jež rozvinuly vysokou míru rodičovské participace. Tyto školy mají své „uvítací klima/ovzduší". Co je nedílnou součástí takového klimatu?

• Škola aktivně oceňuje kulturní, jazykové a náboženské zázemí rodičů všech žáků;
• škola je nedílnou součástí místní komunity;
• škola podporuje účast rodičů na aktivitách spolu s dětmi, např. formou příležitostí k tzv. učení se v rodině.

A jak poznají rodiče, že jejich děti docházejí do školy, kde jsou vítáni? Taková škola dává všem rodičům pocit a jistotu, že:

• Personál školy má zájem s nimi komunikovat o jejich pocitech a názorech;
• jejich pocity a názory jsou vždy přijímány s respektem a vážností;
• jsou ve škole vítáni, a že hrají v rámci školy pozitivní roli.

• v případě potřeby zajišťuje podporu tlumočníka;
• dle potřeby směřuje rodiče k relevantním službám, jako např. výuce angličtiny.
  
  

Je však třeba mít na paměti, že existují faktory, které mohou zapojení rodičů žáků s OMJ snižovat.

Typicky to mohou být tyto faktory:

• Rodiče nejsou seznámeni s místním (pro ně novým) vzdělávacím systémem a mohou se tudíž cítit nejistí v tom, jak by se mohli zapojit.
• Rodiče si mohou přinášet zkušenost s takovým vzdělávacím systémem, kde se aktivní zapojení rodičů ze strany školy neočekávalo.
• Omezená znalost jazyka může vést k tomu, že se rodiče nebudou cítit dostatečně sebejistě, aby iniciovali interakci se školou.
• Nedostatek vzdělávacích příležitostí v průběhu jejich vlastního života může vést k tomu, že rodiče nebudou mít dostatek sebedůvěry iniciovat interakci se školou.
• Zkušenosti ze země původu mohou u některých rodičů vést i k pochopitelným obavám ohledně styku s autoritou a kontaktu se školami.
• Rodiče mohou mít pocit, že nemají škole co nabídnout /čím přispět.
• V rámci školy nemusí být k dispozici vhodná dvojjazyčná podpora nebo vhodné překladatelské či tlumočnické služby.

Když školy plánují zapojení rodičů do vzdělávání svých dětí, musejí tyto faktory brát v potaz.

Naslouchání a sdílení

Partnerství s rodiči nově příchozích žáků musí být postaveno na procesu naslouchání a sdílení. Je zásadní, aby rodiče i škola vnímali komunikaci jako obousměrný proces. Jedním z prvních kroků v rozvoji obousměrné komunikace s rodiči by mělo být založení kultury snadného (nízkoprahového) přístupu a neformálních kontaktů. Učitelé a vedoucí pracovníci učitelského sboru by měli být rodičům k dispozici na počátku i na konci školního dne. Je to doba, kdy rodiče do školy přicházejí tak jako tak – buď přivážejí, nebo vyzvedávají své děti. V některých školách učitelé na konci školního dne dovedou děti na školní hřiště a tam iniciují diskusi s rodiči, čímž pomáhají těm, kteří se necítí dost sebejistě, aby sami překonali obtíže při komunikaci se školou. Neformální kontakty škole také usnadňují sdílení novinek a dobrých zpráv o úspěších dětí. Řada rodičů pochází z prostředí, kde ke kontaktu se školou docházelo jen tehdy, když určitý problém narostl a bylo nezbytně nutné jej řešit. Zaměření se na dobré zprávy pomůže zmírnit nebo odstranit jakékoli negativní pocity, které by tito rodiče mohli zažívat.

Při stanovování formálnějších schůzek s rodiči je zásadní pečlivě plánovat, aby jednotlivé body byly jasné a stručné. Rodičům, jejichž znalost hlavního vyučovacího jazyka školy nestačí k vedení konverzace, by měli být k dispozici tlumočníka. Tlumočník by měl být dopředu informován, o čem setkání bude, aby proběhlo co nejplynuleji.

Je také důležité, aby školy aktivně shromažďovaly názory rodičů svých žáků. Existuje množství různých přístupů, jak toho lze dosáhnout. Některé školy například vytvářejí skupiny zástupců všech rodičů, jiné sbírají ohlasy rodičů neformální cestou, třeba během pravidelné „ranní kávy s rodiči“. Může být také svoláno otevřené formální setkání, na němž škola zjistí pocity a názory rodičů na vybrané téma.

Pro řadu rodičů je největší bariérou v komunikaci a partnerství se školou jejich vlastní omezená znalost hlavního vyučovacího jazyka školy.

Školy by měly zvážit, jak pomoci rodičům svých žáků tuto bariéru překonat, a vyvinout strategii, jež jim umožní vyjádřit své pocity a postoje a zároveň přijmout jakékoli informace, které jim škola chce sdělit. Taková strategie by měla být sdílena se všemi zaměstnanci školy.

Některé školy mohou využívat dvojjazyčné zaměstnance, ale existuje také mnoho škol, kde nejsou žádní zaměstnanci, kteří sdílejí jazyk rodičů. V takových případech budou školy čas od času potřebovat tlumočníka. Mohou využít někoho z místní komunity, nebo vpřekladatelský servis. Je nezbytné, aby překladatelé přítomní u jakýchkoli důvěrných rozhovorů nebyli přáteli ani příbuznými rodičů. Školy mohou také využít letáky a informační materiály přeložené do mateřského jazyka rodičů. 

Školy, které mají bilingvní učitele, mohou mít zájem vytvořit si své vlastní materiály pro rodiče. Pro rodiče, kteří jsou limitovaní v gramotnosti i ve svém vlastním jazyce, může být nejlepší cestou konverzace z očí do očí nebo využití nahrávek, videí apod.

Neustávat v rozvoji mateřského jazyka

Někteří rodiče se mohou domnívat, že díky životu v anglicky mluvící zemi musí doma se svými dětmi minimalizovat užívání mateřského jazyka. Udržování a rozvíjení mateřského jazyka však umožňuje žákům, kteří s druhým jazykem teprve začínají, nejen komunikovat tak, jak jim nejvíce vyhovuje, ale také podporuje jejich osvojování si druhého jazyka. U dětí, jejichž znalost mateřského jazyka není průběžně udržována, může být následně obtížnější si úspěšně osvojit druhý jazyk, obzvláště když je čekají náročnější výzvy ve výuce jako osvojování si širší slovní zásoby (odborné výrazy, podrobnější slovní zásoba ve specifickém tématu), podrobnější a složitější gramatika, správný slovosled, stavba vět a další.

Mít možnost používat mateřský jazyk je důležité zejména tehdy, kdy se žák s OMJ setkává s nejrůznějšími novými pojmy v rámci učebních osnov. Tehdy mu mateřský jazyk může sloužit jako užitečný výchozí nástroj k prozkoumávání těchto pojmů.

Malé děti jsou zvláště náchylné ke ztrátě schopnosti komunikovat ve svém mateřském jazyce, pokud je veškerá interakce v tomto jazyce omezena. Rodičům lze proto doporučit, aby v mateřském jazyce dětí vykonávali takové činnosti, jako je čtení, používání čísel (podle úrovně znalostí dítěte), nebo aby své děti povzbuzovali, aby v mateřském jazyce vyprávěly o tom, co se naučily.

Jak povzbudit rodiče, aby se zapojili do komunikace se školou? 

Mnozí rodiče nově příchozích žáků rádi pomáhají ve třídách. Některé školy je proto aktivně nabírají a poté jim poskytují školení a odborné znalosti o tom, jak podporovat učení dětí. Pro rodiče, kteří ještě neovládají angličtinu na úrovni, kterou by taková práce vyžadovala, nabízí řada škol rodičům možnost zapsat se do kurzů angličtiny, ICT, šití a podobně. Některé školy pořádají hodiny angličtiny za účasti rodičů i dětí, jiné pořádají ranní posezení při kávě, jež rodičům umožňují vzájemnou socializaci. To pomáhá zvláště v případech, kdy jsou rodiny jazykově a kulturně izolované, například v rámci místní pospolitosti s rodiči nesdílí jejich jazyk či kulturní zázemí.

Mnohé školy mají pro rodiče zřízenou i zvláštní místnost, často zajištěnou školním zaměstnancem, kde se mohou zastavit či navštěvovat své kurzy. Dát rodičům důvod, proč do školy zajít, pomůže jejich pocitu bezpečí a konformity ve školním prostředí a podpoří vzájemnou komunikaci mezi rodinou a školou.

Školy také mohou určit tzv. styčnou (bilingvní) osobu mezi ostatními rodiči a školou, která moderuje komunikaci mezi školou a všemi rodiči a je k dispozici třídnímu učiteli, například pomáhá při organizaci nejrůznějších aktivit. Role tohoto „rodiče školní třídy“ může být rotující, tzn. může se střídat více osob (optimálně bilingvní rodiče, kteří již dobře ovládají druhý jazyk), například po jednom měsíci. Takový člověk může mít zejména za úkol všem ostatním rodičům pravidelně předávat potřebné informace ať už ústně, nebo e-mailem. [5]

Vazby na komunitu

„Kromě úzké spolupráce s rodiči musí být základní školy úzce propojeny s místní komunitou.“ [6]

Komunity, které školu obklopují, jsou stejně různorodé jako osazenstvo školy a nově příchozí děti mohou, ale nemusí být etnicky zastoupeny v místní komunitě.

Propojení s místní komunitou může školám poskytnout řadu výhod. Školy mohou:

• Být napojené na komunitní jazykové kurzy, na školy pro mimoškolní doplňující výuku (viz info níže), na náboženské školy atd. Školy mohou tímto způsobem nejen sdílet informace o dětech, ale může být docela přínosné vidět děti v jiném vzdělávacím prostředí.

• Zorganizovat v rámci komunity jazykové kurzy pro rodiče a další členy komunity, kteří neovládají druhý jazyk (potažmo hlavní vyučovací jazyk školy).
• Zorganizovat komunitní jazykové třídy, které zahrnují široké spektrum účastníků (rodiče, děti i zaměstnance školy).
• Využívat odborné znalosti lidí z komunity k pomoci s kurikulárními a mimoškolními aktivitami.
• Rozvíjet vztahy s místními firmami, komunitními organizacemi a náboženskými skupinami.
• Získávat pro školu tiskoviny, oblečení a další zdroje od místních podniků a obchodů.
• Umožnit různým částem místní komunity využívat zázemí školy.

Zdroje:

[1] © CROWN COPYRIGHT (2007). New Arrivals Excellence Programme Guidance. Primary and Secondary National Strategies ❙ 00650-2007BKT-EN ❙ [online]. Dostupné z: https://www.naldic.org.uk/Resources/NALDIC/Teaching%20and%20Learning/naep.pdf [dat. cit. 21. 8. 2022]

[2] KOLEKTIV AUTORŮ. (2020). 5 metod hodnocení v programu Začít spolu. [online]. Dostupné z: https://zapojmevsechny.cz/clanek/detail/5-metod-hodnoceni-v-programu-zacit-spolu [dat. cit. 21. 8. 2022]

[3]  © CROWN COPYRIGHT. (2005). Pupil participation Primary National Strategy (DfES 75-2005 PD5-EN). Manchester (UK): Department for Education.

[4] EDUCATION SCOTLAND. (2021). What is Family Learning? [online]. Dostupné z: https://education.gov.scot/improvement/research/what-is-family-learning [dat. cit. 21. 8. 2022]

[5] BAIN ELEMENTARY SCHOOL. (2018). Room Parent Guidelines and Responsibilities 2018-2019. [online]. Dostupné z: https://schools.cms.k12.nc.us/bainES/Documents/2018-2019%20Bain%20Elementary%20Room%20Parent%20Guide.pdf [dat. cit. 21. 8. 2022]

[6] © Crown copyright. (2007). Primary National Strategy. Excellence and Enjoyment: Learning and teaching for bilingual children in the primary years (DfES 0377-2003). [online]. Dostupné z: https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/190589/Learning_and_teaching_for_bilingual_children.pdf [dat. cit. 21. 8. 2022]

[7] THE NATIONAL RESOURCE CENTRE FOR SUPPLEMENTARY EDUCATION. (2022). Supplementary Education. [online]. Dostupné z: https://www.supplementaryeducation.org.uk/supplementary-education-the-nrc/ [dat. cit. 21. 8. 2022]