Britská inspirace: Začleňování nově příchozích žáků. Jak předejít chybám?

Britská inspirace: Začleňování nově příchozích žáků. Jak předejít chybám?

21.07.2022
Kristina Březinová
Učitel/učitelka
Třetí díl 10dílného seriálu z cyklu zahraniční inspirace o začleňování nově příchozích žáků se zabývá počáteční fází integrace nově příchozích žáků: přináší například informace o prvotní komunikaci se žákem a jeho rodinou, o roli tzv. školních průvodců a pedagogických asistentů a o zaváděcích programech. Text se opírá o anglickou Národní strategii podpory začleňování nově příchozích žáků do školní výuky. [1]
Obrázek článku

Ilustrační foto / FOTO: Pixabay


V předchozích dvou částech 10dílného seriálu o britské zkušenosti se začleňováním nově příchozích žáků s angličtinou jako druhým jazykem, Jak podpořit začleňování nově příchozích žáků do vzdělávání? Průvodce pro 1. stupeň základních škol a Jak pomáhat nově příchozím žákům, se mohli zájemci o tuto problematiku rámcově seznámit s demografickými podmínkami ve Velké Británii, s konkrétními postupy začleňování a také s obtížemi, jimž nově příchozí žáci v britských školách čelí. Třetí část seriálu se zabývá počáteční fází integrace nově příchozích žáků:

Jakým chybám se vyhnout při začleňování žáka

Po absolvování vstupního rozhovoru již má škola dostatek informací na to, aby mohla adekvátně naplánovat práci s nově příchozím žákem. Kvalitní plán a promyšlené začleňování budou kýženou oporou pro obě zúčastněné strany – jak pro školu, tak i pro nového žáka.

Některé školy mají tendenci umisťovat nově příchozí žáky s malou či nulovou zkušeností se školní docházkou do nižší věkové skupiny, než jaká odpovídá věku dítěte. Příkladem mohou být děti, které přicestují během školního roku, aniž by kdy předtím nastoupily do nějaké školy. Nejenže tedy neumí číst a psát, ale nezažily ani výuku jako takovou, natož tu britskou. Školy mají často pocit, že pro tyto žáky bude výhodnější načerpat zkušenosti nejprve mezi mladšími dětmi. Ač se může zdát takový krok pochopitelný a třeba i logický, vždy by měly školy brát v potaz i to, jaký dopad může takový krok mít na prožívání daného žáka. Jedním z nich může být frustrace z nemožnosti komunikovat v srozumitelném jazyce, navíc ještě v kolektivu mladších dětí, jež se nacházejí v jiném vývojovém stádiu. To může vést k dominantnímu či dokonce agresivnímu chování nově příchozího žáka anebo naopak k pasivitě a stranění se kolektivu. 

Na tomto místě je třeba zdůraznit, že děti na prvním stupni se v kolektivu svých vrstevníků učí čtení a psaní poměrně rychle. Výzkumy prokázaly, že pro děti s angličtinou jako druhým jazykem jsou zcela zásadní kognitivní výzvy odpovídající jejich věku. Konkrétně se jedná o přiměřené výzvy u chápání a získávání informací a jejich zpracování. Tomu by měl být uzpůsoben i obsah výuky. Už jen z tohoto důvodu je žádoucí nově příchozího žáka začlenit mezi stejně staré vrstevníky.

Před tím, než žák nastoupí do výuky, by měl třídní učitel promluvit ke třídě a vysvětlit jí, jak může nově příchozímu žákovi pomoci. Učitel může třídu požádat, aby se zamyslela, co konkrétně může být podle ní pro nového žáka těžké a složité, a probrat spolu s ní nápady, jak takovému žákovi pomoct. 


Učitel také může žákům představit strategii podpory nového žáka, která akcentuje:

  • důležitost pomoci novému žákovi ze strany spolužáků; 

  • komunikaci se žákem v normální angličtině (nikoliv dětské, "zdrobnělé"); 

  • zapojování nového žáka do všech aktivit; 

  • nutnost ukázat novému žákovi, jak plnit zadané úkoly; 

  • nutnost mluvit o každém úkolu během jeho plnění. 


Při plánování strategie integrace by měl být nový žák v ideálním případě zapojen (a to co nejčastěji to je možné) do takové skupiny spolužáků, která je maximálně zvídavá a jejíž členové jsou citliví k potřebám druhých (tedy se osvědčili při projektové práci, skupinové činnosti, diskuzích aj.). Tato spolupráce může být prospěšná oboustranně – nový žák představí třídě a škole odlišný jazyk a kulturu, přinese znalosti z jiné země a umožní nalézt nové přátele. Naučí-li se spolužáci předem pár slov z mateřského jazyka nově příchozího žáka, pomůže jim to nejen se připravit na nového spolužáka, ale také mu tím dají najevo, že o něj mají zájem a že je ve třídě i ve škole vítaný.

Jak na počáteční komunikaci s žákem bez znalosti angličtiny 

Pokud školy nepromyslí způsob, jakým překonat jazykovou bariéru, může být prvních pár dnů pro obě strany (pedagogický sbor i žáka) velmi náročných. Zapojení dvojjazyčných pedagogických pracovníků a ostatních dětí, které mají se žákem společný mateřský jazyk, nejenže usnadní prvotní komunikaci, ale též vysílá směrem k nově příchozímu žákovi a jeho rodině jasný signál, že jazyk a kultura nového žáka jsou oceňovány a přijímány. 

V mnoha školách, zejména takových, které navštěvuje jen minimum žáků s angličtinou jako druhým jazykem, však nemusí pracovat nebo studovat nikdo, kdo zná jazyk nově příchozího žáka. I pro takové případy existují strategie, jež mohou podpořit základní komunikaci s nově příchozím žákem. 


Některé praktické tipy:

  • Vyrobte (nejlépe společně s žákem) obrázky doplněné jednoduchými frázemi v angličtině (a pokud možno i v mateřském jazyce žáka), jež vyobrazují, že žák má hlad, žízeň, cítí se smutně, není mu dobře, potřebuje pero, potřebuje na záchod, je mu dobře atd.

  • Požádejte rodiče o seznam základních frází v mateřském jazyce žáka, jako jsou pozdravy, základní potřeby a podobně, včetně toho, jak se mají správně vyslovit.

  • Poskytněte žákům, kteří umí číst a psát v mateřském jazyce, dvojjazyčné slovníky.

  • Pořiďte publikace (zajistěte materiály), jež obsahují slova a fráze užitečné pro žáka a školu v mateřském jazyce žáka. 

  • Vyhledejte další vhodné webové zdroje nebo software a naplánujte jejich využití ve výuce. Ty by se také mohly stát vynikající příležitostí k učení pro spolužáky.



Poskytnutí dvojjazyčných materiálů, nahrávek a případně softwaru otvírá novému žákovi cestu do třídy a výuky a pomáhá překlenout propast mezi mateřským a pro něj novým (anglickým) jazykem.

Průvodci – kamarádi a asistenti pedagoga pro nové žáky

Zapojení kamaráda – průvodce velmi ulehčí novému žákovi první dny ve škole. U menších dětí může pomoci pověření i dvou kamarádů, zvláště když nemají ještě dostatečně osvojený anglický jazyk, protože pro ně může být obtížné trávit celý den či celé dny v roli pověřeného průvodce. 

Učitel by měl vždy jasně vysvětlit, co role průvodce – kamaráda obnáší: měl by nového žáka navigovat při pohybu školou, pomoci mu seznámit se s běžným denním režimem ve škole a dohlédnout na to, aby nový žák nezůstával sám v době oběda či volného času (her apod.). 

Učitel pokud možno vybírá takového průvodce – kamaráda, s nímž nový žák sdílí mateřský jazyk – to může u žáka vzbudit důvěru a zmírnit pocit izolovanosti, zvláště tehdy, je-li pro něj angličtina úplně nový jazyk. Kamarád, který mluví stejným mateřským jazykem, může také nově příchozímu žákovi v prvních dnech překládat. Ne všechny děti však simultánní překlad zvládají, náročné to je zejména pro děti mladšího školního věku. Učitelé by měli ve třídě v každém případě navodit takovou atmosféru a podmínky, aby nově příchozí žáci mohli bez obav komunikovat i ve svém mateřském jazyce.


Dobrým nápadem může být také pravidelný písemný nebo kreslený (např. komiks) záznam toho, jak žáci pomáhají nově příchozím, do tzv. „deníku průvodce – kamaráda ze třídy“. Tímto způsobem lze udržovat zájem daného žáka – průvodce o věc a jeho motivaci být nově příchozímu spolužákovi i nadále oporou. „Deník průvodce“ také může poskytnout učiteli další užitečné informace o nově příchozím žákovi viděné jinýma očima. 


Učitelé by měli dbát na to, aby se nový žák pohyboval ve stejné skupině jako jeho průvodce – kamarád a nejlépe ve skupině, kde jsou i další spolužáci hovořící stejným mateřským jazykem. Toto nastavení může pomoci rozvíjet sebevědomí a sebedůvěru nově příchozího žáka. Na druhou stranu by samozřejmě veškerá podpora nového žáka neměla padat výlučně na spolužáky mluvící stejným mateřským jazykem.


Některé školy zavádějí také funkci „kamaráda na hřišti“ nebo „kamaráda pro volný čas“. Jsou to děti, které byly speciálně vybrány nebo i vytrénovány pro podporu spolužáků, kteří zažívají pocity osamocenosti, zranitelnosti nebo duševního zmatku. V některých školách takto vyškolené děti poskytují pomoc všem ostatním dětem, které čelí jakýmkoliv aktuálním problémům či obtížím. 


Příklad z praxe 1:

Základní škola na severu Anglie používá program volnočasových průvodců – kamarádů na pomoc dětem, které se cítí osaměle, zmateně, nebo řeší nějaký problém, s nímž by potřebovaly pomoci. V tzv. „klíčové fázi 1“ (věk 5–7 let, 1.–2. ročník na základní škole) nosí průvodci – kamarádi odlišnou barvu svetru, aby je bylo možné na hřišti snadno identifikovat.

Děti, které něco trápí, takto vědí, že se vždy mohou zapojit do hry s průvodcem – kamarádem. To snižuje jejich obavy a strach, že by si na hřišti musely hrát samy, nikdo si jich nevšímal apod. Za tímto průvodcem – kamarádem mohou zajít také v situaci, kdy řeší nějaký problém nebo spor.

V tzv. „klíčové fázi 2“ (věk 7–11 let, 3.–6. ročník na základní škole) nosí průvodci – kamarádi také odlišnou barvu svetru, takže je lze snadno identifikovat. V této fázi průvodci – kamarádi nabízejí tzv. „ordinace“, kam mohou zájemci chodit a důvěrně nimi diskutovat o nejrůznějších problémech. Všichni tito průvodci – kamarádi byli pečlivě vybráni a vyškoleni. Pokud potřebují radu nebo podporu, vždy jsou jim také k dispozici určení učitelé.



Role pedagogického asistenta 

Pro nově příchozí žáky může být velmi užitečná, ba přímo nezbytná pomoc tzv. pedagogického asistenta (anglicky: „teaching assistant“), který je dítěti k dispozici jak v rámci výuky, tak mimo třídu. Tento pracovník by měl projít speciálním školením zaměřeným na příchod, adaptaci a začleňování nového žáka a měl by být prvním, s nímž se žák při nástupu do školy potká. Měl by být též přítomen při vstupním pohovoru s rodiči. 


Pedagogický asistent pak může s dítětem strávit nějaký čas, blíže ho poznat, ukázat mu třídu, školu a i veškeré další, pro ně neznámé prostředí. Asistent může nového žáka doprovázet během prvních školních dnů, podporovat jej ve třídě a pomáhat mu, aby se žák v novém prostředí cítil bezpečně. Měl by mu být k dispozici zvláště v době přestávek či oběda, kdy se dítě může cítit osamoceně.


Pedagogický asistent je také zodpovědný za sdílení informací s třídním učitelem a vedením školy. Jakmile si žák více zvykne na školní kolektiv a získá nové přátele, může asistent postupně míru své podpory omezovat. Takovéto schéma sice vyžaduje jistou míru personální flexibility ze strany školy, ale vynaložené úsilí se jí vždy vrátí v podobě snazšího začlenění žáka do jejích struktur.


Příklad z praxe 2:

Tento příklad je z velké základní školy, která zřídila tým specialistů na angličtinu jako druhý jazyk. Tým se skládá z manažera učitelského sboru, manažera podpůrného týmu a pedagogického asistenta z každého ročníku. Celý tým prošel školením zaměřeným na nově příchozí žáky a jejich potřeby. Kdykoliv přijde nový žák, určený pedagogický asistent z dané ročníkové skupiny bude první osobou, která se s žákem setká. První školní odpoledne bude s nově příchozím žákem trávit čas (škola má zásadu, že nové děti začínají vždy odpoledne prvního dne), bude si s ním hrát a povídat si s ním ve speciálně zřízené místnosti pro výuku angličtiny jako druhého jazyka. Místnost je zařízena tak, aby poskytovala útočiště nově příchozím žákům, kdykoliv prožívají úzkost nebo zmatek. Určený pedagogický asistent bude žáka během několika příštích týdnů stínovat a bude mu k dispozici pro případ, kdy by žák prožíval negativní emoce (stres, osamění apod.). Pedagogický asistent bude žákovi poskytovat podporu i ve školní třídě. Asistent je také k dispozici, aby zodpověděl jakékoli dotazy nebo aby rozptýlil obavy rodičů.



Vytváření přívětivého prostředí 

Jednou z nejefektivnějších cest, jak dát nově příchozím žákům a jejich rodinám najevo, že jsou vítáni a respektováni, je začlenění jejich rodného jazyka a kultury do prostředí školy. Nové prostředí pak již pro ně nebude takovou neznámou, navíc to v nich může podpořit pocit sounáležitosti. Vysílá to zprávu, že jsou jazyk a kultura dítěte školou oceňovány.

Některé příklady, jak reflektovat jazyk a kulturu nově příchozího žáka ve škole:

  • Popisky kanceláří, toalet atd. v anglickém i v mateřském jazyce dítěte. 

  • Obrázky s pozitivní tematikou (obrazy lidí, míst nebo věcí) ze země původu dítěte. 

  • Obrázky ve třídě se stejnou větou napsanou různými jazyky, jimiž mluví děti ve třídě.

  • Dvojjazyčné knihy, kazety, CD v mateřském jazyce dítěte.

  • Oblečení, kuchyňské náčiní atd. z domovské země dítěte v domácím koutku / šatně / kuchyňce apod.

  • Nově příchozí žáci používají svůj mateřský jazyk k učení ve třídě.

  • Příběhy, básně, dramata atp. z původní kultury žáka zahrnuté do předmětů jako literatura, hudební výchova apod. 

  • Připomínání a oslava kulturních a náboženských svátků rodné země dítěte.

Zaváděcí programy pro nové žáky

Je nepravděpodobné, že by nově příchozí děti měly potřebu se učit mimo třídu. Výuka ve třídě poskytuje i těm žákům, kteří s angličtinou úplně začínají, možnost osvojit si slovní zásobu, kterou nejvíce potřebují a která jim umožňuje přístup k učebním osnovám. Jazyk, který děti bez předchozí znalosti angličtiny nejvíc potřebují, je právě ten, který se užívá ve školní třídě.

Pro ty žáky, kteří školní docházku do této doby absolvovali jen v omezené míře či dokonce vůbec, se doporučuje velmi krátký, časově omezený úvodní zaváděcí program pro malé skupiny. Zaváděcí programy přinášejí nejlepší výsledky, jsou-li propojeny s hlavním vzdělávacím proudem (tzn. s Národním vzdělávacím programem). Úvodní zaváděcí program pro nově příchozí žáky může být proto součástí běžné skupinové i individuální práce v rámci běžné výuky.


Terminologie použitá v tomto textu:

V anglickém jazyce jsou žáci s odlišným mateřským jazykem (OMJ) obvykle označování jako: „pupils with English as an additional language“ (v českém překladu: „žáci s angličtinou jako druhým jazykem“).




Zdroje:

[1] © CROWN COPYRIGHT (2007). New Arrivals Excellence Programme Guidance. Primary and Secondary National Strategies  00650-2007BKT-EN  [online]. Dostupné z: https://www.naldic.org.uk/Resources/NALDIC/Teaching%20and%20Learning/naep.pdf [dat. cit. 12. 10. 2021]


Mohlo by Vás zajímat

Krabička první záchrany pro učitele, první dny a týdny s žákem bez znalosti češtiny ve třídě

Podívejte se, co obsahuje kompletní soubor materiálů k publikaci Alice Kourkzi: KRABIČKA PRVNÍ ZÁCHRANY PRO UČITELE, který má připravit pedagogické pracovníky na první dny a týdny s žákem bez znalosti češtiny ve třídě.

Zobrazit další články