Jak rozvíjet dobré vztahy ve třídě: 2 metody

Ilustrační foto | FOTO: APIV B

1. Komunitní kruh

Budovat dobré vztahy ve třídě můžete prostřednictvím komunitního kruhu. Tento přístup vychází z myšlenky, že škola není jen místem předávání znalostí v různých předmětech, ale slouží i sociálnímu učení. Skutečnost, že se v jedné třídě setkávají rozdílné povahy, děti z různého sociálního prostředí, které mají rozličné zájmy a názory, má své plusy a minusy.

Společné vzdělávání učí děti vycházet a komunikovat s pestrou paletou vrstevníků, zároveň tak mohou mezi nimi vznikat konflikty. Berme to jako příležitost rozvíjet důležité životní dovednosti dětí, jako je tolerance, zodpovědnost, vzájemný respekt, citlivost vůči potřebám druhých, obrana proti násilí, obrana proti manipulaci. [1]

Význam bezpečí

Komunitní kruh pomáhá rozvíjet vztahy, posilovat soudržnost, pocit sounáležitosti a přijetí a rozvíjet schopnost projevovat emoce. To je možné jen za předpokladu bezpečí pro všechny. [2] Lidský mozek se lépe učí, pokud člověk necítí ohrožení a organismus tak neplýtvá energií na obranné reakce. Proto v komunitním kruhu dbáme na tyto principy:

• Důvěra – jednáme férově, vyhýbáme se překvapování, náladovosti, vylévání si vzteku. V atmosféře důvěry se může dítě ptát bez obav, hledat pomoc a těšit se na školu.

• Pravdivost – všichni máme právo vědět, na čem jsme a co můžeme od druhých očekávat. Vystupujte před dětmi autenticky a jděte jim příkladem.

• Aktivní naslouchání – naslouchejte dětem, učte je ptát se.

• Respekt – budujte mezi dětmi úctu tím, že je budete respektovat jako osobnosti a hodnotné lidské bytosti, bez ohledu na sociální status nebo školní výsledky.

• Osobní maximum – umožněte dětem hodnotit vlastní práci vzhledem k jejich osobním cílům, bude je to motivovat. [1]

  
  

  Doporučené čtení: O sebehodnocení žáků píšeme v článku Sebehodnocení žáků: praktické tipy.

Pravidla komunitního kruhu

Komunitní kruh může vést kterýkoliv učitel, který má k tomuto nástroji dobrý vztah a umí s ním pracovat, hlavně jej ale doporučujeme třídním učitelům. Důležité je dodržovat při komunitním kruhu čtyři základní pravidla:

• Nasloucháme si. Hovoří vždycky jen jeden. Ostatní se neptají ani nevynášejí hodnotící komentáře.

• Kdo nechce, nemluví. Děti se tak učí odpovědnosti, dovednosti se rozhodovat, dovednosti něco slušně odmítnout.

• Jednáme s respektem. V komunitním kruhu přímo nereagujeme na to, co řekl někdo před námi, pouze sdílíme svůj názor.

• Respektujeme soukromí. Žáci mohou mimo kruh hovořit o dění v kruhu, nesmí však uvádět konkrétní jména.

Příklady témat pro komunitní kruh

• Co jsme dělali, co jsme zajímavého prožili?

• Na co se těšíme?

• Co se nám tento týden povedlo?

• Co nám udělalo radost?

• Je něco, co se nám tento týden nepodařilo? Co nového jsme se tím o sobě, druhých anebo o té věci naučili?

• Co nás příjemně překvapilo?

• V čem jsme udělali velký pokrok?

Komunitní kruh prakticky

Komunitní kruh můžeme zařazovat pravidelně (každý den či určitý den v týdnu), nebo podle potřeby. Metoda je vhodná i pro použití v mateřské škole. Hodí se ale také pro práci ve střediscích výchovné péče, dětských domovech nebo speciálně pedagogických centrech.

Témata volíme podle věkové struktury dětí a aktuální potřeby (např. výskyt nežádoucího chování ve třídním kolektivu). Komunitní kruh můžeme využívat při sdílení a rozvoji pozitivních témat (viz seznam výše) nebo s jeho pomocí otevřít závažnější oblasti života dětí (např. šikana, kyberšikana, záškoláctví, útěky z domova, návykové chování, krádeže, lhaní, agresivní chování). Doporučujeme začít diskusí o pocitech dětí v souvislosti s daným tématem (např. jak se cítí dítě, které utíká z domova). Dále se můžeme dotknout projevů uvedeného chování (např. jak vypadá dítě, které utíká z domova, jaké to pro něj má důsledky). A následně o možnostech, které má dítě v takové situaci (např. kde najde pomoc, linky důvěry, organizace, které dětem pomáhají). Důležité je probrat také motivy řešeného chování (např. proč děti utíkají z domova).

Důležité: Nepoužívejte komunitní kruh pro přímé řešení konkrétních konfliktů ve třídě. Komunitní kruh by měl být bezpečným prostředím i pro ty, kteří ve svém chování chybují. [3]

2. Monitorovací kalendář – co se mi povedlo a co mě baví

Metoda, která slouží k podpoře rozvoje emoční inteligence dětí, budování jejich sebedůvěry. Pomáhá děti učit mapovat vlastní silné stránky, posiluje pozitivní motivaci dětí.

Dítě si zaznamená každý den do tabulky:

1) Co se mi dnes nejvíce podařilo? Proč jsem na tento úspěch hrdý? 

2) Co mě dnes nejvíce bavilo? Proč mě tato aktivita bavila? 

3) Co jsem se dnes dozvěděl o sobě?

Dítě může zaznamenávat i drobné úspěchy, dílčí spokojenost a pozitivní pocity a drobné poznatky a příhody. Zápisy mohou být stručné, nicméně neměly by být každý den stejné. Je vhodné, aby dítě uvedlo nějaké detaily, jmenovalo spolužáky, název aktivity.

Aktivita je vhodná pro děti, které se potýkají se školním neúspěchem, vnitřní nejistotou, obtížemi v kolektivu vrstevníků, případně mají obtíže v chování. Podmínkou úspěšnosti aktivity je motivace dítěte, důvěra a dobrý vztah k třídnímu učiteli / asistentovi pedagoga.

Aktivita je vhodná pro děti už od 1. ročníku základní školy. Je vhodné aktivity nastavit například na jeden měsíc na zkoušku, následně vyhodnotit zápisy a s dítětem se domluvit, zda chce pokračovat.

Pravidla:

• Vyplňování je vždy potřeba věnovat pozornost a zápis dělat společně s dítětem po vyučování.

• Se zápisem dítěti může pomoct asistent pedagoga, pokud ve třídě působí. Interakce s dospělým, jeho zájem a povzbuzení jsou důležitou součástí aktivity.

• Učitel / asistent pedagoga učí dítě soustředit se na pozitivní skutečnosti, získávat pozitivní sebenáhled, psát o svých pocitech, vyjadřovat je. Důležitá je důvěra učitele nebo asistenta pedagoga, že dítě je schopné dělat pokroky. Dítě i za dílčí pokroky v rámci psaní monitorovacího kalendáře oceňujeme.

• Zápisu stačí věnovat zhruba 5 minut.

• V případě zájmu rodičů je možné je do vyplňování monitorovacího kalendáře rovněž zapojit. Rodič například na konci každého týdne vepíše do tabulky, co se dítěti nejvíce podařilo a co jej, z jeho pohledu, nejvíce daný týden bavilo.

• Ve chvíli, kdy dítě vyplní přehled za jeden měsíc, nastává chvíle na společnou schůzku s asistentem pedagoga a vždy i třídním učitelem v délce 20–30 minut. Dítě by mělo být o schůzce předem informované.

• Asistent pedagoga i třídní učitel žákovi poskytnou stručnou zpětnou vazbu. Sebehodnocení dítěte může třídní učitel také zahrnout do individuálních (třídních) schůzek s rodiči.

• Na sezení si dítě může rovněž pozvat jednoho spolužáka (kamaráda/kamarádku) ze třídy. Spolužák může pomoct s formulováním odpovědí na dotazy, rovněž také glosovat, jak vnímá svého spolužáka.

• Dítě probere s asistentem pedagoga, třídním učitelem své měsíční úspěchy a zážitky. Sezení by se mělo nést v pozitivním duchu. Dítě může provést sebereflexi, zhodnotit, jak na něj přehled působí, co si o sobě za daný měsíc uvědomilo, co se naučilo. Jeho spolužák může jeho sebereflexi doplnit.

Tabulku si můžete stáhnout na samostatném listu v příloze 2.

Ke stažení:

Příloha 1: Manuál k metodě „Komunitní kruh“ – Jak pracovat s dětmi v komunitním kruhu.

Příloha 2: Monitorovací kalendář - co se mi povedlo a co mě baví.

Zdroje

[1] KOPŘIVA, P., KOPŘIVOVÁ, T. (1998). Komunitní kruh a škola [online]. Praha: Respektovat a být respektován. [cit. 14. 8. 2020]. Dostupné z: www.respektovat.com/clanky-rozhovory/komunitni-kruh-a-skola/

[2] NOVÁČKOVÁ, J. (2011). Komunitní kruh [online]. Praha: Národní pedagogický institut ČR. [cit. 14. 8. 2020]. Dostupné z: https://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogick%C3%BD_lexikon/K/Komunitn%C3%AD_kruh

[3] KOVALIK, S., OLSEN, K.D. (1995). Integrovaná tematická výuka: model. Kroměříž: Spirála.