Ilustrační foto / FOTO: Pixabay
V 5.díle seriálu zahraniční inspirace jste se mohli dočíst, co znamená vzdělávací model dočasné intenzivní podpory a jak v zahraniční školní praxi využíván v počáteční výuce druhého jazyka. V tomto textu přinášíme podrobný přehled dalších vybraných vzdělávacích strategií úspěšně využívaných v rámci modelu dočasné intenzivní podpory žáků s OMJ. Tipy lze využít jak ve výuce druhého jazyka, tak ve výuce dalších předmětů. Konkrétní doporučení jsou přenositelná i do českého školního prostředí při práci s žáky s odlišným mateřským jazykem. Text vychází z britského dokumentu Národní strategie podpory začleňování nově příchozích žáků do školní výuky. [1]
Navazování na předchozí zkušenosti a znalosti žáků
Žáci přicházejí do třídy se znalostmi a zkušenostmi s mnoha různými tématy. Učitelé, kteří propojují nové učení s předchozími životními zkušenostmi žáků, jim pomáhají rychleji integrovat informace. Žáci totiž porozumí novým informacím a lépe si je uchovají, když je mohou spojit s něčím, co již znají.
Většina nového učení je založena na propojení nových myšlenek a konceptů s již získanými znalostmi: stavění na předchozích zkušenostech vytváří odrazový můstek k další úrovni učení. Protože nově příchozí žáci pocházejí z různých kulturních a sociálních podmínek a mají odlišné zkušenosti se vzdělávacím systémem, je třeba aktivovat jejich předchozí znalosti, stavět na jejich zkušenosti, vpustit jejich kulturu a zázemí dovnitř třídy. Pokud se učitel obeznámí s předchozími znalostmi žáka, takové informace mohou tvořit podpůrný kontext pro osvojování si druhého jazyka.
Předchozí znalosti nemusí pocházet jen z původního prostředí žáka, ale žák si je průběžně vytváří i v novém prostředí. Může se například jednat o to, co se žáci naučili / osvojili si v předchozí vyučovací lekci (více například aktivita Průvodce předvídáním ke stažení na konci textu). Může se také jednat o získání nových znalostí skrze sdílení zkušeností se spolužáky i učitelem (což může iniciovat učitel vhodnou učební nebo volnočasovou aktivitou).
Existuje řada strategií, jak aktivovat předchozí znalosti žáků. Patří mezi ně:
Demonstrování (artefakty, výrobky, předměty a obrázky) – vizuální podněty jsou zvláště účinné pro aktivaci předchozích znalostí u nově příchozích žáků s angličtinou jako druhým jazykem. Artefakty nebo obrázky představují podněty, které oživují znalosti, o nichž si děti možná ani neuvědomovaly, že je mají. Poskytněte žákům čas na diskusi ve dvojicích nebo skupinách. Žáci budou mít příležitost porovnat své nápady ohledně vizuálních podnětů.
Pojmové mapy – umožňují žákům prezentovat myšlenky, které jsou nějakým způsobem propojeny mezi sebou, žáci mají možnost vizuálně zobrazit kategorizaci. Žáci mapy mohou dostat buď už s nadpisy, nebo mohou jednotlivé nadpisy vytvářet jako příspěvky kolem hlavního předmětu. Pojmové mapy s obrázky jsou zvláště nápomocné v případě nových žáků s angličtinou jako druhým jazykem.
V-CH-N mřížka (anglicky: KWL grid)
V – co už žáci znají/vědí – tuto informaci žáci doplní na začátku nového tématu, projektu nebo vyučovací hodiny.
CH – co se žáci chtějí naučit / co by se rádi naučili – tuto informaci žáci doplní na začátku nového tématu, projektu nebo hodiny.
N – co se žáci naučili – na konci projektu, tématu nebo části výzkumu žáci doplní mřížku o informaci, co se již konkrétně naučili.
Tip:
Mřížku V-CH-N najdete ke stažení pod textem ve formě PDF.
Obrázek č. 1.: V-CH-N mřížka – pracovní list pro žáky.
Průvodce očekáváním (anglicky: Anticipation guide) učí žáky předvídat obsah a smysl textu před samotným čtením. Aktivita podporuje zájem žáků o nové čtenářské téma a také napomáhá propojování nových informací s předchozími znalostmi u žáka. Průvodce je často vytvořen ve formě pracovního listu, kde žáci najdou seznam výroků, které se týkají klíčových myšlenek textu. Jejich úkolem je vyjádřit souhlas nebo nesouhlas s těmito výroky. Poté, co žáci text přečtou, znovu projdou své vyplněné průvodce, aby se zamysleli, jak se změnily jejich názory a myšlenky ohledně těchto výroků.
Obrázek č. 2.: Prázdný formulář (pracovní list pro žáky) k aktivitě Průvodce očekáváním.
Tip:
Pracovní list i manuál k aktivitě Průvodce očekáváním v české verzi si můžete stáhnout ve formátu PDF pod textem.
Strukturování učební látky za pomocí grafů
Pomocné organizéry ve formě grafů mohou být ve výuce pomocí metody „lešení“ nesmírně důležité. Tyto nástroje pomáhají žákům organizovat jejich myšlení pomocí vizuálních pomůcek. Uplatní se zejména tam, kde žák pracuje s větším množstvím informací.
Organizéry také mohou žáky provést novým procesem nebo úkolem a převést abstraktní myšlenky do konkrétního způsobu myšlení.
V rámci výuky metodou lešení mohou učitelé používat organizéry k podpoře učení ve všech třech fázích – „já dělám, my děláme a vy děláte“ (jinými slovy, učitel ukazuje – pomocí konkrétních příkladů – jak se něco dělá, pak třída cvičí společně, a nakonec žáci pracují samostatně).
Při prezentaci informací by učitelé měli představit organizér a vysvětlit, jak se bude používat, do jaké míry bude součástí každého učebního oddílu a jak může podpořit učení. Poté učitel ukáže, jak organizér vyplnit. [2]
Příklad:
Cílem výuky je porovnat dvě události v historii. Učitel použije Vennův diagram coby organizér a vyplní jeden společný atribut a jeden kontrastní atribut. Učitel pak může požádat žáky, aby si prohlédli texty (zadání) a našli další dva příklady, o které se podělí se všemi. Jakmile budou mít žáci jistotu v zadání i tématu, mohou si dotvořit vlastní organizéry (ve formě výše uvedeného diagramu), které lze později použít k vytvoření prezentace nebo napsání eseje. [2]
Obrázek č. 3.: Prázdný Vennův diagram.
Ke stažení:
Příloha 1: Mřížka V-CH-N_ Vím – chci se dozvědět – naučil_a jsem se.
Příloha 2: Manuál k aktivitě Průvodce očekáváním.
Příloha 3: Prázdný formulář (pracovní list) k aktivitě Průvodce očekáváním.
Terminologie použitá v textu:
V anglickém jazyce jsou žáci s odlišným mateřským jazykem (OMJ) obvykle označování jako: „pupils with English as an additional language“ (v českém překladu: „žáci s angličtinou jako druhým jazykem“). Mateřský jazyk těchto žáků bývá označován jako „první jazyk“ (v angličtině: „first language“).
V sedmém textu seriálu zahraniční inspirace najdete informace o dalších strategiích vzdělávacího modelu dočasné intenzivní podpory, které žákům s OMJ usnadní osvojování druhého jazyka a zapojení do procesu výuky, jako jsou: modelování a vedení ze strany dospělých a vrstevníků, řízený rozhovor, plánování příležitostí pro mluvení a poslech, rozhovor ve dvojici, kolaborativní učení a vizuální podpora prostřednictvím informačních a komunikačních technologií.
Zaujalo vás téma? Všechny díly seriálu, který se věnuje tématu začleňování nově příchozích žáků v britském základním školství, najdete zde (díly budeme postupně zveřejňovat):
[1] © CROWN COPYRIGHT. (2007). New Arrivals Excellence Programme Guidance. Primary and Secondary National Strategies ❙ 00650-2007BKT-EN ❙ [online]. Dostupné z: https://www.naldic.org.uk/Resources/NALDIC/Teaching%20and%20Learning/naep.pdf [dat.cit. 8.6.2022] [dat. cit. 8. 6. 2022]
[2] GRAND CANYON UNIVERSITY. (2022). What Is Scaffolding in Education? Dostupné z: https://www.gcu.edu/blog/teaching-school-administration/what-scaffolding-education [dat. cit. 8. 6. 2022]
Čtvrtá část 10dílného seriálu z cyklu zahraniční inspirace o začleňování nově příchozích žáků se zaměřuje primárně na metody hodnocení nově příchozích žáků s angličtinou jako druhým jazykem a na 5 klíčových fází Národního kurikula v Anglii a Walesu.
Ve školním poradenském pracovišti v ZŠ Kořenského v Praze zavedli úplně novou organizační strukturu. Založili zde dvě tzv. triády: preventivní tým a inkluzivní tým. Sehraná spolupráce obou týmů mezi sebou i s učiteli výborně funguje také v péči o žáky s odlišným mateřským jazykem. Zajímá vás, jak můžete zlepšit ve své škole práci s těmito a jejich rodiči? Inspirujte se dobrou praxí ze ZŠ Kořenského.