Týmová spolupráce při podpoře žáka se specifickými poruchami chování
Ilustrační foto | FOTO: Freepik
Týmová spolupráce při podpoře žáka se specifickými poruchami chování
Přítomností žáka se SPCH ve třídě vzniká často pro učitele náročná situace. Prevencí je jeho včasná příprava: zjištění základních informací od školského poradenského zařízení (ŠPZ) o žákovi (vhodné metody, organizace výuky, podpora asistentem pedagoga jako jedním z podpůrných opatření u závažnějších forem ADHD, popř. obsah IVP). Vše datovou schránkou dodá ŠPZ do školy se souhlasem rodičů formou Doporučení ŠPZ pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole. Jeho funkčnost ověřuje kontrolou ŠPZ do roka od vydání tohoto dokumentu (zejména doporučuje-li asistenta pedagoga či předmět speciálně pedagogické péče) [1].
Z dalších forem pomoci ŠPZ nabízí např.:
- pravidelné konzultace pro učitele a metodické vedení asistenta pedagoga,
- návštěvy ve vyučování,
- individuální speciálně pedagogickou práci s integrovaným žákem.
Na 2. stupni základní školy působí více učitelů v jednom ročníku. Všichni by měli být o konkrétních projevech žáka se SPCH informováni. Nezbytné je konat pravidelné schůzky všech učitelů včetně asistentů dané třídy k předávání průběžných informací [2].
Osvědčují se i supervize. Supervizor se např. zúčastní výuky, problémové momenty rozebere a navrhne řešení. Škola takto může spolupracovat i s pracovníky ŠPZ, kteří o žáka pečují [3].
Nezbytná je spolupráce s rodiči s akcentem na partnerský přístup. Se souhlasem rodiče u závažnějších případů lze navázat spolupráci s odborníky pečujícími o žáka mimo resort školství (klinický psycholog, psychiatr, terapeut) [4] [5].
Žák a jeho rodiče mohou také využívat služeb pracovníků školního poradenského pracoviště (ŠPP): školního speciálního pedagoga, školního psychologa, ale podpora těchto pracovníků je orientována i na spolupráci s učiteli [6]. V každodenní praxi má učitel mizivou příležitost k získání opory zvenčí. Vyrovnat se se stresem může za pomoci podpory a povzbuzení od lidí vzájemně chápajících jeho obtíže (Michalová, Pešatová 2005), což jsou pracovníci ŠPP [7].
Pokud nejsou školní obtíže řešeny s pomocí rodičů a ti odmítají další odbornou pomoc např. neurologa či psychiatra a je patrné, že bez jejich podpory je ohrožen samotný žák či ostatní žáci ve třídě, prostřednictvím výchovného poradce lze oslovit ke spolupráci OSPOD. Tomu by měla předcházet ve škole výchovná komise za přítomnosti rodičů žáka a zástupců školy, případně žáka samotného [8] [9].
Zdroje
[1] Vágnerová, M. (2005). Školní poradenská psychologie pro pedagogy. Karolinum.
[2] Paclt, I. a kol. (2007). Hyperkinetická porucha a poruchy chování. Praha: Grada.
[3] Laver – Bradbury, C., Thompson, M., Weeks, A. (2016). Šest kroků ke zvládnutí ADHD. Praha: Portál.
[4] Jucovičová, D., & Žáčková, H. (2015). Máme dítě s ADHD: rady pro rodiče. Praha: Grada.
[5] Antal, M. (2013). To dítě je nepozorné: jak žít s hyperaktivním dítětem: ADHD očima ADHD. Praha: Mladá fronta.
[6] Thompson, M. A. (2016). Mé dítě má ADHD. Praha: Portál.
[7] Michalová, Z., & Pešatová, I. (2005). Determinanty inkluzivního vzdělávání dětí s ADHD. Ústí nad Labem: Pedagogická fakulta Univerzity J.E. Purkyně.
[8] Ptáček, R., & Ptáčková, H. (2018). ADHD: variabilita v dětství a dospělosti. Praha: Univerzita Karlova, Nakladatelství Karolinum.
[9] Surman, C., Bilkey, T., & Weintraub. K. (2019). Fast minds: jak se vyrovnat s ADHD: (nebo když se bojíte, že ADHD máte). Praha: Galén.
V mnoha heterogenních třídách základní školy jsou vzděláváni žáci se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP), kteří mají nárok na poskytování podpůrných opatření při svém vzdělávání. Žáky se SVP lze pro přesnější popis specifik jejich vzdělávacích potřeb řadit do skupin, které jsou charakteristické složením a podobou potřebných podpůrných opatření ze strany školy. Nabízíme vám text, který popisuje oblast vzdělávání jedné ze skupin žáků – žáků se specifickými poruchami chování (SPCH). Materiál je rozdělen do pěti částí. Zde se můžete seznámit s první dílem, který se věnuje dopadům SPCH na vzdělávací proces, určuje terminologii, téma rámuje zákonnou oblastí platnou pro školy na území ČR.
Druhá část ze série článků o vzdělávání žáků se specifickými poruchami chování (SPCH), s důrazem na problematiku ADHD, své čtenáře vede k pochopení důležitosti vnějšího působení na osobnost žáka, k důrazu na rozvoj žákovy seberegulace. Text připomíná využitelnost podpůrných dokumentů: plánu pedagogické podpory (PLPP) a individuálního vzdělávacího plánu (IVP). V závěru textu jsou pro inspiraci uvedeny dva užitečné výčty: metody vhodné pro práci s touto specifickou skupinou žáků a soupis možných kompenzačních pomůcek.
V textu třetího pokračování seriálu doporučujeme srozumitelné komunikační zásady, které se při práci nejen se skupinou žáků se specifickými poruchami chování (SPCH) vyplácejí. Práce s celým kolektivem by měla zachovávat principy preventivního působení, které má upevňovat vztahovou kohezi mezi žáky. V případě, že už je potřeba nastalou vztahovou situaci řešit, nebojte se využít zpracovaný krizový scénář.
Mohlo by Vás zajímat
Pozitivní motivace a stanovení hranic: Jak asistentka pedagoga podporuje žáka s ADHD ve vzdělávání – díl II.
Ve 2. dílu pětidílné minisérie se seznámíte s účinnými postupy, které využívala asistentka pedagoga v práci s Tomíkem, žákem s ADHD na prvním stupni základní školy. Zjistíte, jakým způsobem asistentka pomáhala žákovi překonávat sklony k odkládání úkolů, jak posilovala jeho vnitřní motivaci, měnila výukové činnosti v závislosti na jeho mentálním stavu a soustředění, a jak podporovala jeho sebevědomí. Dále se dozvíte o speciálním přístupu k situacím, kdy žák před vrstevníky hovoří o své diagnóze.
Specifika začleňování žáků se specifickými poruchami chování
V textu třetího pokračování seriálu doporučujeme srozumitelné komunikační zásady, které se při práci nejen se skupinou žáků se specifickými poruchami chování (SPCH) vyplácejí. Práce s celým kolektivem by měla zachovávat principy preventivního působení, které má upevňovat vztahovou kohezi mezi žáky. V případě, že už je potřeba nastalou vztahovou situaci řešit, nebojte se využít zpracovaný krizový scénář.
Specifika vzdělávání žáků se specifickými poruchami chování
Druhá část ze série článků o vzdělávání žáků se specifickými poruchami chování (SPCH), s důrazem na problematiku ADHD, své čtenáře vede k pochopení důležitosti vnějšího působení na osobnost žáka, k důrazu na rozvoj žákovy seberegulace. Text připomíná využitelnost podpůrných dokumentů: plánu pedagogické podpory (PLPP) a individuálního vzdělávacího plánu (IVP). V závěru textu jsou pro inspiraci uvedeny dva užitečné výčty: metody vhodné pro práci s touto specifickou skupinou žáků a soupis možných kompenzačních pomůcek.