#4Ilustrační foto | FOTO: Freepik
Žáci s ADHD mívají disciplinární potíže, často neúmyslně vlivem impulzivního jednání. Nevhodně na sebe upozorňují ve snaze navázat kontakt, ostatní proti sobě popouzí. Vznikají vztahové problémy, kterým je nezbytné preventivně předcházet. K cílené práci s třídním kolektivem slouží třídnické hodiny. Základem je zmapovat klima třídy žáky a porovnat s vnímáním učitele. Ten citlivě vybere oblasti k posílení, nebo v nich alespoň udržuje současný stav. Všichni žáci musí mít možnost vyjádřit své pocity a názory (verbálně, neverbálně). Žáka s ADHD průběžně vedeme k vhodnému řešení sociálních situací a k efektivní komunikaci s okolím [1] [2].
Pozor na tzv. mocenskou komunikaci. Špatné komunikační styly s negativním hodnocením vyvolají potřebu se bránit či útočit. Vyvarujme se hlavně křiku, výčitkám, obviňování, urážkám, ponižování, moralizování, poučování aj. Srovnávání s druhými dětmi snižuje sebeúctu a sebehodnocení [3].
Prevencí náročného chování žáka je pečlivé seznámení s jeho specifiky a snaha chtít jim porozumět. Vyzdvihnout silné stránky, zviditelnit je, neupozorňovat jen na selhání. Ocenit snahu zlepšit se i před třídou. Žák s ADHD mívá nízkou sebedůvěru, posilujeme ji pověřováním k drobným splnitelným úkolům (něco zařídit, přinést) [4].
Žák s oslabenými exekutivními funkcemi si nevytvoří edukační řád, proto potřebuje neměnnou strukturu s jasnými pravidly pro všechny s důsledným spravedlivým dodržováním. Měnit motivaci k činnostem je nezbytné, změnu konzultujeme přitom s rodiči [5] [6].
Řešení chování žáků s ADHD především v kombinaci se SPCH ošetří krizový plán pro řešení rizikových situací ve škole sestavený školním metodikem prevence, schválený ředitelem školy (příloha Preventivního programu školy). Vychází z praxe školy a platné legislativy [7]. Definuje konkrétní odpovědnost zaměstnanců, komunikační a bezpečnostní postupy a následná preventivní opatření. Postupy v krizovém plánu školy jsou pro pracovníky školy závazné [8].
Zdroje
[1] Reimann-Höhn, U. (2018). ADHD a ADD v dospívání: dozrávání a překonávání krizí. Praha: Portál.
Saline, S. (2019). Co by vaše dítě s ADHD chtělo, abyste věděli... Praha: Portál.
[2] Poláková, P. (2019). Jak rozvíjet pohyb, emoce a smysly: pozorné a spokojené dítě. Praha: Grada.
[3] Závěrková, M. (2023). Cesta životem s ADHD. Praha: Pasparta.
[4] Riefová, S. (1999). Nesoustředěné a neklidné dítě ve škole. Praha: Portál.
[5] Závěrková, M. (2018). O ADHD v dospívání a dospělosti. Praha: Pasparta.
[6] Goetz, M., & Uhlíková, P. (2009). ADHD - porucha pozornosti s hyperaktivitou: příručka pro starostlivé rodiče a zodpovědné učitele. Praha: Galén.
[7] (2016). Hyperaktivita nebo hypoaktivita – výchovný problém? Bratislava: Wolters Kluwer.
[8] Winter, B. (2018). Jak na ADHD a problémy s pozorností. Brno: Edika.
V mnoha heterogenních třídách základní školy jsou vzděláváni žáci se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP), kteří mají nárok na poskytování podpůrných opatření při svém vzdělávání. Žáky se SVP lze pro přesnější popis specifik jejich vzdělávacích potřeb řadit do skupin, které jsou charakteristické složením a podobou potřebných podpůrných opatření ze strany školy. Nabízíme vám text, který popisuje oblast vzdělávání jedné ze skupin žáků – žáků se specifickými poruchami chování (SPCH). Materiál je rozdělen do pěti částí. Zde se můžete seznámit s první dílem, který se věnuje dopadům SPCH na vzdělávací proces, určuje terminologii, téma rámuje zákonnou oblastí platnou pro školy na území ČR.
Druhá část ze série článků o vzdělávání žáků se specifickými poruchami chování (SPCH), s důrazem na problematiku ADHD, své čtenáře vede k pochopení důležitosti vnějšího působení na osobnost žáka, k důrazu na rozvoj žákovy seberegulace. Text připomíná využitelnost podpůrných dokumentů: plánu pedagogické podpory (PLPP) a individuálního vzdělávacího plánu (IVP). V závěru textu jsou pro inspiraci uvedeny dva užitečné výčty: metody vhodné pro práci s touto specifickou skupinou žáků a soupis možných kompenzačních pomůcek.
Předposlední část seriálu o procesu vzdělávání žáků se specifickými poruchami chování (SPCH) připomíná výhody propojení osob, které se mají na rozvoji žáka se SPCH podílet. Je rizikové zůstávat osamocen a nemít možnost se opřít o odbornou pomoc. Využívejte proto dostupných kontaktů na experty ať interně v rámci školy, nebo mezi externisty. V textu se věnujeme také nutné participaci ze strany zákonných zástupců.
Ve 2. dílu pětidílné minisérie se seznámíte s účinnými postupy, které využívala asistentka pedagoga v práci s Tomíkem, žákem s ADHD na prvním stupni základní školy. Zjistíte, jakým způsobem asistentka pomáhala žákovi překonávat sklony k odkládání úkolů, jak posilovala jeho vnitřní motivaci, měnila výukové činnosti v závislosti na jeho mentálním stavu a soustředění, a jak podporovala jeho sebevědomí. Dále se dozvíte o speciálním přístupu k situacím, kdy žák před vrstevníky hovoří o své diagnóze.