Jak nastavit a udržet bezpečné klima ve třídě s žáky se sociálním znevýhodněním
Ilustrační foto / FOTO: Pixabay
Diagnostika klimatu třídy
Ve třídách, které navštěvují žáci se sociálním znevýhodněním, může mít skupinová dynamika specifický náboj. Prvním krokem k prevenci i řešení konfliktů je diagnostika třídního klimatu. Zjistit, jaké je klima ve třídě, můžete nejen každodenním kontaktem se žáky ve třídě, ale i standardizovanými metodami. Tyto poznatky pak umožní zvolit nejvhodnější postupy k řešení problému. Text vychází z publikace Metodika práce asistenta pedagoga při aplikaci podpůrných opatření u žáků z důvodu sociálního znevýhodnění: druhý stupeň ZŠ autorů Jany Poche Kargerové a kol. [1]
Příklad:
Příklad z metodiky, která je určena pro školy zapojené do sítě „Škol podporujících zdraví“ [2] ukazuje, jak mohou vypadat jednoduchá kritéria pro příznivé a individualizované klima školy a třídy.
Škola si stanovila obecný cíl: „Atmosféra ve škole je přátelská, důstojná a plná porozumění.“
Kritéria si škola formulovala pomocí otázek (levý sloupec). Ačkoli otázky vyžadují jen odpověď ANO – NE, škole taková odpověď nestačí a vyžaduje uvedení důkazů o dosaženém stavu (prostřední sloupec). V pravém sloupci je možné uvádět náměty na zlepšení ve sledovaném hledisku.
Kritéria | Z čeho se to pozná? Konkrétní ukazatele | Co bychom mohli zlepšit? |
1. Vítáme návštěvníky a nové žáky přátelsky a srdečně? | ||
2. Jsou žáci vedeni k tomu, aby se postarali o nově příchozí? | ||
3. Máme společnou strategii, jak začlenit do kolektivu nového žáka? | ||
4. Je naše škola vnímána jako místo, k němuž mohou mít lidé, kteří tam pracují, dobrý vztah? | ||
5. Povzbuzuje vedení školy pedagogy a zaměstnance školy k tomu, aby pečovali o sebe navzájem? | ||
6. Pomáhají učitelé žákům, kteří se dostali do úzkých? | ||
7. Je ve škole důvěryhodná osoba, o níž žáci vědí, že se na ni mohou obrátit s problémem nebo se žádostí o důvěrnou radu? | ||
8. Organizujeme akce, při kterých se oceňuje to, čeho žáci dosáhli? | ||
9. Jsou případné negativní výroky o práci žáka doprovázeny pozitivními komentáři toho, čeho žák dosáhl, a návrhy na další zlepšování? | ||
10. Jsou si učitelé a asistenti jisti tím, že se jim dostane pomoci a podpory, když ji budou potřebovat? | ||
11. Chovají se učitelé a asistenti uvolněně, účelně (smysluplně) a přirozeně? | ||
12. Jsou si žáci jisti tím, že se jim dostane pomoci a podpory, pokud ji budou potřebovat? | ||
13. Cítí učitelé, asistenti a žáci silnou sounáležitost se školou? | ||
14. Zajímají se učitelé, asistenti a žáci |
Tip:
Při tvorbě prostředí třídy a školy si můžete klást následující otázky:
Podporuje uspořádání třídy komunikaci a spolupráci všech žáků?
Mají všichni žáci místo, které je podporuje v práci?
Neruší se někteří žáci navzájem?
Není některý z žáků svým místem v lavici? --> vylučován z kolektivu?
Pokud někdo sedí sám nebo na okrajovém místě, je to pro něj vhodné? Potřebuje skutečně sedět sám?
Jakým způsobem se žáci v naší škole podílejí na tvorbě a organizaci prostředí třídy a školy?
Jak postupujeme při tvorbě pravidel společně s žáky?
Jak zajišťujeme, že všichni žáci nastaveným pravidlům rozumějí a dodržují je?
Pracujeme ve škole s materiály a pomůckami podporujícími myšlenku kulturní rozmanitosti?
Tip:
K tématu doporučujeme také články:
Pravidla ve škole: Jak je sestavit a dodržovat.
VIDEO: Pravidla pro třídu vymýšlejte spolu s žáky. Budou je spíš dodržovat.
VIDEO: Jak na dobré klima ve škole, aby se tam těšili žáci i učitelé?
Multikulturní výchova mírní strach i předsudky. Žáky vede k toleranci.
Tvorba třídních pravidel
Společné vytváření pravidel posiluje bezpečné klima ve třídě. Při tvorbě doporučení jsme vycházeli z Metodiky práce asistenta pedagoga při aplikaci podpůrných opatření u žáků z důvodu sociálního znevýhodnění: druhý stupeň ZŠ autorek Jany Staré a Jany Kargerové.
Zachovejte formulace pravidel tak, jak je formulovali žáci svým vlastním jazykem. Daleko lépe jim rozumí a jsou schopni je lépe přijímat a řídit se jimi.
Soustřeďte se jen na podstatná pravidla. Obecně platí, že čím méně pravidel, tím snáze se v nich žáci orientují. Ani na 2. stupni základní školy by jich nemělo být víc než deset.
Formulujte pravidla pozitivně. Pozitivní formulace vysílá k žákovi informaci o tom, jaké chování se od něho očekává, je jakýmsi vodítkem k žádoucímu chování.
Příklad:
„Ve třídě se oslovujeme křestním jménem nebo vyžádanou přezdívkou.“
Vyhodnocujte průběžně chování žáků – jejich konkrétní činy vztahujte k pravidlům. Práce s pravidly je denní součástí života třídy, která vede žáky k sebekázni a kultivaci sociálního chování. Využívejte ji zejména při společném hodnocení práce kruhu, v rámci třídnických hodin atd.
Všímejte si průběžně zejména takového chování, které je v souladu s třídními pravidly, komentujte ho a tím povzbuzujte další žáky k následování dobrého příkladu.
Příklad:
Když si všimnete, že Petr dává pozor, když Katka vypráví svůj příběh, pozitivně okomentujte jeho chování: „Petře, líbilo se mi, že jsi při Katčině vyprávění opravdu aktivně naslouchal. Když jsi jí pak položil otázku, dal jsi jí tak najevo, že tě její příběh zajímá, že o něm přemýšlíš.“
Reflektování stereotypů a předsudků
Zkušenosti žáků a jejich zážitky jsou velice důležitým zdrojem učení. Proto vytvářejte prostor, v němž se žáci o tyto svoje zkušenosti mohou podělit. Zvlášť vhodné momenty nastávají v hodinách osobnostně sociální výchovy, dramatické výchovy a v rámci průřezového tématu multikulturní výchovy.
Můžete se cíleně zaměřit na reflektování stereotypů a předsudků, velmi užitečné aktivity najdete v metodických příručkách projektu Varianty (Varianty 2010, Morvayová, Moree, 2010), které přehledně ukazují na nebezpečí kulturně standardního přístupu a které zároveň představují přístup stavějící na individuálním chápání identity jakožto něčeho, co se v průběhu života mění. Zmíněné příručky se zabývají tématy interkulturality, mezilidských vztahů a nahlížení na sociální realitu způsobem, který je slučitelný s „protipředsudkovým“ vzděláváním. Pojetím i konkrétními lekcemi vede práci pedagogů směrem k oceňování žáků jako jedinečných individualit s originální osobní historií. Tyto nabízené lekce jsou vždy vedeny tak, že žáci jsou vybídnuti ke sdělování svých zkušeností vztahujících se k určitému problému nebo tématu. Pokud mají žáci příležitost obohatit učební proces svými zkušenostmi, snadněji hledají vztah školního učení k reálnému světu, ke svému životu.
Tip:
Na dobré klima třídy a školy působí také významnou měrou variabilita a autentičnost zdrojů k učení. Například do výuky dějepisu můžete velmi snadno zařadit romské reálie, které kromě samotného seznámení s romskou historií pomáhají žákům zasazovat informace do kontextu. To může pomoci hlubšímu pochopení souvislostí a předcházení zjednodušujícím stereotypům. Velmi dobře a citlivě zpracované materiály najdete například na http://www.romanovodori.cz/uvod/, https://www.pametnaroda.cz/cs nebo k objednání na www.romea.cz.
Doporučené zdroje pro práci se třídou:
1. STEKLÁ, R., HOUDEK, L. (eds.). (2012). Druhá směna. Jak využívat dějiny a literaturu Romů ve výuce na 2. stupni ZŠ. Romea, o. s.
2. MOREE, D. a kol. (2008). Než začneme s multikulturní výchovou. Od skupinových konceptů k osobnostnímu přístupu. Praha: Člověk v tísni, o. p. s. Dostupné z: https://www.varianty.cz/download/docs/118_nez-zac-neme-s-multikulturni-vy-chovou-od-skupinovy-ch-konceptu-k-osobnostni-mu-pr-i-stupu.pdf
3. MORVAYOVÁ, P.; MOREE, D. (2009). Dvakrát měř, jednou řež. Praha: Člověk v tísni. Dostupné z: https://www.varianty.cz/download/docs/99_dvakra-t-me-r-jednou-r-ez-od-multikulturni-vy-chovy-ke-vhledu.pdf.
4. Varianty a kol. (2010). 10krát s MKV – Metodické listy pro výuku multikulturní výchovy dle osobnostního přístupu. Praha: Člověk v tísni. Dostupné z: https://www.varianty.cz/download/docs/97_10kra-t-s-mkv-metodicke-listy-pro-vy-uku-mkv-dle-osobnostni-ho-pr-i-stupu.pdf.
8. www.protipredsudkum.upol.cz
9.https://www.facinghistory.org/
10. www.odyssea.cz/metodiky-osv/lekce-osv
Použité zdroje
[1] POCHE KARGEROVÁ, Jana a kol. (2015). Metodika práce asistenta pedagoga při aplikaci podpůrných opatření u žáků z důvodu sociálního znevýhodnění: druhý stupeň ZŠ. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, s. 63 - 71.
[2] HAVLÍNOVÁ, M. (1998). Program podpory zdraví ve škole. Praha: Portál.
Mohlo by Vás zajímat
Aby vyučující do zkušenosti transgender dítěte pronikli, měli by slyšet konkrétní příběh
V populaci se nachází přibližně 0,4 procenta transgender osob, přičemž některé z nich si jsou své identity vědomy již od velmi útlého věku. Ve školním prostředí se však stále setkáváme s tím, že vyučující mohou mít neúplné nebo zkreslené informace o transgender problematice, což často pramení z přetrvávajících mýtů a nejasností. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nyní připravuje metodiku, která školám poskytne potřebné vedení a jasné informace ohledně transgender studentů. Přinášíme příběh z praxe, který může učitelkám a učitelům pomoci lépe pochopit tuto problematiku, aby se transgender studenti cítili ve školách příjemně a bezpečně.