Ilustrační foto / FOTO: Freepik
Vzdělávání žáků s LMP je podle příslušné legislativy realizováno v základních školách, v třídách při základní škole zřízených podle paragrafu 16 odst. 9, v základních školách zřízených podle paragrafu 16 odst. 9. Při inkluzivním vzdělávání žáků s LMP je třeba uplatňovat speciálně pedagogické postupy, využívat alternativní přístupy i modifikované metody a formy, podporovat vnitřní motivaci. Při plánování a realizaci vzdělávacího procesu vycházíme z konkrétního zjištění a popisu speciálních vzdělávacích potřeb žáka s LMP. Na základě diagnostiky u žáků s LMP vystupují do popředí aktuální učební předpoklady, které se vztahují k pěti vývojovým oblastem: motorika, vnímání, komunikace, kognice, sociálně-emocionální chování.
V současnosti se výrazně manifestují teorie poukazující na to, že pedagogickými, speciálně pedagogickými a psychologickými intervencemi je možné dosáhnout u žáků s LMP pokroky nejen v oblasti rozumových schopností a intelektu, ale i komunikace, volního jednání, emocionality, adaptačních schopností (využíváme přístupy vrstevnického učení, Instrumentální obohacování Reuvena Feuersteina, přístup Respektovat, být respektován, Zážitkové učení, pozitivní posilování a jiné).
Podpora učení je založená na konceptu – vedení třídy a třídní managment. Základním principem je jasný průběh, jasná struktura vyučování [1].
Kvalitní edukační proces žáků s LMP vychází z mnoha specifik, které popsal Eckhart (2005) a které využíváme:
Tyto přístupy či organizační formy současně podporují vývoj v motorice a vnímání a metakognici, zprostředkování kognitivních a řečových předpokladů učení, eliminují nežádoucí chování. Pedagog se zaměřuje na častější opakování učiva, využívá strategie ke sledování a podpoře soustředění a výkonu žáka, osvojuje si návody k elaboraci (neboli přeformulování) učební látky „do vlastních slov“ a k přeorganizování učební látky např. formou vytváření pomocné osnovy, názorných grafických přehledů, myšlenkových map, které vystihují strukturu učební látky.
Vzhledem k specifikám osobnosti žáka s LMP pedagog častěji poskytuje příklady obecných učebních postupů a dovedností, které žáci nezískávají spontánně sami. Proces vyučování je u žáků s LMP plánován. V případě stagnace nebo regrese při osvojování si vědomostí musíme myslet na dodatečnou pomoc (např. doučování) nebo na změnu našeho metodického konceptu, nabízí se možnost práce s mnemotechnickými pomůckami, které podporují procesy zapamatování či využití informačních a komunikačních technologií. Počítačové učební programy nabízejí přímou zpětnou vazbu a motivaci [3].
Edukační proces žáků s LMP vyžaduje i pravidelné ověřování dosahovaných výsledků učení bezprostřední a systematickou zpětnou vazbou v podobě formativního hodnocení, které podporuje rozvoj kompetence k učení.
Zdroje:
[1] Everston, C. M. (2006). Handbook of Classroom Management. Research, Practice, and Contemporary Issues. Mahwah, US: Lawremce Erlbaum.
[2] Eckhart, M. (2005). Anerkennung und Ablehnung in Schulklassen. Einstellungen und Beziehungen von Schweizer Kindern und Immigrantenkindern. Bern: Haupt Verlag.
[3] Wember, F. B. (2013). Herausforderung Inklusion: Ein präventiv orientiertes Modell schulischen Lernens und vier zentrale Bedingungen inklusiver Unterrichtsentwicklung. Im Zeitschrift für Heilpädagogik. Německo: Dortmund.
V závěrečném díle seriálu vztahujícího se k popisu specifik vzdělávání žákyní a žáků s LMP poskytujeme k dalšímu využití soubor zdrojů, které lze využít k prohloubení znalostí o tématu.
V tomto pětidílném seriálu jsou popsána specifika vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením (LMP) tak, aby byla zdrojem informací o možnostech podpory těchto žáků v procesu vzdělávání.
Tento text nabízí přehled o evoluci výuky informatiky na základních školách s důrazem na nezbytnost rozvoje digitálních kompetencí učitelů a potřebu jejich adaptace a spolupráce v rámci dynamicky se rozvíjejícího oboru. Zmiňuje různé výukové nástroje a metody, včetně robotických hraček a aktivit mimo počítač, které jsou vhodné pro všechny žáky, včetně těch s mentálním postižením, a zdůrazňuje význam individualizovaného přístupu v jejich vzdělávání.