Zdroj: Autorský tým APIV B
Taky jste to zažili? Dítě, které bravurně počítá zpaměti, nedokáže vyřešit jednoduchou slovní úlohu. Dokonce se ztratí už při čtení zadání! Jak je tohle možné? Než si dítě v duchu uložíte do škatulky „nepozorný lajdák“, zkuste zjistit, jestli nejde o případ „dvojí výjimečnosti“, souběhu velkého talentu a dyslexie. Ušetříte tak trápení nejen sobě, ale i jeho rodičům a dítěti samotnému. Ukážeme vám, jak s takovým žákem pracovat ve výuce.
Páťák Jára je zvídavé dítě se spoustou zájmů. Rád se pouští do diskusí nejen v přírodovědě a českém jazyce, ale i v matematice, kde se vyjadřuje k řešení problémových úloh. V oblibě má úlohy s několika možnými řešeními. Uvažuje logicky a velmi tvořivě. Pro Járu je příznačná bohatá slovní zásoba, výborně se vyjadřuje a uvažuje v souvislostech. Jenže ve čtení by ho trumfnul leckterý druhák. Jára čte pomalu a s chybami. Domýšlí si a komolí slova, zaměňuje hlásky. Vyjmenovaná slova nedokáže vyjmenovat...Co se týče předmětu matematika, Jára málokterou slovní početní úlohu vyřeší samostatně. Při čtení slovních početních úloh se totiž ztrácí v textu.
Obr. 1. Nadaný žák s přidruženou specifickou poruchou učení (zde může jít o případ dyskalkulie) často chybuje v jednoduchých úkolech zaměřených na vybavení naučeného materiálu zpaměti. Zdroj: MALINOVÁ, D., MARŠÍČKOVÁ, P. (2013). Nadání je třeba rozvíjet. Metodická příručka pro pedagogické pracovníky v rámci projektu „Nadání je třeba rozvíjet“ (reg. č. CZ.1.07/1.2.35/02.0025). Most 2000 – občanské sdružení pro kulturu a vzdělání, Most. s. 50.
Jára není tak úplně mimořádný případ. Vyznačuje se takzvanou „dvojí výjimečností“. Tento termín označuje lidi se smyslovým a tělesným postižením, poruchami učení nebo vícenásobným postižením, kteří jsou zároveň nadaní. [1] Divili byste se, kolik dyslektiků se najde mezi úspěšnými spisovateli a umělci.
Věděli jste, že dyslexií trpěl například Hans Christian Andersen, Gustave Flaubert, F. Scott Fitzgerald nebo Steven Spielberg? Ale také Pablo Picasso, Andy Warhol a Leonardo da Vinci? [2]
Co se týče poruchy učení, Jára je žák s dyslexií. Proto nedokáže bez pomoci pedagoga samostatně vyřešit slovní úlohu, tedy přečíst zadání a pak teprve úkol vyřešit. Na druhou stranu, pokud má Jára řešit problém ústně, vyniká nad spolužáky v rychlosti i přesnosti a produktivitě myšlení.
Definice: Dyslexie v doslovném překladu značí potíž se slovy nebo poruchu v práci se slovy – a přeneseně pak poruchu ve vyjadřování se řečí psanou (čili v psaní) a ve zpracování psané řeči (čili ve čtení). Označení je odvozené z řeckého „lexis“, jež znamená slovní vyjadřování čili řeč, a předpony „dys“, která říká, že něco je nedokonalé, porušené.[3]
Protože Jára špatně čte, poslali ho do pedagogicko-psychologické poradny, kde se zjistilo, že není jen dyslektik, ale i ohromně nadané dítě. Na jeho výjimečný talent se přišlo paradoxně díky jeho klopýtavému čtení. U nadprůměrně inteligentních dětí s poruchou učení totiž porucha poutá pozornost a přebíjí nadání natolik, že dítě působí jako zcela průměrné.
Definice: „Nadání je soubor vloh jako předpokladů úspěšného rozvíjení schopností; nejčastěji používáno ve spojení s jedinci podávajícími nadprůměrné výkony při činnosti tělesné či duševní.“ [4]
Jára má vysoký intelektový potenciál a zároveň handicap v učení. Ten mu komplikuje čtení, takže se problémy promítají do všech vyučovacích předmětů, ve kterých je třeba číst, tedy nejen v českém jazyce, ale i v matematice – ve slovních úlohách, ve věcném učení.
Když víme, na čem jsme, můžeme zvolit vhodné výukové metody a dítěti výrazně pomoct. Nejlepší je, když se podaří začít s nápravou už na prvním stupni. Poruchu čtení můžeme postupem času zmírnit a umožnit dítěti rozvíjet jeho intelektuální potenciál.
Následující tabulka vám pomůže rozpoznat, že se skutečně jedná o nadaného žáka s dyslexií – a zahájit intervenci. Uvedený výčet projevů nadaného žáka s dyslexií berte jako přibližné vodítko. [5] V příloze na konci článku najdete také tabulku ke stažení, která vám pomůže přesněji zaznamenat projevy dítěte, u kterého máte „podezření“ na dvojí výjimečnost. Rozhodující slovo by ale měl mít odborník, například psycholog v pedagogicko-psychologické poradně.
Pro dítě jsou charakteristické projevy jako: | ✔ |
nadání pro prostorové a mechanické dovednosti | |
obliba konstrukčních hraček, modelů a ručních prací | |
záliba v objevovacích činnostech | |
výborné výkony v malování a zároveň obtíže při psaní | |
výjimečný hudební sluch spojený s potížemi při hře z notového zápisu (nepozornost či roztěkanost, horší koordinace rukou během hraní) [6] | |
výjimečná schopnost vizualizace a manipulace s představami | |
velmi dobré verbální porozumění a logická argumentace | |
potíže s memorováním řetězců faktů a různých sekvencí (pro dítě je učení zpaměti obtížnější než osvojení komplexního materiálu) | |
snížená koncentrace | |
obtíže v oblasti motoriky | |
potíže s koordinací pohybů a spoluprací oko-ruka | |
vytříbený smysl pro humor | |
sklon k perfekcionismu, přecitlivělost, špatné sebepojetí, vyhýbání se neúspěchu nevyrovnaný intelektový vývoj s vývojem sociálním, emočním a fyzickým |
Na základě zkušeností nedoporučujeme zařazovat nadané děti se specifickými poruchami učení do speciálních tříd. Žákům jako Jára hrozí, že budou ve výuce pracovat pod hranicí svým možností. Nepodporované nadání může přispět k sociální izolaci, frustraci nadaného dítěte a vzniku problémového chování. Dítě se může projevovat jako „hyperaktivní potížista“, i když poruchou pozornosti (spojenou s ADHD) netrpí, jen reaguje na nevyhovující školní prostředí.
Podpořte sebedůvěru nadaného žáka [7]:
Příloha 1: Posuzovací škála pro nadané dítě s dyslexií
[1] KROUPOVÁ, K. A KOL. (2016). Slovník speciálněpedagogické terminologie. Vybrané pojmy. Praha: Grada.
[2] DEVENY, C. (2016). Use Your Words: A Myth-Busting, No-Fear Approach to Writing. Carlton: Black Inc. s. 247–248.
[3] MATĚJČEK, Z.(ed.2).(1993). Dyslexie – Specifické poruchy učení. Praha: H & H.
[4] HARTL, P. (2004). Stručný psychologický slovník. Praha: Portál.
[5] WEST, T. G. (1991). In the mind`s eye: Visual thinkers, gifted people with learning difficulties, computer images, and the ironies of creativity. Buffalo, NY: Prometheus Press. (Cit. dle L. K. Silvermanová, (2002), Upside-Down Brilliance. The Visual-Spatial Lerner, Denver: DeLeon publishment, Inc.). [online]. [datum citace 4. 8. 2020]. Dostupné z: https://pdfs.semanticscholar.org/66d1/017369801c9dc9ba614adf4e71e6ef6aff47.pdf
[6] CHLEBCOVÁ, H. (2014). Rozvoj hudebnosti u dětí se specifickými poruchami učení. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická Fakulta. Katedra hudební výchovy. s. 65. [online]. [datum citace 4. 8. 2020]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/67083
[7] VAIL, P. L. (1990). Gifts, talents, and the dyslexias. Independent School, 49, 3. Retrieved 10. 1. 2006 from Academic Search Premier.
Specifické poruchy učení (SPU) postihují přibližně 5-10 % lidí, způsobují obtíže s čtením, psaním, počítáním a motorikou, mají neurobiologický původ a mohou negativně ovlivnit vzdělávací proces. Přestože se setkáváme s průměrným až nadprůměrným intelektem u lidí s SPU, jejich vzdělávání vyžaduje individuální přístup a podporu, která kompenzuje jejich specifické potřeby bez změny obsahu výuky.