Když žáci hodnotí učitele (1. část)

Ilustrační foto / FOTO: Pixabay

Výzkumné studie potvrzují benefity zpětné vazby žáků k učitelům 

Učitelé mohou mít velmi smíšené pocity z toho, že je jejich žáci hodnotí. Mnozí učitelé se mohou obávat, že žáci nebudou při jejich hodnocení dostatečně objektivní, že budou spíše přehnaně kritičtí. V některých případech žáci skutečně mohou využít hodnocení učitele k „ventilaci“ osobních pocitů, dojmů. 

Jak ale vyplývá z některých výzkumů, žáci jsou při hodnocení svých učitelů naopak zdrženliví a spíše se snaží vyzdvihnout u učitelů to pozitivní. Studie K. D. Petersona, C. Wahlquista, a K. Bonea (2000) ukázala, že odpovědi studentů (9 765 dotazníků od žáků základních a středních škol) byly spolehlivé a validní, pokud žáci hodnotili třídní učitele, i když hodnocení směřovalo k vyjadřování větší míry spokojenosti s výukou třídního učitele. Studie rovněž ukázala, že žáci se – v závislosti na věku – více soustředí na různé aspekty výuky. Mladší žáci se více zajímali o vztah učitel-žák, o to, zda učitel vůči nim projevuje zájem a respekt, zatímco starší žáci se více zajímali o samotnou výuku. Pro učitele je příjemnější, pokud hodnocení od žáků tvoří dílčí část rozsáhlejší evaluace činnosti učitele (tzn. pokud netvoří dominantní část hodnocení). [1]

Další studie ukázala, že pozitivní hodnocení učitelů žáky může být validním prediktorem studijních úspěchů žáků. Z výzkumné studie L. Kyriakidese (2005) vyplývá, že jak pozitivní vztah učitele a žáků, tak dobrá úroveň spolupráce mezi učitelem a žáky vysoce korelují se studijními úspěchy v matematice a řečtině u těchto žáků, a také s výsledným emočním laděním žáků ohledně výuky. [2]

Rovněž studie D. J. Wilkersona a kol. (2000) potvrdila, že pozitivní hodnocení učitelů žáky je nejvýznamnějším prediktorem dobrých studijních výsledků v testech, a to například i ve srovnání s pozitivním hodnocením učitele od vedení školy. [3]

J. Follman uvádí (1992, 1995), že ačkoliv existují obavy, co se týče nízké validity hodnocení ze strany žáků středních škol (například příliš shovívavé hodnocení žáků anebo tzv. „haló efekt“ – to znamená, že názor na určitý osobnostní rys učitele nebo na určitý aspekt jeho výuky celkově ovlivní hodnocení učitele i v jiných oblastech), tato zkreslení při hodnocení se u žáků vyskytují zhruba ve stejné míře jako u dospělých hodnotitelů. Středoškoláci jsou schopni spolehlivě ohodnotit například interakci učitel-žák. [4,5]

Worrell a Kuterbach (2001) ve své studii uvádějí výhody hodnocení učitelů žáky: jedná se o časově a finančně nenáročné šetření, šetření může proběhnout anonymně, může být provedeno opakovaně tak, aby bylo možné zaznamenávat změny v čase, vyžaduje minimální předchozí průpravu (kurz, vzdělávání). Autoři nicméně upozorňují na to, že je potřeba využívat takové nástroje, které obsahují validní položky účinně mapující chování učitele. [6]

Výzkumníci rovněž upozorňují na to, že hodnocení učitelů žáky by mělo optimálně probíhat nikoliv samostatně, ale souběžně s dalšími evaluačními metodami (např. kolegiální hospitace spojená s následným předáním zpětné vazby, individuální rozhovor s ředitelem nebo zástupcem ředitele nad profesním portfoliem a plánem vzdělávání učitele). Žáci navíc obvykle nejsou kvalifikováni, aby hodnotili učitele, co se týče naplňování kurikula, managementu školní třídy, znalosti vzdělávacího obsahu, kolegiality a dalších oblastí spojovaných s efektivní výukou. [4, 6]

Učitel, který se rozhodne pracovat se zpětnou vazbou od žáků, má na výběr z více možností. V prvním díle tohoto textu se čtenář více dozví o hodnocení prostřednictvím externích subjektů a prostřednictvím samostatné práce se standardizovaným evaluačním nástrojem.

Hodnocení učitele žáky prostřednictvím externích subjektů

Pokud škola, ve které učitel působí, spolupracuje s externími subjekty, které pravidelně provádí vlastní hodnocení školy, je možné využít i některé doplňkové dotazníky k těmto rozsáhlejším šetřením, kde žáci například hodnotí komunikaci a spolupráci s konkrétním učitelem či jeho výuku. Vlastní hodnocení školy často probíhá v návaznosti na zpracování výroční zprávy o činnosti školy. 

Dotazník Učitelé

Společnost Kalibro Projekt, s.r.o. nabízí školám možnost využít dotazníková šetření „Škola a já“. Dotazníky jsou určené pro žáky, rodiče, učitele a nepedagogické pracovníky. Zaměřují se na různé oblasti práce školy, jako jsou vztahy ve škole, spokojenost s vybavením a chodem školy, oblasti, které by chtěli jednotliví aktéři změnit atd. Otázky umožňují srovnání mezi třídami či školami ve vybraných oblastech. Dotazníková šetření jsou realizována zpravidla v termínu duben až květen (je možné po domluvě je individuálně zpracovat i v jiných termínech v rámci školního roku).

V rámci této sady nástrojů je nabízen i dotazník "Učitelé" – jedná se o hodnocení učitelů žáky/rodiči. Dotazníky mohou využít učitelé základních škol prvního a druhého stupně a učitelé středních škol. Organizace nabízí rovněž vzdělávací semináře k evaluaci pro učitele, pod názvem „Evaluace v mé třídě/škole“. 

Metodika vlastního hodnocení školy

Společnost pro kvalitu školy, z.s. (www.kvalitaskoly.cz) nabízí tzv. Metodiku vlastního hodnocení školy, která je určena všem stupňům škol, od mateřských až po střední. Jedná se o šetření v rámci školy, které pokrývá široké spektrum témat. Dále jsou samostatně nabízeny konkrétněji zaměřené diagnostické metody. 

Například dotazník Kvalita školního života je určen pro žáky 1. a 2. stupně základní školy. Slouží ke zjišťování jejich názorů na kvalitu svého školního života a zjišťování negativního vlivu školy na žáka. Dotazník je rozpracován do pěti specifických oblastí, jednou z nich je i spokojenost ve vztahu mezi žákem a třídním učitelem. Dotazníky je možné administrovat opakovaně vždy po 1 roce a sledovat změny v čase. Tímto způsobem je možné posoudit posun práce třídního učitele se třídou. 

Mapa školy

Společnost Scio, s.r.o. nabízí nástroj Mapa školy pro mateřské, základní i střední školy (https://www.mapaskoly.cz/). Mapa školy je sada on-line nebo papírových dotazníků. Zjišťuje zpětnou vazbu na fungování školy od žáků, učitelů, rodičů a provozních zaměstnanců. Šetření je anonymní. Pro střední školy jsou připraveny on-line dotazníky. Dotazníkové šetření je možné realizovat kdykoliv během školního roku. Frekvence šetření je optimálně jedenkrát za rok, jsou možné i delší intervaly. 

V rámci šetření jsou mapovány následující oblasti: výuka a hodnocení, spolupráce, bezpečí, materiální zázemí, spokojenost se školou a vztahy. Je potřeba dodat, že toto šetření nenabízí například konkrétnímu třídnímu učiteli detailní pohled na to, jak žáci vnímají jeho výuku, osobnost učitele, komunikaci apod. 

Kromě standardního šetření je možné objednat i tzv. tematické dotazníky, které mapují podrobně specifické oblasti. V tematickém dotazníku Evaluace výuky žáci hodnotí jednotlivé předměty (jaký mají vztah k předmětu, jak z jejich pohledu probíhají hodiny konkrétního předmětu, do jaké míry považují vyučování za obtížné, jaký je učitel, jak hodnotí přípravu na předmět, jak hodnotí své studijní schopnosti nebo zda se učitelé zajímají o jejich názory a dávají jim prostor k vyjádření). Tento dotazník obsahuje rozmezí 15–25 otázek. Výsledky získá vyučující ve formě grafů. Srovnávací rámec z ostatních zapojených škol – jako v případě nástroje Mapa školy – v tomto případě není nabízen. 

Dotazník Evaluace výuky je tedy možné využít jako nástroj získávání zpětné vazby od žáků směrem k učitelům.

Pokud se škola rozhodne využít tyto zpoplatněné služby, individualizace použitých metod (např. pro účely toho kterého třídního učitele, který má zájem sbírat zpětnou vazbu od svých žáků k výuce) není v případě plošných celoškolních šetření možná. Doplňkové dotazníky k těmto větším šetřením zpravidla nabízejí možnost podrobněji se zaměřit na oblast komunikace a spolupráce žáci-učitel apod.

Práce se standardizovaným evaluačním nástrojem

Zájemci z řad pedagogů mají možnost také samostatně pracovat s evaluačními nástroji, které jsou volně dostupné.

Dotazník zpětné vazby žáků k vyučovanému předmětu

Nezisková organizace Učitel naživo vytvořila volně dostupný metodický materiál Dotazník zpětné vazby žáků k vyučovanému předmětu (https://www.ucitelnazivo.cz/evaluace-metodiky). Po povinné registraci je možné si materiál zdarma stáhnout. Samotný Dotazník hodnocení učitele žáky lze nalézt na konci metodického dokumentu v Příloze 2. 

Je třeba upozornit na to, že tento nástroj hodnocení učitele žáky odpovídá vzdělávacím cílům programu Učitel naživo a jeho zamýšleným dopadům na učení žáků. Je proto poměrně úzce zaměřen. Jeho záměrem je podání zpětné vazby o tom, zda žáci ve výuce zažívají takové prvky, které mají pozitivní souvislost s jejich vlastním procesem učení. Nejedná se tedy o explicitní zpětnou vazbu na učitele ani o hodnocení vzdělávacích výsledků, nýbrž o subjektivní zhodnocení zažívaných výukových procesů ze strany žáků. 

Dotazník je sice veřejně volně přístupný, nicméně pro další práci s dotazníkem je na místě kontaktovat samotnou organizaci pro upřesnění konkrétních možností využití. 

Ukázka otázek použitých v dotazníku:

Nyní prosím odpověz, jak v současnosti vnímáš tento předmět:

• Baví mě.

• Většinou se na něj těším.

• Chci se v něm naučit co nejvíc.

• Poradím si v něm i s těžkými úkoly.

• V tomto předmětu se učím užitečné věci – někdy je použiju mimo školu nebo mi pomohou k pochopení světa.

• Nebojím se zapojit a nahlas říkat svoje nápady a myšlenky k probíranému tématu

Škála odpovědí: určitě ano - spíše ano - spíše ne - určitě ne -nevím, nedokážu posoudit.

Evaluační nástroje metodického portálu RVP  

Webový portál RVP nabízí širokou škálu evaluačních nástrojů, které vznikly v rámci projektu MŠMT: AUTOEVALUACE – Vytváření systému a podpora škol v oblasti vlastního hodnocení aneb Cesta ke kvalitě (2009–2012). Na webových stránkách http://evaluacninastroje.rvp.cz/nuovckk_portal/ je možné využít odbornou podporu pro práci s nástroji (poradenství e-mailem). Po povinné registraci je možné s nástroji pracovat zdarma. 

Nástroje, které umožňují hodnocení učitele žáky: 

Interakce učitele a žáků (dotazník pro žáky)

Ukázka výroků a otázek dotazníku Interakce učitele a žáků:

Hodnocení učitele žáky:

• Většinou známkuje dosti mírně.

• Stanoví pravidla, která dodržujeme my i on sám.

• Tomu, co po mně učitel chce, dobře rozumím.

• Má své oblíbené žáky a chová se k nim jinak než k ostatním.

• Vyrušuje-li někdo z žáků při vyučování, příliš si toho nevšímá.

• V jeho vyučovacích hodinách je příjemná atmosféra.

Škála hodnocení: rozhodně - ano z části - ano spíše - nejistě - ne

Jakou známku (1, 2, 3, 4, 5) bys dal/a tomuto učiteli „na vysvědčení“ za následující projevy? Vyber ke každé řádce jednu známku, kterou si podle tvého názoru zaslouží: 

• Chování k žákům,

• Úsměvy a legrace se žáky,

• Laskavost a pomoc při obtížích žáků, 

• Vedení a organizace vyučovací hodiny, 

• Zajímavé vyučování, 

• Spravedlivý přístup k hodnocení žáků. 

Jaký jsi ty sám žák? 

• Jak tě asi vidí, co si o tobě myslí učitel, jehož chování jsi charakterizoval a nakonec i známkoval? 

• Napiš několik takových charakteristik. Chceš-li učiteli ještě něco říci, napiš to právě sem:

Anketa pro žáky (anketa škole na míru)

Ukázka otázek z Ankety pro žáky:

Co podle Tebe platí o výuce na naší škole?

• Výuka je zajímavá.

• Ve škole se hodně naučím.

• Učitelé mi vysvětlují učivo srozumitelně.

• Učitelé mě vedou k tomu, abych se uměl/a samostatně učit. 

• Často něčemu nerozumím a učím se jen nazpaměť.

• Učitelé mě dovedou dobře motivovat k co nejlepšímu výkonu.

Škála odpovědí: rozhodně ano - spíše ano - spíše ne - rozhodně ne - nedovedu posoudit.

Práce s daty, jejich interpretace, další návazné změny ve výuce, v přístupu k žákům i zachovávání etických norem při evaluačních aktivitách vyžadují, aby se učitel buď dále v tomto oboru individuálně vzdělával (kurzy, odborná literatura), anebo využil možnosti on-line konzultace s odborným poradcem (např. služby Konzultačního centra Národního pedagogického institutu ČR) https://kc.rvp.cz/.

Ve druhé části textu najdete informace, jak na poskytování zpětné vazby pedagogům u předškolních dětí a dětí mladšího školního věku. Dozvíte se také, jak si učitel může vytvořit vlastní orientační evaluační nástroj, ve kterém mají žáci možnost poskytnout zpětnou vazbu učiteli a jakým způsobem může učitel průběžně získávat slovní zpětnou vazbu od žáků během výuky.

Tento text byl s laskavým svolením redakce Učitelských novin převzat z periodika Učitelských novin č. 19/2022, s. 22–24. Text prošel editační úpravou. 

Zdroje:

[1] PETERSON, K. D., WAHLQUIST, C., & BONE, K. (2000). Student surveys for school teacher evaluation. Journal of Personnel Evaluation in Education, 14(2), 135–153.

[2] KYRIAKIDES, L. (2005). Drawing from teacher effectivess research and research into teacher interpersonal behaviour to establish a teacher evaluation system: A study on the use of student ratings to evaluate teacher behaviour. The Journal of Classroom Interaction, 44–66.

[3] WILKERSON, D. J., MANATT, R. P., ROGERS, M. A., & MAUGHAN, R. (2000). Validation of student, principal, and self-ratings in 360 feedback® for teacher evaluation. Journal of personnel evaluation in education, 14(2), 179–192.

[4] FOLLMAN, J. (1992). Secondary school students' ratings of teacher effectiveness. The high school journal, 75(3), 168–178.

[5] FOLLMAN, J. (1995). Elementary public school pupil rating of teacher effectiveness. Child study journal.

[6] WORRELL, F. C., & KUTERBACH, L. D. (2001). The use of student ratings of teacher behaviors with academically talented high school students. Journal of Secondary Gifted Education, 12(4), 236–247.