Klub zřizovatelů škol: podpora smysluplného vzdělávání

Konference pro zřizovatele + Lepší škola 2021 / FOTO: Kateřina Lánská, EDUin

Trefa do černého

Mohli byste představit Klub zřizovatelů? Proč jste ho založili? Jaké jste měli na začátku vize a jak se v čase proměňovaly? 

Miroslav Hřebecký: Klub zřizovatelů jsme založili v roce 2018. Hlavním důvodem bylo uvědomění, že zřizovatelům škol se z hlediska širší podpory tehdy nikdo nevěnoval. Podpora zřizovatelů byla v té době víceméně formální; necítili, že nějakou podporu mají. I proto naši aktivitu vnímáme jako „trefu do černého“. Od té doby se podpora zřizovatelů škol sice zlepšila, ale je třeba dodat, že i naše aktivita je v podstatě jen kapka v moři. Zřizovatelů jsou tisíce. Ke starostovi malé odlehlé vsi informace o nějakém Klubu zřizovatelů vůbec nedorazí. A pokud ano, stejně nebude mít šanci se do něj zapojit, protože má hodně agendy i v ostatních oblastech.

Chtěli jsme do toho jít s tím, že pro zřizovatele budeme shromažďovat odborné informace a zároveň je propojovat mezi sebou. Chtěli jsme vytvořit platformu, kde si mohou povídat o svých problémech – a my jim pomůžeme tím, že budeme sdílet příklady dobré praxe. Zároveň to pro nás byl impuls, abychom od nich sbírali různé podněty a ty předávali státní správě. To vše se povedlo, funguje to a na tom pracujeme.

Cena za členství

Kolik je momentálně zapojených zřizovatelů? Jaké úkoly si dáváte do budoucna? 

Miroslav Hřebecký: V roce 2018 nebyl EDUin schopen Klub financovat z externích zdrojů. Financovali jsme jenom koordinační podporu, přímé akce si museli hradit členové sami. Nastavilo se centrální placené členství, byť pouze symbolické, několik tisíc za rok. Tehdy v Klubu působilo okolo pětatřiceti subjektů od malinkých obcí až po velké a pár přidružených pozorujících krajů.

Změna přišla na podzim roku 2021 na Konferenci pro zřizovatele Lepší škola, kterou jako jednu z aktivit Klubu pořádáme každý rok. Tam jsme představili Klub zřizovatelů v jeho nové podobě: pro všechny funguje zdarma a po nových členech pouze chceme, aby se přihlásili k Chartě. To znamená, že budou sdílet podobný přístup ke vzdělávání, stejné nastavení – a za to mají bezplatné členství. Navíc se pro některé přímé akce podařilo sehnat donorské peníze, takže členové mají zadarmo i část minikonferencí. 

Už od roku 2018 vydáváme pro členy interní zpravodaj. Chystáme tzv. EDUakademii pro zřizovatele, což jsou půldenní akce, které mají edukativně-networkový charakter. Připravíme odborný vstup na zvolené téma a potom se o tom a o dalších věcech, které zřizovatele trápí, bavíme. Komunikují hlavně mezi sebou, rozběhlo se to nádherně, vytvořila se aktivní komunita. Například letošní EDUakademie pro zřizovatele, která proběhla 27. dubna, se týkala hodnocení ředitelů. Téma si zřizovatelé sami vybrali, protože je teď nejvíc pálí. 

Původně jsme se snažili apelovat, aby malé obce dávaly svým ředitelům nějaké odměny. Leckde je vnímali tak, že přece nemohou mít víc, než mají starostové výplatu. Vysvětlujeme, proč je to jinak, co je možné. Teď s růstem nadtarifní složky zbývají peníze na odměny, ale ředitel si je sám od sebe vyplatit nemůže, byť jdou z kapsy jeho školy. Na tomhle chceme pokračovat ve spolupráci s ministerstvem. Vznikla metodika (Dávají hodně, či málo? Obce jako důležití hráči financování vzdělávacího systému. Metodika EDUin, o. p. s. – pozn. redakce), účastnili jsme se pracovní skupiny. To je další příklad advokační činnosti EDUinu. 

Když jste na podzim ustanovili členství zadarmo a rozšířili portfolio služeb, zaznamenali jste nárůst členů? 

Miroslav Hřebecký: Ano, nárůst je postupný. Pro města není tak jednoduché a samozřejmé Chartu podepsat. Často to berou velmi vážně, musí třeba uspořádat usnesení, až jsme z toho rozpačití. Někde starosta rozhodl sám ve stylu „jste mi sympatický, slyšel jsem vás na konferenci“, ale od někoho nám chodí členství orazítkované poštou. Byť se jedná o webový formulář, přijde nám s číslem jednacím úřední poštou. Každý to řeší jinak. Od poslední konference přibylo asi třicet nových zájemců. Přístup do Klubu mají i zřizovatelé soukromých škol, kde je administrativa trošku jednodušší: jde opravdu jen o to podepsat Chartu a poslat. No, a ti ostatní většinou musí rozhodnutí nechat projít radou. 

Pravidla Charty

Osobně mi laťka u Charty přijde hodně vysoko. Kdyby se zřizovatelé řídili Chartou, je spousta věcí vyřešena. Jaké jste zaznamenali zpětné vazby na Chartu, setkali jste se vyloženě s odmítnutím? 

Miroslav Hřebecký: Kolem EDUinu se soustřeďují lidé, kteří mají zájem o pozitivní změny ve vzdělávání a pokrok dopředu. Zřizovatele, kteří o žádný další rozvoj nemají zájem, na našich konferencích nepotkáváme. Byť se našly i některé polemické hlasy, zejména když dorazí hodně úřednicky založení zřizovatelé. Ne každý je založením vizionář, ale v zásadě s tím větší problém nemáme. Takže ne, s odmítnutím Charty jako takové jsme se zatím nesetkali. 

Vám se laťka Charty zdá hodně vysoko, ale záměr byl spíš opačný. Říkali jsme si, že musíme dát laťku docela nízko, aby ji všichni mohli přelézt. Postupovali jsme přitom čistě pragmaticky. Řekli jsme si, že žijeme jen jednou, kapacity EDUinu jsou omezené, ale díky našim zkušenostem a odborným činnostem za sebou máme určité know-how. Neplánujeme ho sdílet s někým, kdo chce dál segregovat školy a z nás si chce udělat legislativní servis zadarmo. Ve zpravodaji jsou mimo jiné pravidelně k dispozici i změny legislativy, tipy, informační servis. Nechceme dávat takový servis automaticky úplně každému. Nechť se tedy zřizovatelé pod Chartu závazně podepíšou. Charta je samozřejmě nevynutitelná. Nanejvýš se může stát, že zřizovatel bude z Klubu vyloučen, ale to není žádná velká sankce. 

Sdílení dobré praxe

Ve zpravodaji jsou informace od vás ke zřizovatelům. Je nějaký prostor, kde spolu můžou členové Klubu zřizovatelů napřímo komunikovat a sdílet zkušenosti? Máte třeba facebookovou skupinu?

Miroslav Hřebecký: O facebookové skupině do budoucna zatím pouze uvažujeme, ale na to je potřeba se víc rozjet. Nezapomínejme, že zřizovatelé nějakou strukturu mají: buď jsou členy SMOČRu (Svaz měst a obcí České republiky) nebo SMSky (Sdružení místních samospráv ČR). 

Sdružení místních samospráv má poměrně aktivní školský výbor, kterému se říká školská komise. Asociace krajů České republiky zase zaopatřuje krajské radní. Další strukturou jsou MAPy (Místní akční plány vzdělávání; realizátory MAP jsou Místní akční skupiny sdružené v Národní síti MAS – pozn. redakce). Tam, kde fungují kvalitně, samozřejmě pracují se zřizovateli a ukotvují se regionálně. Znají se, potkávají, mají mezi sebou informační kanály, ale stále zde panuje informační deficit odborné způsobilosti. Nejsou schopni jisté věci řešit metodicky, protože to neumí, nemají k tomu kompetenci. Tohle se snažíme centrálně měnit a posilovat, ať už EDUakademiemi, nebo informačním servisem. 

V rámci EDUakademie pro zřizovatele vždy ve druhé půlce přinášíme i ochutnávku příkladů dobré praxe. Někdy jde o neziskovku, která pro ně dělá zajímavý program, někdy to je příklad dobré praxe konkrétního zřizovatele, který si připravil prezentaci pro ostatní. Je to v zásadě dost vyhledávaná věc: když už jsme tady, tak se o tom rádi pobavíme. Poté navazuje diskuze, ať už strukturovaná, nebo neformální, kde si mohou zřizovatelé vše v klidu ujasnit a vyměnit si kontakty. Další aktivita už je na nich. 

Budete příklady dobré praxe zveřejňovat, máte v plánu je publikovat? 

Miroslav Hřebecký: V dílčích medailoncích je publikujeme ve zpravodaji. Jinak vždycky narážíme na naše velmi omezené kapacity. Máme vlastní redakci EDUzínu, magazínu původně pro rodiče, který dnes má už mnohem širší záběr. Tam pro zřizovatele vkládáme konkrétní témata a tipy, kam zajet na reportáž nebo s kým si zavolat. Někde se potkám třeba s šéfredaktorkou Řízení školy a dám jí tip na článek. Tedy sdílíme, ale nemáme přímo vyčleněné kapacity na to, abychom sepisovali články.

Dvě mouchy dvěma ranami

Miroslav Hřebecký: Chtěl jsem zmínit ještě jednu skupinu v rámci Klubu zřizovatelů. Zatím jsem hodně mluvil o zřizovatelích komunálních: obcích a městech, ale paralelně jsme se rozhodli, že budeme podporovat i krajské zřizovatele. Kraje zřizují střední školy, takže mají trošku jiné potřeby. 

Snažíme se o přímou spolupráci podle individuálních potřeb krajských radních. Krajští zřizovatelé se také mohou účastnit klasických aktivit Klubu zřizovatelů. Zatím jsou to dva ze čtrnácti krajů (Jihomoravský a Liberecký), které se aktivně podílejí na činnosti Klubu. I ostatní jsou ochotní si nás poslechnout nebo s námi sdílet svoje názory a zkušenosti. Byť se setkávají v rámci Asociace krajů (Asociace krajů České republiky – pozn. redakce), jsou ochotni přijet i na naši akci. 

Vloni jsme pro ně uspořádali setkání osobností, což je tradiční záležitost. Jednou za rok zveme odborníky z oblasti veřejné vzdělávací politiky, abychom společně pracovali a sdíleli myšlenky a ve facilitovaných diskuzích se posunuli dál. Vloni jsme se věnovali tématu zřizovatelů, setkání jsme uspořádali covidu navzdory. Proběhlo v improvizovaných podmínkách a omezené kapacitě, měli jsme tam čtyři nebo pět krajských radních. Přijeli zástupci z ministerstva, z inspekce plus neziskový sektor, takže došlo k networkingu. Letos to chceme zopakovat. Tuto platformu budujeme vedle Klubu zřizovatelů. A s radními z dalších krajů se máme možnost průběžně setkávat na jiných platformách. 

Jaká je další vize rozvoje Klubu zřizovatelů? Máte ambici vytvořit celorepublikovou síť? 

Tomáš Drozd: Samozřejmě bychom se rádi rozprostřeli do všech krajů. A myslím, že dobrou příležitostí pro propagaci Klubu zřizovatelů bude právě jarní konference s Českou školní inspekcí (Konference EduIn + Lepší škola 2022 – Jak vybrat dobrého ředitele – pozn. redakce), se kterou se budeme snažit oslovit zřizovatele celorepublikově. Bude se konat pod záštitou Klubu zřizovatelů a nabídneme možnost stát se členem včetně informací o službách, které nabízíme. Účastníci se budou moci informovat navzájem. 

Miroslav Hřebecký: Jestli jste tím dotazem mířili k tomu, zda chystáme nějaké regionální buňky, krajská pracoviště, která zřizuje například Národní pedagogický institut, tak to samozřejmě není v silách EDUinu, na to nejsou prostředky. Všechny akce se alespoň prozatím budou konat v Praze. V budoucnu možná nějaké proběhnou i v Brně nebo v Olomouci. 

EDUakademii uděláme jednu; když bude velký zájem, tak ji zopakujeme, ale že bychom uvažovali o roadshow po krajích, to je spíš hudba vzdálené budoucnosti. V tuto chvíli to není na programu a ani na to nejsou peníze. Elektronický informační zdroj si stáhne a použije kdokoli, není potřeba kapacity navyšovat. Když už zpravodaj uděláme, je lepší, že si ho přečte tři sta členů, a ne jen deset.

Načítání obrázků...

Klub zřizovatelů podporuje a propojuje zřizovatele

Klub zřizovatelů je ideálním a doposud chybějícím místem pro obce, které vzdělávání a agendu školství vnímají jako svou prioritu, pro samosprávy, které hledají inspiraci, radu či pomoc s progresivnějším řízením školství na svém území. Vstupenkou do Klubu zřizovatelů, který provozuje obecně prospěšná společnost EDUin, je zájem zřizovatele o aktivní přístup ke vzdělávání a důraz na vzdělávací agendu v rámci svěřeného území, podmínkou pak souhlas a podpis Charty Klubu zřizovatelů.

Pro zřizovatele Klub nabízí:

• pravidelné rozesílání Zpravodaje Klubu zřizovatelů od EDUin, o. p. s.;

• vzdělávání v podobě EDUakademie (odborné semináře na míru, seznámení se s trendy ve vzdělávání);

• EDUkonference;

• odbornou podporu a poradenství;

• možnost vyhledání partnera (zřizovatele), který již řešil podobnou situaci;

• informační servis;

• úložiště dokumentů (metodické materiály);

• metodickou pomoc nejen pro obce, ale i pro kraje.
  
  

Členství v Klubu zřizovatelů obnáší povinnost:

• jednat většinově v souladu s Chartou Klubu zřizovatelů;

• v případě požádání se příležitostně účastnit výzkumných šetření pro zřizovatele k aktuálním otázkám a anketám ohledně činnosti klubu.

Charta Klubu zřizovatelů – ukázka:

• Cítíme (jako zřizovatelé škol – pozn. redakce) potřebu usilovat o konsensus na hlavních cílech a směru vzdělávání ve spravovaném území. Sami sebe vnímáme jako někoho, kdo by měl iniciovat a moderovat diskuzi na toto téma s klíčovými cílovými skupinami.

• Pokoušíme se myslet na budoucnost a postupovat systematicky. Máme promyšlené kroky dopředu (ve větších sídlech, např. ve strategii rozvoje školství), nebo tento plán ve vztahu ke školství zamýšlíme v dohledné době vytvořit.

• V osobách ředitelů škol má smysl budovat především pedagogické lídry schopné proaktivně a inovativně řídit pedagogický proces na své škole. Jako zřizovatelé nabízíme pomoc v jejich odbřemenění v administrativních a technických agendách, aby se leadershipu mohli doopravdy věnovat.

• Věříme, že důslednou snahou zajistit nabídku kvalitní výuky ve veřejných školách na nám svěřeném území lze s negativními trendy (např. účelovým přehlašováním bydliště ve snaze zajistit dětem vzdělání jinde) bojovat smysluplněji než administrativním tlakem shora.

• Jsme přesvědčeni, že nejefektivnější cesta k úspěchu vede přes aktivní partnerství s dalšími podobně smýšlejícími zřizovateli. S nimi se snažíme sdílet své zkušenosti a konzultujeme naše záměry a problémy.
  
  

Více o Klubu zřizovatelů najdete zde https://www.eduin.cz/klub-zrizovatelu/.