Inkluze žáků z Ukrajiny v praxi v ZŠ Jižní na Praze 4 – 2. díl

„Při škole existuje Klub přátel školy, tedy rodičů, a ti uspořádali sbírku pro ukrajinské žáky na obědy do prosince 2022 zdarma. Učitelé s žáky udělali sbírku tašek a penálů do školy. Několik pedagogů připravilo aukce obrázků, které malovali žáci na téma, kam by pozvali ukrajinské žáky do České republiky. Rodiče přes internet přihazovali peníze a my z toho financujeme buď učebnice, pomůcky, nebo poplatky na výlet.“ 

• Další možností jsou společné akce dětí i rodičů. Daniel Kaiser popisuje: „Měli jsme například ve škole zahradní slavnost s různými vystoupeními, bylo tady asi tři tisíce pět set lidí. Školní jídelna, žáci i pedagogové připravovali občerstvení. Přispěly firmy. Ukrajinské maminky se domluvily a připravily pirohy, ukrajinský boršč a spoustu věcí a nechtěly za to zaplatit. To vše je prý vděčnost, že tady mohou být. Čeští rodiče chodili a děkovali jim. Po mém poděkování na podiu všichni společně zatleskali. Tyto akce lidi spojují. Žáci získají nové kamarády a integrují se a třeba v budoucnu se budou i navzájem navštěvovat. Setkávám se i s rezignací některých škol, kde ukrajinské žáky nechají dělat, co chtějí, se slovy, že tu na podzim už stejně nebudou, což mě překvapuje.“  

• Jak pomoci ukrajinským rodičům během prázdnin? Jednou z variant je uspořádání příměstského tábora. Daniel Kaiser upřesňuje: „Ukrajinské matky pracují a neměly možnost čerpat dovolenou. Proto jsme během letních prázdnin organizovali příměstský tábor pro ukrajinské děti. Od osmi hodin měly na hodinu program venku. Pak sledovaly český film, následoval výlet. Dali jsme jim seznam filmů (např. české večerníčky) a bylo dobré, že se na ně dívaly v češtině. Není to úplně výuka jako taková, ale funguje to. Průměrně tam bylo dvacet až třicet dětí, v každém tom týdnu. Občas přišli pomoct i naši pedagogové a dobrovolníci z okolí. Platy těchto pracovníků šly nakonec z doplňkové činnosti školy, vzhledem k tomu, že projektová žádost byla značně obsáhlá.“ 

• Co se týče vyšetření žáků se SVP, škola ho (v případě soukromého zařízení) financovala z výše zmíněné školní sbírky. Společně se žákem se na vyšetření může dostavit, po dohodě s rodiči žáka, i dvojjazyčná asistentka pedagoga.  

• V případě psychických obtíží u žáků se SVP může výrazně pomoci, pokud se žákem pracuje dvojjazyčná asistentka pedagoga a individuálně se mu věnuje. Daniel Kaiser uvádí následující příklad: „Chlapec s poruchou autistického spektra přišel z Ukrajiny, kde zažil bombardování. To u něho prohloubilo stísněnost a chlapec se propadal do sebe, utápěl se v sobě. Co chvíli začal plakat a nikdo nevěděl proč. Ani to neuměl říct ukrajinsky našim asistentkám, tak tam byl docela velký problém. Momentálně s ním pracuje výborná ukrajinská asistentka a chlapcův stav se rychle zlepšuje.“

• Někdy žáci mohou při podávání přihlášek na střední školy narazit na menší pružnost českých středních škol. Je vhodné je podpořit při hledání vhodné školy, případně se povzbudit, aby pokračovali alespoň v online studiu na ukrajinské škole. Daniel Kaiser upřesňuje: 

„Měli jsme ve škole ukrajinskou dívku v 9. ročníku, která se nedostala na uměleckou školu. Je výrazně umělecky nadaná a po podání odvolání jí přišlo vyrozumění, že talentové zkoušky byly v lednu. Díval jsem se na to nevěřícně, zavolal jsem tam a zeptal se, zda si nedělají legraci. Copak zde mohla dělat talentové zkoušky v lednu, kdy počítala, že bude nadále studovat na Ukrajině? Přece je napadli Rusové v únoru. Na to odpověděli, že mají taková pravidla. Ty střední školy jsou z mého pohledu hodně nepružné až rigidní. Ta dívka se potom domluvila na Ukrajině, že celý příští rok bude studovat online, tedy v 11. třídě v ukrajinském školství, a studium završí tamní maturitou. Potom bude moct dělat zkoušky na Vysokou školu umělecko-průmyslovou tady v Česku a má to vyjednané i v Bratislavě. Protože bude mít splněno těch jejich 11 let školní docházky, ušetří tak 3 roky života. Zároveň tady chodí na intenzivní kurz češtiny.“

• Přímo ve škole se psychické obtíže u ukrajinských žáků nemusí vždy projevovat. Žáci jsou pořád v programu, mají pozitivně laděné aktivity. Pokud tráví čas s maminkami, které třeba neměly takové štěstí na pozitivní aktivity, mohou to vycítit. Maminky jsou na tom po psychické stránce často hůře. Psychickou zátěž pro žáka může například představovat i telefonát s tatínkem, který je na frontě. Je proto vhodné v rámci školy podporovat nejrůznější komunitní aktivity, navazování vztahů i mezi rodiči z celé školní komunity. Pokud na škole působí sociální pedagog, vhodné jsou také návštěvy v rodinách, doprovod, pokud si ho rodiče vyžádají, apod.  

• U nově příchozích žáků z Ukrajiny se může objevit nadměrné užívání mobilních telefonů. Komunikují takto s ukrajinským světem, případně pomocí her unikají do virtuální reality. Pokud je u žáka patrné nadužívání mobilního telefonu, je vhodné hledat řešení společně s rodiči, využít služby školního psychologa, zapojit dvojjazyčnou asistentku apod. 

„Na školách na Praze 10 bohužel některé školy rodiče a žáky odmítají, ale přitom mají volné místo. Já za naši školu musím už odmítat mnoho uchazečů, protože jsme už za hranicí, bereme jen žáky, kteří bydlí v naší spádové oblasti. Nepřijmout žáka ze spádové oblasti je nezákonné, ale Ukrajinec nepůjde proti škole. Proto to potom zkoušejí jinde. Já tyto případy posílám na jejich odbor školství. 

Myslím si, že to funguje. Je tam paní, která oprášila ruštinu a rovnou zavolá na tu školu a řekne: posílám vám žáka z vaší oblasti a vy ho musíte vzít. V červenci 2022 prošla tiskem informace, že se asi 40 % ukrajinských žáků nezapsalo. A proč se nezapsalo? Protože byli možná odmítnuti. Proto je potřebné, aby se do toho skutečně vkládaly odbory školství a ihned to konzultovaly se svolanými řediteli škol. Ukázaly, jak se má postupovat a jak to dělat. U nás na odboru školství navíc shromažďují seznamy ukrajinských, ruských a dalších uchazeček o práci ve školství.“