Pokud s tím zákonní zástupci oslabených žáků souhlasí, je žádoucí, aby ostatní žáci třídy a pedagogové, kteří v ní vyučují, byli přiměřeným způsobem seznámeni (například třídním učitelem či učitelkou nebo některým z pracovníků školního poradenského pracoviště) s podstatou onemocnění a jeho hlavními dopady na vzdělávání. U některých diagnóz je také třeba ve škole nastavit po dobu pobytu žáka či žákyně potřebná režimová opatření, například u dítěte s cukrovkou vytvořit podmínky pro možnost kdykoli změřit glykémii, aplikovat na vhodném místě inzulin, dohled nad aplikací správné dávky atd. [1]
Protože zdravotní stav oslabených žáků může vést k omezení jejich sociálních kontaktů ve třídě (žáci se například pro své zdravotní obtíže nemohou účastnit některých aktivit) nebo i k celkovému zpomalení rozvoje sociálních dovedností, je velmi důležité zastoupení metod výuky zahrnujících a posilujících spolupráci mezi žáky, jakož i zařazování různých dalších aktivit zaměřených na rozvoj sociálních dovedností žáků. Stejně tak je ale třeba zamezit přílišnému navázání žáka či žákyně na jednu konkrétní osobu (například na spolužáka nebo na asistenta či asistentku pedagoga) [2].
Škola by měla mít rovněž vypracovaný krizový plán, jak postupovat při akutním zhoršení žákova zdravotního stavu (například hypoglykemický šok, astmatický či epileptický záchvat), a to včetně jednoznačného určení pracovníků školy, kteří realizaci krizového plánu zajistí.
Zdroje
[1] Čadová, E. a kolektiv (2015, 6. června). Katalog podpůrných opatření: dílčí část pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu tělesného postižení nebo závažného onemocnění. Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR. Dostupné z: https://inkluze.upol.cz/ebooks/katalog-tp/katalog-tp.pdf
[2] Olíková, J. (2023, 25. srpna). Odborné činnosti poskytované deťom/žiakom chorým a zdravotne oslabeným. Ministerstvo školstva, výskumu, vývoja a mládeže Slovenskej republiky. Dostupné z: https://www.minedu.sk/data/att/e13/27182.fa0b73.pdf
Dlouhodobé onemocnění může u žáka ovlivnit jeho vnímání a zpracování informací. Důležitá je spolupráce se školským poradenským zařízením (ŠPZ) a vytvoření individuálního vzdělávacího plánu (IVP) na základě doporučení ze školního poradenského pracoviště (ŠPP).
Vzdělávání žáků se zdravotním onemocněním vyžaduje individuální přístup, úpravu zátěže podle jejich stavu a podporu motivace častou zpětnou vazbou. Hodnocení by mělo posilovat sebedůvěru a zohledňovat jejich specifické potřeby. Často je třeba vytvořit individuální vzdělávací plán (IVP) a upravit výukový režim.
Při podpoře žáků se zdravotním onemocněním je klíčová týmová spolupráce mezi učiteli, rodiči, asistenty pedagoga a pracovníky školských poradenských zařízení (ŠPZ). U chronicky nemocných žáků je třeba jasně vymezit opatření, která musí být ve škole dodržována. Škola by měla určit osobu zodpovědnou za péči o žáka a rodiče mají zajistit lékařské potvrzení a plán péče. Součástí této spolupráce je i krizový plán pro případ zhoršení zdravotního stavu.
Při podpoře žáků se zdravotním onemocněním je klíčová týmová spolupráce mezi učiteli, rodiči, asistenty pedagoga a pracovníky školských poradenských zařízení (ŠPZ). U chronicky nemocných žáků je třeba jasně vymezit opatření, která musí být ve škole dodržována. Škola by měla určit osobu zodpovědnou za péči o žáka a rodiče mají zajistit lékařské potvrzení a plán péče. Součástí této spolupráce je i krizový plán pro případ zhoršení zdravotního stavu.
Vzdělávání žáků se zdravotním onemocněním vyžaduje individuální přístup, úpravu zátěže podle jejich stavu a podporu motivace častou zpětnou vazbou. Hodnocení by mělo posilovat sebedůvěru a zohledňovat jejich specifické potřeby. Často je třeba vytvořit individuální vzdělávací plán (IVP) a upravit výukový režim.
Dlouhodobé onemocnění může u žáka ovlivnit jeho vnímání a zpracování informací. Důležitá je spolupráce se školským poradenským zařízením (ŠPZ) a vytvoření individuálního vzdělávacího plánu (IVP) na základě doporučení ze školního poradenského pracoviště (ŠPP).