Týmová spolupráce při podpoře žáka s duševním postižením
Zdroj: Canva
Komunikace mezi vyučujícími, rodinou a dalšími odborníky a odbornicemi hraje klíčovou roli v úspěchu vzdělávání žáků a žákyní s duševním onemocněním. Spolupráce všech zúčastněných stran je nezbytná pro identifikaci potřeb jednotlivce a následné navrhování efektivních strategií podpory. Společným cílem je vytvoření prostředí, které umožní těmto žákům a žákyním plnohodnotně se účastnit vzdělávacího procesu a rozvíjet svůj potenciál na maximální možnou míru.
Co může dělat vyučující?
Pokud zaznamená pedagog či pedagožka nápadné změny v chování nebo v prospěchu žáka či žákyně, je dobré zeptat se, zda má nějaké potíže a zda mu může případně pomoci. Třeba tím, že odkáže žáka či žákyni na školního psychologa/psycholožku, nebo na jiného pracovníka ŠPP (speciálního pedagoga/pedagožku, výchovného poradce/poradkyni). Může také oslovit rodiče a doporučit návštěvu zdravotnického pracoviště s tím, že si všiml nápadností v chování dítěte
Ve vážných případech je možné oslovit Odbor péče o dítě. Ředitel či ředitela školy kontaktuje OSPOD, ideálně ve spolupráci se školním psychologem. V případě akutních potíží je možné volat záchrannou službu, tzn. pokud dítě ohrožuje sebe nebo okolí (sebevražedné proklamace a jednání, zjevná intoxikace, nebezpečný fyzický útok na druhou osobu).
Je nevhodné dávat dítěti rady z vlastní zkušenosti, ptát se na dítě tajně spolužáků, konfrontovat dítě s potížemi před třídou, tajně oslovit rodiče (od druhého stupně by mělo být dítě předem informováno) či se zapojovat do laické „záchrany“.
V rámci komunikace s dítětem či s rodinou je vhodné používat neutrální formulace a nevinit rodiče z problémového chování dítěte. Důležité je se zcela vyvarovat názvů diagnóz a omezit se na popis potíží. Na druhou stranu se nebát označit změnu chování dítěte za neobvyklou, silnou, vybočující apod. Nenabízet osobní pomoc, ale nabídnout obecnou modifikaci vzdělávacích podmínek do doby ujasnění diagnózy.
Role vyučujícího při týmové spolupráci při řešení problému duševního zdraví žáka ve škole je klíčová a multifunkční, a to zejména v koordinaci a podpoře celého týmu, aby společně dosáhli optimálních výsledků pro studenta či studentku. Co může vyučující v této situaci zajistit?
Zprostředkování komunikace: Pedagog by měl být spojovacím článkem mezi všemi členy týmu, včetně školního psychologa, sociálního pracovníka, speciálního pedagoga a dalších relevantních odborníků. Jejich spolupráce a komunikace jsou zásadní pro efektivní řešení problémů duševního zdraví žáka.
Zajištění individuální podpory: Pedagog by měl pracovat individuálně s žákem, který má problémy s duševním zdravím, a poskytovat mu podporu a pomoc přizpůsobenou jeho potřebám a schopnostem. To může zahrnovat poskytování emoční podpory, pomoc s organizací práce nebo vytváření prostředí přizpůsobeného jeho specifickým potřebám.
Zapojení rodiny: Pedagog by měl aktivně zapojovat rodinu žáka do procesu řešení problémů duševního zdraví. To může zahrnovat pravidelnou komunikaci s rodiči, poskytování informací o dostupných zdrojích podpory a spolupráci při stanovování cílů a strategií pro podporu žáka.
Zajištění bezpečného a podpůrného prostředí ve třídě: Pedagog by měl vytvářet ve třídě prostředí, které je bezpečné, podpůrné a přizpůsobené potřebám všech žáků, včetně těch s problémy duševního zdraví. To může zahrnovat implementaci strategií pro podporu emocionálního a behaviorálního zvládání, jako je například použití pozitivního posilování a diferencovaného vyučování.
Spolupráce s ostatními odborníky: Pedagog by měl aktivně spolupracovat s ostatními odborníky ve škole, jako jsou školní psychologové, sociální pracovníci a speciální pedagogové, aby zajistil koordinovanou a efektivní podporu pro žáka s problémy duševního zdraví. [1] [2] [3]
Vyučující má díky své roli možnost ovlivnit životy svých žáků pozitivním způsobem a vytvářet prostředí, ve kterém se každý žák cítí akceptován a podporován.
Co může dělat zákonný zástupce?
Zákonný zástupce hraje klíčovou roli, jeho účast a angažovanost jsou nezbytné pro zajištění efektivní podpory a péče o žáka. Zde je několik aspektů jeho role v tomto procesu:
Zajištění informovanosti: Zákonný zástupce by měl být informován o situaci žáka či žákyně a zapojen do rozhodovacích procesů týkajících se jeho duševního zdraví ve škole. To zahrnuje pravidelnou komunikaci se školou a dalšími členy týmu a aktivní účast na schůzkách a setkáních.
Spolupráce s vyučujícími a odborníky: Zákonný zástupce by měl spolupracovat s pedagogy a dalšími odborníky ve škole, jako jsou školní psychologové, sociální pracovníci a speciální pedagogové, aby zajistil koordinovanou a efektivní podporu pro své dítě. To zahrnuje sdílení informací, diskuzi o možných intervencích a společné stanovení cílů a strategií pro podporu žáka.
Podpora a motivace žáka či žákyně: Zákonný zástupce má důležitou roli v podpoře a motivaci žáka či žákyně k účasti na intervencích a terapiích spojených s jeho duševním zdravím. To může zahrnovat povzbuzování a ujišťování žáka, že je podporován a že jeho potřeby jsou brány vážně.
Zastupování zájmů žáka či žákyně: Zákonný zástupce má povinnost zastupovat zájmy dítěte a zajistit, aby byly jeho potřeby a preference respektovány při řešení problémů duševního zdraví ve škole. To zahrnuje ochranu jeho práv a zajištění, aby byl přizpůsobený individuální přístup podle jeho potřeb.
Komunikace s ostatními členy rodiny: Zákonný zástupce by měl udržovat komunikaci s ostatními členy rodiny a zajišťovat, aby byli informováni o situaci a zapojeni do rozhodovacích procesů týkajících se jeho duševního zdraví ve škole. To může pomoci vytvořit podporující a koordinované prostředí pro dítě doma i ve škole.
Celkově má zákonný zástupce důležitou roli a aktivní účast a podpora jsou nezbytné pro úspěch a pohodu žáka.
Zdroje
[1] Smith, J. K. (Ed.). (2019). Handbook of School Mental Health: Advancing Practice and Research. New York: Springer.
[2] Jones, L. M. (2017). Collaborative Interventions for Students with Emotional and Behavioral Disorders. Boston: Pearson.
[3] Brown, C., & Miller, D. (2020). Promoting Mental, Emotional, and Social Health: A Whole School Approach. London, UK: Routledge.
Duševní onemocnění může výrazně ovlivnit koncentraci, učení a školní výkonnost žáků a žákyní. Negativní emocionální stavy spojené s tímto onemocněním mohou snížit motivaci k učení i zhoršit schopnost plnit školní úkoly.
Vzdělávání žáků a žákyní s duševním onemocněním vyžaduje porozumění jejich individuálním potřebám a schopnostem. Specifika zahrnují adaptaci výukových metod a prostředí, poskytování podpory pro emoční a sociální rozvoj a zapojení multidisciplinárního týmu odborníků.
Začleňování žáků a žákyní s duševním postižením do školního prostředí vyžaduje pečlivé plánování a přizpůsobení vzdělávacích metod a prostředí jejich individuálním potřebám.
Mohlo by Vás zajímat
Specifika začleňování žáků s duševním postižením
Začleňování žáků a žákyní s duševním postižením do školního prostředí vyžaduje pečlivé plánování a přizpůsobení vzdělávacích metod a prostředí jejich individuálním potřebám.
Specifika vzdělávání žáků s duševním onemocněním
Vzdělávání žáků a žákyní s duševním onemocněním vyžaduje porozumění jejich individuálním potřebám a schopnostem. Specifika zahrnují adaptaci výukových metod a prostředí, poskytování podpory pro emoční a sociální rozvoj a zapojení multidisciplinárního týmu odborníků.
Dopady duševního onemocnění na vzdělávání žáků
Duševní onemocnění může výrazně ovlivnit koncentraci, učení a školní výkonnost žáků a žákyní. Negativní emocionální stavy spojené s tímto onemocněním mohou snížit motivaci k učení i zhoršit schopnost plnit školní úkoly.