logo
logo
Úspěšný start do školy: Jak předškolní příprava a individuální přístup podporují děti s ADHD a nadáním

Úspěšný start do školy: Jak předškolní příprava a individuální přístup podporují děti s ADHD a nadáním

25.06.2024
Kristina Březinová, Lucie Holinková
Učitel/učitelka
Školní poradenský pracovník/ce
Asistent/ka pedagoga
Standovi, žákovi základní školy s ADHD a nadáním, velmi pomohlo, že se mohl před nástupem do první třídy seznámit se školním prostředím. Pravidelné návštěvy první třídy a individuální přístup asistentky mu umožnily vytvořit si řád a režim, díky kterým zvládá školní docházku bez obav. Používání komunikačního deníčku pro sdílení pokroků, nálad a dalších důležitých informací mezi asistentkou, učitelkou a rodiči podpořilo jeho práci, sociální integraci a celkový rozvoj osobnosti.
Obrázek článku

Dodržování pravidel: Pro žáky s ADHD je podstatné osvojit si pravidla, protože jim to poskytuje potřebnou strukturu a pomáhá jim lépe se soustředit během vyučování. | FOTO: Freepik


Přechod bez stresu: Jak předškolní příprava pomohla Standovi s ADHD a nadáním vstoupit do první třídy

Standovi, chlapci s dvojí výjimečností (ADHD a nadání), velmi pomohlo, že se mohl před nástupem do prvního ročníku základní školy v blízkosti Prahy seznámit se školním prostředím.  Zdejší předškoláci mají možnost jednou týdně strávit čtyřicet pět minut v první třídě, kde se seznamují s budoucí třídní učitelkou a chodem školy. Díky tomu už při nástupu do školy vědí, co je čeká, a zahajují školní docházku většinou bez obav.

Asistentka, kterou znal z mateřské školy, se navíc spolu s ním a dalšími dětmi přesunula do první třídy. Také většinu svých spolužáků tedy znal už z mateřské školy.

Výše uvedené návštěvy umožnily asistentce připravit Standu v době, kdy docházel do mateřské školy, na školní docházku a povinnosti. Seznamovala ho s pravidly ve škole, jako je sezení v lavici při plnění konkrétního úkolu, a v mateřské škole trénovali soustředěné plnění zadaných úkolů.

Asistentka také budoucí třídní učitelce vysvětlila, jak byl Standa zvyklý doposud spolupracovat, a dohodly se, ve spolupráci s rodiči, na konkrétních počátečních pravidlech při jeho nástupu do školy.

 

Naplňování individuálních potřeb žáka ve výuce: Klíč k úspěchu, sociální integraci a rozvoji osobnosti

Pro to, aby Standa mohl během výuky zažívat školní úspěch a integrovat se v kolektivu, je potřeba, aby byly naplňovány jeho potřeby coby žáka s ADHD a nadáním:

  1. Podpora a pomoc asistentky

Pro Standu je důležité vědět, že veškeré zadané úkoly a činnosti může (i s dopomocí asistentky) zvládnout. Bez této podpory by bylo pro Standu obtížné zvládnout náročnější úkoly a cítit se jistě.


  1. Jasná pravidla a struktura

Na začátku školního roku měl Standa potíže přizpůsobit se novým situacím a změnám spojeným s nástupem do školy. Nevěděl přesně, co má dělat jako první po příchodu do školy. Má si nachystat věci na lavici, kreslit si, nebo si povídat s ostatními dětmi? Proto se s asistentkou dohodli na individuálních postupech, které odpovídají třídním pravidlům, a Standa si postupně vytvořil svůj vlastní řád a režim, podle kterého aktuálně úspěšně funguje.

Na začátku prvního ročníku se také Standa často rozčiloval, pokud se mu něco nedařilo nebo nemohl dělat, co by chtěl, například si povídat s asistentkou o počítačových hrách nebo oblíbených filmech. V takových situacích dupal a házel věcmi. Asistentka ho v těchto chvílích odvedla na chodbu, vyslechla ho a poté ho nasměrovala zpět do výuky. Společně si připomněli třídní pravidla a důležitost klidného chování. Asistentka mu vysvětlila, že je lepší nechat hovory o oblíbených věcech na přestávky, kdy se mohou zapojit i ostatní žáci a žákyně. Standa pravidla přijal a dokázal se vrátit do třídy. Ostatní žáci a žákyně podobné situace nekomentují, protože pravidla jsou stejná pro všechny: pokud má některé dítě špatnou náladu nebo se mu něco nedaří, může jít na chodbu a popovídat si s asistentkou.

Dnes už je Standa schopný pracovat a soustředit se po celou dobu vyučovací hodiny a kreslí si hlavně během přestávek. Pokud během výuky chce probírat oblíbená témata, asistentka se s ním domluví, že si o tom popovídají až o přestávce, aby nerušili výuku.


  1. Smysl a účel úkolů

Je nezbytné, aby Standa rozuměl smyslu a účelu úkolů, což posiluje jeho motivaci a angažovanost. Proto mu asistentka vždy vysvětluje, jaký význam zadané úkoly mají, aby podpořila jeho ochotu spolupracovat.

Standa rovněž potřebuje rozumět postupům při plnění úkolů. Proto mu asistentka pečlivě vysvětluje a objasňuje pravidla a kroky, které vedou k dosažení požadovaných výsledků.

Pravidla zase Standovi pomáhají pochopit, co se od něj očekává, a zlepšují jeho schopnost se soustředit. Asistentka mu například vysvětlila, že je důležité, aby se všichni ve třídě vzájemně respektovali a spolupracovali, což Standa rychle pochopil.


  1. Pocit kompetence a sebevědomí

Pocit, že Standa zvládne úkoly, i když s pomocí, posiluje jeho sebevědomí. Občas se během výuky zamyslí a ztratí pozornost. V takových případech se buď obrátí na asistentku, nebo se rozhlédne po třídě a často se dokáže zorientovat sám bez její pomoci.


  1. Individuální přístup: Rovnováha mezi náročností a zvládnutelností úkolů

Přizpůsobení úkolů Standovým schopnostem a aktuálnímu duševnímu stavu mu umožňuje učit se vlastním tempem a dosahovat pokroků. Je důležité, aby úkoly byly dostatečně náročné, ale zároveň dosažitelné, což podporuje jeho růst a učení.

Někdy Standa odmítá pracovat samostatně i ve skupině. V takových případech má stanovená pravidla: musí udělat alespoň část zadané práce a poté si může kreslit. Pokud naopak pracuje rychle, může se po dokončení úkolů věnovat oblíbenému kreslení. Pokud nemá chuť kreslit nebo se zklidnit s plyšovou hračkou a má hotové úkoly, může si hrát s hlavolamy, které jsou ve třídě k dispozici. Tuto možnost mají také ostatní žáci a žákyně ve třídě.

  • 6. Pozitivní zpětná vazba

Pozitivní zpětná vazba od asistentky, třídní učitelky i spolužáků posiluje Standovu motivaci a podporuje jeho úsilí. V kolektivu vrstevníků je oblíbený, spolužáci se s ním rádi baví a respektují jeho názory. Při práci ve skupinách často vytváří nákresy nebo kresby a během přestávek dětem kreslí obrázky. Díky tomu se Standa cítí uznávaný a dobře vychází se svými vrstevníky.


Komunikační deníček žáka podporuje spolupráci mezi asistentkou, rodičem a školou

Asistentka spolupracuje s matkou Standy už od jeho docházky do mateřské školy, kdy spolu komunikovaly podle potřeby. Pokud bylo třeba něco řešit, sešly se hned ten den, aby předešly možným problémům. Po nástupu Standy do základní školy se dohodly na používání tzv. komunikačního deníčku. Na začátku školního roku do něj asistentka zaznamená oblasti, které je potřeba více rozvíjet, a úkoly, na kterých je třeba během roku se Standou pracovat. Tyto oblasti jsou pravidelně aktualizovány.


Tip:

U komunikačních deníčků, které jsou používány tímto způsobem, je důležité, aby neobsahovaly stále jen negativní zprávy. Takové deníky by se neměly stát zdrojem pro poznámky.

Situace, kdy se například dítě ve výuce začne chovat jinak nebo dojde k jiným závažným změnám, by měly být řešeny přímo a osobně s rodiči, nikoliv prostřednictvím nástrojů jako je komunikační deníček.

Na začátku tvorby deníku je vždy vhodnější více se zaměřit na pozitivní zprávy.


Více informací o práci s komunikačními deníčky najdete v přehledovém textu na webu Zapojmevšechny.cz:

Jak na metodické sdružení asistentů pedagoga na základní škole? | Zapojmevšechny.cz (zapojmevsechny.cz)


Během školního roku asistentka i matka do deníčku zapisují Standovy pokroky, nálady, chování a další postřehy. Matka například zaznamenává, s jakou náladou se syn probudil a jaké bylo jeho chování předchozí den. Sdílené informace pomáhají všem ve vzájemné spolupráci.

Pokud Standa určitý den plní úkoly ve škole a spolupracuje, paní asistentka nalepí do deníčku ikonku smajlíka. Pro Standu to představuje výraznou motivaci. Pokud Standa neplní úkoly a nespolupracuje, nebo pokud dojde k situaci, kdy musí Standa s asistentkou opustit třídu, asistentka tuto informaci zaznamená, aby s ní mohly obě strany dále pracovat.


Infobox

Motivace ve škole: Jak odměny a zpětná vazba ovlivňují děti s ADHD

Vnitřní versus vnější motivace 

Ikonky se smajlíky nebo jinými symboly mohou být pro dítě přínosem, protože poskytují okamžitou a viditelnou zpětnou vazbu, která může pomoci dítěti s ADHD udržet pozornost a motivaci. Pomáhají také vytvářet pozitivní asociace s plněním úkolů a dobrým chováním. Navíc slouží jako jednoduchý a jasný způsob, jak sledovat pokroky. Na druhou stranu může být tento odměňovací systém zavádějící, protože se dítě může začít soustředit více na získávání odměn než na samotný proces učení a vnitřní uspokojení z dosažení cíle. Dlouhodobě to může vést k tomu, že dítě bude vykonávat činnosti pouze pro odměnu (vnější motivace), což nepodporuje rozvoj jeho vnitřní motivace. Proto je důležité kombinovat vnější odměny s metodami, které podporují vnitřní motivaci, jako je:

- poskytování smysluplných úkolů, které odpovídají zájmům a schopnostem dítěte;

- důraz na pozitivní zpětnou vazbu od dospělých a vrstevníků a na osobní růst a sebereflexi.

Rovnováha mezi odměnami a přirozenými důsledky

Rovnováha mezi odměnami a přirozenými důsledky je pro děti s ADHD klíčová, protože jim pomáhá pochopit důležitost jejich činů. To znamená, že děti by měly nejen dostávat odměny za pozitivní chování, ale také zažívat přirozené důsledky svého chování, ať už pozitivní nebo negativní. Přirozené důsledky jim ukazují, že jejich jednání má reálný dopad na jejich okolí a na ně samotné. Například, pokud se dítě chová dobře a plní své úkoly, může mít více volného času na oblíbené aktivity. Naopak, pokud nedodržuje pravidla, může například ztratit nějaké privilegium. Tímto způsobem se dítě učí, že jeho činy mají následky, a to nejen ve formě odměn, ale také ve formě reálných situací, které zažívá v každodenním životě.

Sebereflexe a sebehodnocení pomáhají zvyšovat vnitřní motivaci

Je žádoucí povzbudit děti, aby si samy uvědomovaly své pokroky a identifikovaly oblasti, kde je potřeba zlepšení. Například vyučující může s dítětem na konci každého týdne diskutovat o tom, co se mu povedlo, co ho bavilo, a kde cítil potíže. Dítě může mít také deník, do kterého si bude každý den zapisovat, co se mu podařilo zvládnout a na čem by chtělo pracovat. Takové pravidelné reflexe mohou zahrnovat například otázky: „Co se ti dnes nejvíce povedlo?“ nebo „Na čem bys chtěl/a příště zapracovat?“

Tímto způsobem se zvyšuje vnitřní motivace dětí a schopnost samostatně se rozvíjet, což je klíčové pro jejich dlouhodobý úspěch a sebevědomí.

Tento přístup také učí děti převzít odpovědnost za své učení a rozvoj, a také jim pomáhá lépe pochopit své vlastní silné a slabé stránky.

Doporučená literatura:

Stixrud, W. R. a Johnson, N. (2019). Dítě na vlastní pohon: proč svěřit svým potomkům více kontroly nad životem. Překlad Eva Nevrlá. Vydání první. V Brně: Jan Melvil Publishing.

Kniha Dítě na vlastní pohon od Williama Stixruda a Neda Johnsona nabízí řešení pro rodiče demotivovaných, úzkostných a depresivních dětí, včetně těch s ADHD, založené na výzkumech mozku a behaviorální terapie. Autoři vysvětlují, že klíčovým prvkem pro správné emoční a psychické nastavení dětí je pocit kontroly nad vlastním životem. Rodiče se dozví, jak přestat být autoritativními šéfy a stát se důvěryhodnými konzultanty, čímž pomohou dětem vybudovat silnou vnitřní motivaci a odolnost vůči stresu.

Barkley, R. A. (2013). Taking Charge of ADHD: The Complete Authoritative Guide for Parents. New York: Guilford Press.

Tato kniha poskytuje komplexní přehled o strategiích pro práci s dětmi s ADHD, včetně důrazu na sebereflexi a vnitřní motivaci jako klíčové faktory pro úspěšné zvládání školních a životních výzev.

Dawson, P., & Guare, R. (2009). Smart but scattered: The revolutionary "executive skills" approach to helping kids reach their potential. The Guilford Press.

Tato kniha se zaměřuje na rozvoj exekutivních funkcí, které jsou často problematické pro děti s ADHD. Nabízí praktické strategie pro rodiče a učitele, jak podporovat děti ve zvládání jejich každodenních úkolů a ve škole. Publikace zájemcům také poskytne hlubší porozumění, jak efektivně motivovat děti s ADHD.


Deníčky ve škole: Efektivní nástroj komunikace mezi rodiči, učiteli a dětmi

Zapisování do deníčků se osvědčilo také u dětí bez speciálních vzdělávacích potřeb. Do těchto deníčků se zaznamenávají například informace o třídních aktivitách, výletech nebo pomůckách, které si mají žáci a žákyně přinést do školy. Pokud ve výuce nastane neobvyklá situace, třídní učitelka nebo asistentka ji zapíší do deníčku, což umožňuje rodičům preventivně a včas zareagovat. Rodiče, třídní učitelka a asistentka mohou také sdílet, jaké přístupy a aktivity konkrétnímu dítěti pomáhají, a předávat si tak osvědčené postupy a metody.

 

Ukázka z komunikačního deníčku 

Co je potřeba zlepšit se Standou: 

(toto je uvedeno na začátku deníku a v průběhu roku je upravováno podle určitého datumu)

vstávaní na začátku hodiny;

snaha poslouchat pokyny paní učitelky a potom pracovat na věcech, které má dovolené;

nevyrušovat brbláním, boucháním, dupáním a dalšími různými zvuky při hodině;

chystat si samostatně věci na hodinu;

hlásit se, když chci mluvit a nevykřikovat;

odpovídat na otázku od paní učitelky;

může si kreslit do sešitů, ale kresby nesmí zasahovat do cvičení v učebnicích;

i při kreslení je nutné dávat pozor během hodiny (s pomocí asistentky).


Ukázka z týdne: (září)

Pondělí:

  • Standa nechce vstávat na začátku hodiny. Chce si kreslit obrázek. Když ho několikrát upozorním a on neposlechne, jsem nucena obrázek schovat. Standa se začne zlobit a jdeme si to vysvětlit na chodbu. Na chodbě se zklidní. Vysvětlíme si znovu pravidla a vracíme se.
  • Při společném i samostatném nácviku čtení schválně spěchá a neřídí se pokyny paní učitelky.

Úterý:

  • Standa byl dnes jako „vyměněný“. Moc pěkně pracoval a četl vše s ostatními dětmi. Snažil se respektovat pravidla. Chválila jsem ho.

Středa: 

  • Ukazuje na spolužáky prostředníček (řekli jsme si, že tato gesta nejsou vhodná). Začíná vykřikovat během hodiny a komentuje nevhodně pokyny paní učitelky. Prosím, promluvte si s ním o tom doma.

Čtvrtek:

  • Dnes byl Standa unavený. Ale i přesto se snažil pracovat. Bylo vidět, že některá pravidla mu ještě nejdou a nerespektuje je, ale snaží se.

Pátek: 

  • Dnes mu paní učitelka zakázala kreslení do sešitů. Standa se chvilku zlobil, ale respektuje to. V pátek je už unavený z celého týdne.


Ukázka z týdne: (duben)

  • Standa celý týden pracuje moc pěkně. Je vidět, že některá pravidla už bere automaticky. Na některých potřebujeme ještě pracovat. Hodně jsme se zaměřili na samostatnost při práci a na rozlišovaní, co je drzé chování a co ne - při odpovědích paní učitelce.

 

Odpověď od rodičů Standy

Dobrý den, děkujeme za zprávy a že věnujete svůj čas a úsilí adaptaci na školní prostředí. Také děkujeme za možnost vedení tohoto „deníčku“ který nám dává lepší a detailnější přehled o jeho chování a zvládání některých situací. Mrzí nás, že podle Vás nedochází ke zlepšení. Doma se snažíme pracovat v klidu, nepoužíváme zvukové efekty, věnujeme mu větší trpělivost při práci a neustále vysvětlujeme. Věříme, že si to sedne i ve škole. Prosíme o pokračovaní v úsilí a děkujeme.

(Pozn. asistentky: Často jsou v odpovědi jen podpisy. Nebo jen „Děkujeme za informace“. I to beru jako informaci, že zápis rodiče četli).

 


Redakce webu Zapojmevšechny.cz zná totožnost třídní učitelky a asistentky, jejichž dobrou praxi článek popisuje. Jejich skutečná jména neuvádíme, aby byla zachována anonymita při popisování jejich práce s žáky. Křestní jména žáků v tomto textu byla změněna také z důvodů zachování anonymity.

Mohlo by Vás zajímat

Od lehkého mentálního postižení k vývojové dysfázii: Adaptace žáka se změněnou diagnózou na základní škole – část 2.

Pavlíkovi, který nyní dokončil třetí ročník základní školy, bylo v předškolním věku diagnostikováno lehké mentální postižení, které bylo na konci 2. ročníku upraveno na vývojovou dysfázii. Díky úzké spolupráci mezi rodinou, školou a asistentkou se podařilo přizpůsobit vzdělávací metody tak, aby Pavlík úspěšně zvládal výzvy spojené s jeho vzděláváním. I přes časté nemoci a problémy s jemnou motorikou mu individuální podpora pomohla rozvíjet klíčové dovednosti potřebné pro další studium.

VIDEO: Metodické materiály NPI ČR pro jazykové vzdělávání žákyň a žáků se sluchovým postižením, část III

Představujeme vám třetí díl seriálu o jazykovém vzdělávání žákyň a žáků se sluchovým postižením, tentokrát se zaměřením především na pedagogické pracovnice a pracovníky škol zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona pro žákyně a žáky se sluchovým postižením. Jedná se o záznam webináře organizovaného Národním pedagogickým institutem České republiky (NPI ČR), kde aktérky a aktéři tvorby metodických příruček společně s odbornicemi a odborníky z NPI ČR popisují obsah metodické podpory a její následné využití pro školy nejen ve výuce českého jazyka, ale také ve výuce českého znakového jazyka pro žákyně a žáky se sluchovým postižením.

VIDEO: Metodické materiály NPI ČR pro jazykové vzdělávání žákyň a žáků se sluchovým postižením, část II

Představujeme vám druhý díl seriálu o jazykovém vzdělávání žákyň a žáků se sluchovým postižením, tentokrát se zaměřením na inkluzivní vzdělávání. Jedná se o záznam webináře organizovaného Národním pedagogickým institutem České republiky (NPI ČR), kde aktérky a aktéři tvorby metodických příruček společně s odbornicemi a odborníky z NPI ČR popisují obsah metodické podpory a její následné využití pro školy při výuce českého jazyka.

Zobrazit další články