Tvorba plánu pedagogické podpory (PLPP) krok za krokem – část druhá

Charakteristika žáka a jeho obtíží

(silné, slabé stránky; popis obtíží; pedagogická, případně speciálně-pedagogická diagnostika s cílem stanovení úprav
ve vzdělávání; aktuální zdravotní stav; další okolnosti ovlivňující nastavení podpory)

Je potřeba probrat se zákonnými zástupci žáka

Je potřeba probrat  s ostatními pedagogickými pracovníky

1) Podrobně popište a rozeberte projevy vzdělávacích obtíží žáka, kvůli kterým sestavujete PLPP (viz Důvod k přistoupení sestavení PLPP), případně i podporu, kterou jste mu dosud poskytli (co pomohlo, co funguje, co se naopak neosvědčilo). Uveďte, odkdy obtíže u žáka pozorujete, jestli se měnily v čase, jak zasahují do výuky. Popište i motivaci žáka: co ho baví, čemu se vyhýbá, jaké jsou jeho vlastní strategie zvládání obtíží. Také přidejte informaci o tom, zda a jak proběhla úvodní pedagogická diagnostika, případně spolupráce s poradenskými pracovníky ve škole.

2) Uveďte obtíže projevující se v chování žáka a v jeho interakci se spolužáky, ostatními vyučujícími nebo v domácím prostředí. Popište postavení žáka v kolektivu třídy. 

Pokuste se žákovy obtíže a speciální potřeby popsat co nejdetailněji, aby bylo jasné, na jaké projevy se budou podpůrná opatření soustředit. Hledejte odpovědi na otázky, jestli se objevují obtíže žáka také v jiných vyučovacích předmětech, o přestávkách, ve školní družině, při mimoškolních aktivitách, v domácím prostředí, co je jejich možným spouštěčem. 

3) Při popisu se zaměřujte na žáka jako osobnost, ne tedy nezbytně jen na jeho obtíže a vzdělávací potřeby, ale také na jeho charakter, na to, jak se ve výuce projevuje, na jeho sociální schopnosti, silné i slabé stránky. Je-li to relevantní, zmiňte také rodinnou situaci a žákův zdravotní stav. 

4) Množství informací, které v této sekci uvedete, je volitelné, měly by ale obsahovat vše podstatné a důležité pro další práci se žákem. Charakteristiku je lepší psát ve větách (cca 10), ne pouze v bodech. Vaším cílem je nastínit výchovně-vzdělávací proces žáka se všemi jeho náležitostmi.

Příklady

Tomáš (2. ročník): 

Tomáš je velice aktivní a čilý žák. K vyučujícím se chová vždy s respektem, v kolektivu spolužáků je oblíbený pro svůj smysl pro humor a přátelskou povahu. Často se ale stává (po nástupu do 2. ročníku jsou projevy stále výraznější, v 1. ročníku jsem hodnotila chování jako v normě), že neudrží pozornost ve výuce a narušuje výuku svým chováním – zvuky, mimovolními pohyby celého těla, stavěním, hrou s různými předměty, bavením se se spolužákem. Většinu projevů si Tom až do upozornění neuvědomuje (zvuky, pohyb) a nenarušuje výuku záměrně. Po upozornění nějakou dobu své chování kontroluje, po chvíli se ale situace opakuje. Jeho projevy mají vliv i na jeho výsledky (nesoustředí se a dělá chyby z nepozornosti, nedokončí úkol včas – dostane horší známku, i když jeho znalosti jsou na vyšší úrovni. Obtíže s udržením pozornosti se během vyučovacího dne stupňují. Dosud pomohlo zařadit relaxační chvilky, častější fyzickou aktivitu (smaže tabuli, rozdá sešity, pomůže s pomůckami atd.). Tomáš nemá rád grafomotorické činnosti (nerad kreslí, vybarvuje, maluje). Obtíže se objevují i u delších písemných úkolů, kdy se snižuje kvalita jeho písma. Potřebuje častější podporu a zpětnou vazbu vyučujícího, aby úkol dokončil v požadované kvalitě, během přestávek je velmi aktivní (potřebuje vybít energii).

Pavel (3. ročník):

Pavel má obtíže při hlasitém čtení neznámého textu – zaměňuje hlásky, zadrhává se, přeskakuje slabiky, čte překotně. Nerad čte nahlas před spolužáky. Pomáhá mu čtení se záložkou, nepoužívá ji ale vždy (zapomíná). Rád čte ve dvojici – cítí oporu spolužáka. Objevují se i obtíže s porozuměním textu – Pavel se často doptává na smysl zadání úkolu (v českém jazyce, matematice, přírodovědě a vlastivědě) a potřebuje častější zpětnou vazbu, že pracuje správně (přihlásí se, přijde za vyučujícím). Pokud nemá dostatek času na práci s textem, začíná se také objevovat nesprávná nebo chybějící diakritika. Pavel je jinak velice snaživý, aktivní, komunikuje s vyučujícími bez obtíží. Má velice hezké písmo a úkoly dokončuje pečlivě. Znervózní, pokud něčemu nerozumí nebo spolužáci reagují na kvalitu a tempo jeho čtení. Pavel je spíše introvert, v kolektivu spolužáků se příliš neprojevuje – je tichý, preferuje svůj prostor a menší počet dětí ve skupince, má 3–4 kamarády, se kterými tráví přestávky a volný čas. 

Aneta (6. ročník):

Aneta nedodržuje společná pravidla chování ve třídě – ve výuce často vykřikuje správné odpovědi bez vyzvání, po dokončení úkolu se baví s ostatními spolužáky (nudí se), odmítá dokončit práci, pokud se jí zdá příliš jednoduchá (zejména v matematice a fyzice), při skupinové práci nepustí ostatní ke slovu a úkol vypracuje sama. Zařazení rozšiřujících úkolů a úloh nepomáhá. Pokud má práci hotovou, další dělat nechce, známka pro ni není motivací. Osvědčilo se zařazení samostatných úkolů a intenzivnější spolupráce s asistentem pedagoga přítomným ve třídě. V ostatních předmětech Aneta bez obtíží pracuje se zbytkem třídy, její pracovní výkony jsou spíše průměrné (ve většině předmětů je hodnocena známkou 2 nebo 3). Aneta je sportovně nadaná – hraje závodně basketbal a reprezentuje školu v různých sportovních kláních. Má sportovního a soutěživého ducha a dokáže svým nadšením pro hru strhnout i zbytek třídy.

Eva (5. ročník):

Eva byla donedávna veselá dívka se spoustou kamarádek, vždy se usmívala a svědomitě plnila své školní povinnosti. V poslední době (cca 2 měsíce) je uzavřená do sebe, roztržitá při práci i v rozhovoru. Stále častěji zapomíná domácí úkoly, pomůcky a přípravu na výuku – nenosí si deníček, tvrdí, že si vše zapamatuje. Pomůcky do všech předmětů často hledá po celé třídě, neví, kam si co založila, na začátek výuky dochází těsně před zvoněním, někdy (cca 1x za 14 dní) dorazí i o několik minut později. Přestávky začala trávit samostatně nebo s jednou kamarádkou. Zatímco dříve často bavila kolektiv třídy různými vtípky, dnes na podněty od ostatních spolužáků nereaguje, stáhne se. Rodiče opakovaně nereagují na zprávy třídního učitele, dříve (cca 2 měsíce zpátky) byla spolupráce s nimi bezproblémová. Doplnění (po osobní schůzce s matkou Evy) – rodina prochází složitou životní situací (závažné onemocnění otce + ztráta zaměstnání), rodiče na této společné schůzce s třídním učitelem a školním poradcem přislíbili dohled nad domácí přípravou žákyně a zváží spolupráci se školním psychologem.

Petr (8. ročník): 

Petr se po šesti týdnech vrátil z lázní a potřebuje doplnit učivo ve více předmětech: matematika, chemie, fyzika, český a anglický jazyk. Škola na začátku Petrova pobytu odeslala informace o probírané látce a přibližný odhad probraného učiva v době jeho nepřítomnosti, k dalšímu kontaktu mezi zdravotnickým zařízením a školou nedošlo. Výuka v lázních probíhala pouze 3 hodiny denně ve smíšených skupinách. Petrovi chybí některé zápisy v sešitech i znalosti, na které se nyní navazuje. Snaží se vše doplnit  sám nebo s pomocí rodičů, ale látky je víc, než se sám zvládá naučit. Začíná se u něj projevovat únava a frustrace, před nástupem do lázní měl výborný prospěch, ten se nyní zhoršil na chvalitebný, až dobrý a velice špatně to přijímá. Je citlivý na poznámky spolužáků. Petr je ctižádostivý a snaživý chlapec, který vždy dbal na dobré školní výsledky. Je soutěživý a nerad prohrává. V kolektivu spolužáků má mnoho kamarádů mezi chlapci i děvčaty, někteří mu nabídli pomoc, ale odmítl s tím, že to zvládne sám.

Informace z této sekce proberte se zákonnými zástupci žáka. Citlivě, ale pravdivě jim předložte, do jakých vzdělávacích situací se žák dostává, jak se během výuky projevuje, jak funguje v kolektivu spolužáků. Snažte se popsat vzdělávací proces jako celek a zdůrazněte také to, v čem je žák úspěšný, v čem vyniká. Doptejte se na informace z domácího prostředí, které by mohly mít souvislost s učením, chováním a dalšími projevy žáka ve škole – jak probíhá příprava na další výuku, kdo dělá se žákem domácí úkoly, jaký je jeho vztah ke škole, jestli nastala nějaká problémová situace v domácím prostředí atd.

Stanovení cílů PLPP

(cíle rozvoje žáka)

Je potřeba probrat se zákonnými zástupci žáka

Je potřeba probrat s ostatními pedagogickými pracovníky

Je potřeba probrat s žákem

Vyhodnoťte, na jaké úrovni jsou žákovy projevy nyní, jakým způsobem a kam je můžete společně posunout vzhledem k jeho věku a charakteristice jeho obtíží. Zvažte, za jakou dobu žák může dosáhnout optimální úrovně sociálních, komunikačních a organizačních dovedností, např. číst plynule bez slabikování, psát si do úkolníčku domácí úkoly a vypracovávat je apod.  Berte v potaz omezenou dobu platnosti PLPP, a tedy i omezenou dobu působení nastavených podpůrných opatření. 

Příklad: 

Cíl – Žák čte plynule bez slabikování.

Podpůrné opatření – Žák má dostatek času na čtení, používá záložku, pravidelně trénuje hlasité čtení.

• S (Specific) – konkrétní
• M (Measurable) – měřitelný
• A (Achievable) – splnitelný
• R (Realistic) – realistický
• T (Time-bound) – ohraničený v čase 

• 
  
  • aby bylo jasné, co přesně má žák zvládnout;
  • abyste byli schopni posoudit, zda ho naplnil, nebo ne;
  • aby byl splnitelný;
  • aby bylo jasné, kdy (v jakém časovém limitu) má žák požadovaného cíle dosáhnout – v tomto případě do konce platnosti PLPP.

Příklady cílů:

Tomáš (2. ročník):

• Žák sníží četnost svého rušivého chování (zvuky, mimovolní pohyby, hra aj.) během výuky na udržitelnou úroveň – tj. projevy jeho chování nebudou bránit plynulé práci jemu, učiteli ani spolužákům. 
• Žák reaguje na dohodnutý signál učitele a následně přeruší své rušivé chování.  
• Žák vypracuje zadaný úkol s podporou a častější zpětnou vazbou učitele. 
• Žák se dokáže soustředit na výuku po požadovaný časový úsek (dokončení úkolu nebo části úkolu do relaxační chvilky).

Pavel (3. ročník):

• Žák ke čtení ve všech předmětech používá záložku. Čte plynule (i v pomalejším tempu) krátký text. 
• Žák čte plynule text (po domácí přípravě). 
• Žák si 2x přečte zadání úkolu se záložkou a v případě neporozumění požádá o vysvětlení učitele. 
• Žák si 2x zkontroluje vlastnoručně napsaný text (zejména diakritiku) a požádá o kontrolu učitele nebo přítomného asistenta pedagoga.

Aneta (6. ročník): 

• Žákyně dodržuje pravidla chování ve výuce (hlásí se, když chce něco říct, po dokončení práce informuje domluveným gestem učitele nebo asistenta pedagoga, nebaví se s ostatními spolužáky během výuky). 
• Žákyně ihned reaguje na upozornění vyučujícího a nediskutuje s ním. 
• Žákyně v hodinách matematiky a fyziky po dokončení zadaného úkolu vypracovává přídavné samostatné úkoly ve zvláštním sešitě. 
• Žákyně na výzvu učitele pomůže, vysvětlí úkol spolužákovi nebo kolektivu třídy.

Eva (5. ročník):

• Žákyně se dostaví do třídy 10 minut před začátkem vyučování (v 7:50). 
• Žákyně si před začátkem každé vyučovací hodiny připraví na lavici všechny pomůcky (častější připomenutí ze strany učitele). 
• Žákyně si založí deníček na zapisování domácí přípravy a pravidelně si do něj zapisuje (kontrola ze strany učitele a zákonných zástupců).
• Žákyně se orientuje podle rozvrhu hodin nalepeného na lavici a doma na psacím stole. 
• Žákyně 1x za 14 dní dochází na konzultace se školním psychologem.

Petr (8. ročník):

• Žák pravidelně dochází na dohodnutá doučování (1x týdně).
• Žák si doplní učivo podle předem dohodnutého harmonogramu (využije pomoci učitelů i spolužáků).
• Žák si postupně doplňuje učivo podle předchozí domluvy s učiteli (kteří stanoví časový harmonogram). 
• Žák upozorní učitele, pokud učivu nerozumí, je toho na něj moc nebo má další povinnosti, a dohodne se na dalším postupu.

Vaším úkolem je nastavit cíle tak, abyste na konci platnosti PLPP byli schopni posoudit, zda nastavená podpůrná opatření fungují a jsou pro další zajištění vzdělávacích potřeb žáka ve škole dostačující, nebo ne. PLPP je evaluačním nástrojem, který vám po vyhodnocení ukáže, jak s žákem dále pracovat, jestli stačí podpora pouze ze strany školy nebo je nutné vyhledat pomoc školského poradenského zařízení.