Školní poradenské pracoviště pod lupou: Dobrá praxe v základní škole v Milovicích

Školní poradenské pracoviště pod lupou: Dobrá praxe v základní škole v Milovicích

23.06.2020
Adéla Pospíchalová
Ředitel/ředitelka
Školní poradenský pracovník/ce
Když se Lada Flachsová před jedenácti lety stala ředitelkou základní školy T. G. Masaryka v Milovicích, dala si za cíl mít v každé třídě asistenta pedagoga. Ten naplnila a kromě toho spustila také školní poradenské pracoviště. Svých rozhodnutí rozhodně nelituje a dnes je díky nim o krok napřed před mnoha jinými vzdělávacími ústavy, které s asistenty pedagoga a inkluzí nemají tak bohaté zkušenosti. Jakým způsobem rozdělila role na škole?
Obrázek článku

Zdroj: Freepik.com

Lada Flachsová svou školu popisuje jako instituci rodinného typu – i když má přes 600 žáků – která je otevřená širokému spektru zájemců a je schopná věnovat zvláštní péči jak žákům se zdravotním postižením či znevýhodněním, žákům se sociálním znevýhodněním, tak i nadaným žákům. To je možné jen díky početnému a kvalitnímu týmu pracovníků. Když školu Lada přebírala, pracoval zde pouze jen výchovný poradce, metodik prevence a ona jako speciální pedagog. Začátkem roku 2011 zde začalo ovšem oficiálně fungovat také školní poradenské pracoviště, které má v roce 2020 už deset členů:

spp_milovice

Také počet asistentů pedagoga ve třídách postupně rostl a dnes má každá třída minimálně jednoho, jak si paní ředitelka v počátcích svého působení ve funkci ředitele předsevzala.

Fungování školního poradenského pracoviště

Tým školního poradenského pracoviště (ŠPP) se schází pravidelně jednou za čtvrtletí, kde si řekne, co je v oboru nového, a probere své nejpalčivější problémy. Menší sekce poradenského pracoviště se ale scházejí daleko častěji, podle potřeby řeší rozvrhy, výchovné a vzdělávací plány, plány pedagogické podpory, pokrok žáků, aktuální potřeby inkludovaných dětí a podobně. 

Za zásadní Lada Flachsová považuje, aby v týmu byly dobře rozdělené kompetence a fungovala spolupráce. Když se ovšem zeptáte na dokument, který by práci jednotlivých členů vymezoval, paní ředitelka přizná, že vše drží jen ve své hlavě, podle potřeby optimalizuje a komunikuje se svými kolegy. Její strategie stojí na lidském přístupu, zdravém rozumu, flexibilitě a především respektu ke každému členovi týmu. Velký důraz klade také na vzdělávání svého pedagogického sboru. 

S čím se škola potýká, je malá časová dotace, kterou členové školního poradenského pracoviště oficiálně mají k výkonu povinností pramenících z jejich pozice. Dalším problémem jsou finance. „Například školního psychologa si zde můžeme dovolit jen na úkor vyšších odměn pedagogů,“ říká Flachsová. „Koordinátorka inkluze pracuje na 150 procent, učí na prvním stupni a vedle toho se stará o všechny asistenty pedagoga. Jelikož její pozice není legislativně zakotvená, placená je jen za svou učitelskou činnost. Já jí mohu nanejvýš navýšit odměny,” uvádí ředitelka další z mnoha příkladů. Škola alespoň pravidelně žádá o finance na podporu svého školního poradenského pracoviště prostřednictvím tzv. „Šablon“, neboli takzvaných projektů zjednodušeného vykazování, které jsou jedním z možných peněžních zdrojů pro mateřské a základní školy. 

Tým školního poradenského pracoviště

Nyní se podívejme na jednotlivé členy školního poradenského pracoviště a jejich roli v celkovém procesu podrobněji:


Výchovná poradkyně

Je jednou z klíčových pozic v rámci Školního poradenského pracoviště, je k dispozici pro celou školu. Podílí se na nápravě vzniklých kázeňských problémů a konfliktních situací. Je zodpovědná za výchovné komise, které se na škole konají cca jednou do měsíce. Úzce spolupracuje s třídními učiteli a dalšími členy Školního poradenského pracoviště.

Zaštiťuje vše kolem individuálních vzdělávacích plánů. Osobně informuje rodiče o všem podstatném, pokud má jejich dítě individuální vzdělávací (nebo i jiný) plán, a následně s nimi komunikuje podle potřeby. Na konci pololetí spolu s příslušnými učiteli, kteří individuální vzdělávací plány vypracovávají, vyhodnocuje všechny plány. Účastní se hospitací ve třídě. Pokud učitel potřebuje podpořit, účastní se také schůzek s rodiči.

V neposlední řadě spolupracuje s pedagogicko-psychologickými poradnami a speciálně pedagogickými centry, do kterých zasílá žáky na vyšetření na základě doporučení jejich třídních učitelů. Je v úzkém kontaktu s koordinátorem inkluze (žáci čerpající podporu od asistenta pedagoga) a koordinátorem nadání (nadaní žáci), kteří v ní nacházejí odbornou, organizační i administrativní podporu. Zaštiťuje tvorbu rozvrhů pro všechny děti s individuálním vzdělávacím plánem.


Školní psycholog

Psycholožka pracuje ve škole na poloviční úvazek. Její služby jsou určeny všem podle individuálních potřeb – žákům, jejich rodičům, pedagogům i ostatním zaměstnancům školy. Konzultace se týkají zejména problémů vztahujících se ke škole a školním úspěchům, vztahům ve škole a někdy i v rodině. „Mým posláním je pomáhat tomu, aby se všichni, kdo školu navštěvují, v ní cítili bezpečně a maximálně spokojeně,” uvádí psycholožka na webových stránkách školy.

Vedle individuálních konzultací připravuje pro třídy aktivity na stmelení kolektivu. V 1. ročnících probíhají například pod jejím vedením psychosociální seznamovací aktivity „Poznej své kamarády“. Každé pondělí první hodinu mají všechny třídy osobnostně sociální výchovu, v rámci níž je také prostor pro návštěvu psycholožky ve třídě.

Dále školní psycholožka provádí screeningy ve třídách, vytipovává nadané žáky a žáky, kteří potřebují v něčem podpořit. Žákům s nadáním z 1. a 2. ročníku byla nabídnuta i letos účast v zájmovém útvaru „Chytré hlavičky“, kde mají možnost rozvíjet zejména tvořivost a logické myšlení. Mimoto školní psycholožka navštěvuje třídy a oddělení školní družiny, aby pomáhala zvládat pedagogickým pracovníkům každodenní, někdy nelehké situace.


Školní metodička prevence

Školní metodička prevence řeší aktuálně vzniklé problémy v oblasti šikany. Je zodpovědná za preventivní programy pro všechny třídy, ročníky ve škole. Žáky navštěvuje stejně jako školní psycholožka v rámci hodin osobnostně sociální výchovy. 

Metodička prevence vypracovává na začátku školního roku přehled akcí v rámci prevence šikany a sociálně patologických jevů, který škola předkládá zřizovateli spolu s rozpočtem školy. Vzhledem k charakteru aktivit je zpravidla zřizovatel podpoří a žáci se jich mohou účastnit zdarma. Jedná se například o exkurze k soudu nebo do vězení. Ve škole také například proběhla beseda s klienty jiřické věznice a s jejich vychovateli.  

Dále jsou součástí preventivního programu divadelní představení, přednášky, výjezdy a podobně. V rámci prevence škola organizuje také stmelovací pobyty pro první třídy a adaptační kurzy při přechodu na druhý stupeň. Podrobnosti o prevenci rizikového chování naleznete zde.


tipInspirace

Pro žáky devátých ročníků škola organizuje exkurze k Okresnímu soudu v Nymburce. Žáci se účastní přelíčení a následně mají domluvenou schůzku u soudce, se kterým debatují o fungování soudu nebo konkrétním případu. Soudce se školou dlouhodobě spolupracuje a spolu s metodičkou prevence doporučuje jednotlivé případy vhodné pro preventivní program. Často se jedná o soudní případy mladistvých.


Školní logoped

Školní logoped metodicky vede logopedické asistentky. Společně tvoří tým, který pečuje o rozvoj komunikační schopnosti žáků nejen u žáků v základní škole, ale i u budoucích prvňáčků. Spolupracuje totiž se spádovou mateřskou školou.


Speciální pedagog (2x)

Speciální pedagog poskytuje speciálně pedagogickou péči a diagnostiku žáků s individuálními vzdělávacími potřebami, týká se to například specifických vývojových poruch učení, neprospívání, nabízí i screening logopedických a grafomotorických obtíží. Spolupracuje s pedagogy a poradenskými pracovišti.

V milovické škole například speciální pedagogové vedou s žáky předmět speciálně pedagogické péče (reedukace grafomotoriky, psaní, čtení, sociální kompetence a podobně podle individuálních potřeb žáka se speciálními vzdělávacími potřebami), které jsou poskytovány na základě doporučení ze školského poradenského zařízení. Předmět speciálně pedagogické péče probíhá v rámci disponibilních hodin. Žáci odcházejí z vyučování, aby s nimi speciální pedagogové pracovali v malé skupině či individuálně. 

Vzhledem k obvyklé finanční dotaci, kterou škola na zajištění přiznaných podpůrných opatření získává, by měl mít speciální pedagog na hodině ve skupině maximálně čtyři žáky. Aby nevznikaly zcela nesourodé skupiny, se kterými se špatně pracuje, dělí škola čas i žáky podle potřeby tak, aby reedukace byla pro žáky smysluplná a co nejvíce efektivní. Dvacet minut se dvěma žáky, jejichž speciální vzdělávací potřeby jsou přibližně stejné, je ve výsledku pro všechny lepší, než 45 minut ve čtyřčlenné skupině žáků, které každé potřebuje podpořit v jiné oblasti. 



tipInspirace

Žákům s výukovými obtížemi, kteří potřebují pedagogickou intervenci (podpora přípravy na vyučování v počtu maximálně šest dětí ve skupině), se po skončení vyučování věnují asistenti pedagoga, nikoli učitelé. Asistenti pedagoga ji mohou poskytovat z pozice své funkce pedagogických pracovníků. Tuto praxi i přes prvotní nesouhlas školní inspekce uznala. Obvykle pedagogickou intervenci poskytuje asistent pedagoga, který žáka dobře zná ze třídy.

Pedagogická intervence slouží k podpoře přípravy na vzdělávání i vzdělávání v předmětech, ve kterých žáci selhávají. Kompenzují nedostatečnou domácí přípravu, rozvíjejí jejich vědomosti a znalosti, jazykové kompetence a sociální dovednosti.


Koordinátor inkluze

Tato funkce není legislativně zakotvená, ale Lada Flachsová si ji velmi pochvaluje. Každá její třída má alespoň jednoho asistenta pedagoga ve třídě a koordinátor inkluze je jejich styčný důstojník, který je koordinuje, odborně vede, pomáhá v případě nesnází. Dochází do hodin na hospitace a poskytuje asistentům zpětnou vazbu, vytváří s každou z nich plán osobního rozvoje. 


Koordinátor nadání

Koordinátor nadání se věnuje nadaným žákům, které během své práce ve třídách vytipovává školní psycholožka. Například vybraní žáci třetích a čtvrtých ročníků měli ve školním roce jednu speciální hodinu matematiky týdně, kdy pod vedením koordinátorky nadání prohlubovali a rozšiřovali logické, strategické i kritické myšlení, kooperaci a své znalosti matematiky. Hráli logické a strategické hry, plnili úlohy z pracovních sešitů či rozvíjeli počítačové dovednosti. Hodinu matematiky navštěvovalo ve školním roce 2018/19 pět žáků ze 3. ročníků a osm žáků ze 4. ročníku. Zbytek třídy si v rámci běžné hodiny matematiky upevňoval znalosti z už probrané látky. Zároveň měli nadaní žáci možnost i v ostatních hodinách dostávat, samozřejmě až po splnění zadaných úloh učitelem, logické a zájmové úlohy navíc.


Žákům se v rámci hodiny kromě koordinátorky nadání věnují i další odborníci – psycholožka, učitel matematiky či speciální pedagog. Pro nadané žáky připravují také různé exkurze, soutěže či testování v Mense ČR. 


Kariérový poradce

Osmáci mají místo volitelného předmětu jednou týdně hodinu „volba povolání“, kterou vede školní kariérová poradkyně, jinak také učitelka 2. stupně. Součástí jsou testy, které by měly žákům ukázat, k jakému povolání by se hodily. V rámci předmětu chodí na exkurze (včetně návštěvy úřadu práce) a setkávají se s představiteli profesí ve škole. Žáci navíc musí absolvovat jednodenní praxi v zaměstnání, které by rádi vykonávali. Aby bylo reálné zajištění praxe a nutného pedagogického dozoru, vybírají si osmáci z deseti možností, které jim škola nabídne. Na praxi do jednoho místa pak přichází více žáků najednou. 

Pro deváťáky zajišťuje kariérová poradkyně katalogy škol, tiskne přihlášky i aktualizuje informace pro rodiče na webu školy. „Nabádáme rodiče a žáky, aby se do školy, kterou si vybrali, došli podívat,” říká k tomu Lada Flachsová. Tato návštěva může být totiž pro volbu budoucí školy rozhodující.

Kariérový poradce zajišťuje také přípravy na přijímací zkoušky na střední školy. Kurz se koná ve škole a rodiče žáka za něj platí pět set korun za pololetí.


Sociální pedagog

Sociální pedagog je v týmu školního poradenského pracoviště nově. Lada Flachsová nepovažuje tuto funkci za zásadní – možná i z toho důvodu, že jeho roli jsou schopni plnohodnotně zastoupit v mnohých aspektech právě zaměstnanci už zmiňovaného školního poradenského pracoviště. 

Sociální pedagog zajišťuje projekty, jako jsou obědy dětem do škol, připravuje dotazníky, obvolává rodiče, kontaktuje OSPOD. V tomto posledním případě nevyužívá paní ředitelka sociálního pedagoga naplno, protože potřebuje vědět, jak úřad na problém v dané rodině reaguje, a raději komunikaci zajišťuje sama. Sociální pedagožka je zároveň hospodářkou školy (poloviční úvazek) a na pětinový úvazek pracuje také jako asistentka pedagoga. 



Zdroje: 

Flachsová, L. (2019). Výroční zpráva 2018/2019, ZŠ T.G. Masaryka, Milovice. [online]. [dat. cit. 7. 4. 2020]. Dostupné z: https://zsmilovice.cz/wp-content/uploads/2019/10/Výroční%20zpráva%2018-19.pdf

Mohlo by Vás zajímat

Poradenské služby a školní poradenské pracoviště

Zajímá vás, jak vypadá odborně zpracovaný program poradenských služeb ve škole, který upravuje jejich charakteristiku a zajišťování v rámci školního poradenského pracoviště? Podívejte se na vzorový materiál konkrétní střední a vyšší odborné školy ve Zlínském kraji, jehož autorem je Josef Rydlo, bývalý ředitel, aktuálně vedoucí pracovník na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.

Zobrazit další články