PODCAST 26. díl: Vzdělávací systém a společné (inkluzivní) vzdělávání na Ukrajině

PODCAST 26. díl: Vzdělávací systém a společné (inkluzivní) vzdělávání na Ukrajině

25.04.2022
Autorský tým APIV B
Učitel/učitelka
Ředitel/ředitelka
Školní poradenský pracovník/ce
Jak moc se liší ukrajinské školství od českého a jak se změnilo po nedávných reformách? Jak probíhá společné vzdělávání ve školách v rámci programu Nová ukrajinská škola? V podcastu Zapojme všechny Marta Kozdas se svým hostem Valentynou Ljulja, projektovou asistentkou transformačních projektů AMO (Asociace pro mezinárodní otázky), přibližuje v reakci na aktuální dění a příchod ukrajinských dětí do českých škol posluchačům některá specifika ukrajinských škol.



Struktura vzdělávání

V minulosti byla struktura školského systému členěna na základní a střední školu, která dohromady trvala 10 let. Byla rozdělena na 1.–⁠ 3., 4.–8. a 9.–10. ročník. [1] Zákon o všeobecném středním vzdělávání z roku 1999 počítal se značnými změnami ve struktuře, délce a obsahu základního a středního vzdělání. V roce 2001 začala probíhat reforma školského systému, jejíž největší změnou je plánovaný přechod na dvanáctiletou školu. Program Nová ukrajinská škola zavedl nově povinných 12 let docházky. Reforma je koncipována na roky, protože není možné rychle změnit vzdělávací tradici, která se na Ukrajině pěstuje po desetiletí. [1] V září 2017 byl přijat nový školský zákon (№ 38-39; předchozí zákon existoval 26 let), který upravuje základní principy nového vzdělávacího systému. Tento nový zákon se připravoval čtyři roky. [2] V únoru 2018 schválila vláda nový Státní standard pro základní vzdělávání.

Od školního roku 2018 trvá tedy pregraduální vzdělávání 12 let. To znamená, že všichni studenti, kteří vstoupili do 1. ročníku v roce 2018, budou maturovat po dokončení 12. ročníku. Studentů, kteří dokončili 1. ročník před rokem 2018, se to netýká. [3]

Aktuálně se školy dělí na 3 základní stupně: 

  1. Začátečnická škola 1.–4. ročník (anebo také první stupeň základního vzdělávání), děti vstupují do začátečnické školy v 6ti letech;

  2. základní škola 5.–9. ročník anebo také „druhý stupeň - nižší střední vzdělávání“;

  3. střední škola 10.–12. ročník (studium pouze do 11. ročníku - týká se jen těch žáků, kteří dokončili 1. ročník před rokem 2018).

Povinná školní docházka je ukončena 2. stupněm základní školy (v 9. ročníku). Všeobecné střední vzdělání pokračuje 10.–⁠ 12. ročníkem a od roku 2007 je ukončováno standardizovanou povinnou státní zkouškou, tzv. externím hodnocením, kterou musí absolvovat všichni žáci po ukončení střední školy (odpovídá maturitní zkoušce na české střední škole). Certifikát o absolvování dvanácti ročníků (anebo jedenácti ročníků, viz výše) je podmínkou vstupu na vysokou školu. Žák tedy nemusí po ukončení devítileté školní docházky na střední školu, ale může volit tuto cestu, kdy celkem vychodí 12 let (anebo 11 let, viz výše) základního (1.–⁠ 4. ročník), nižšího středního (5.–⁠ 9. ročník) a všeobecného středního vzdělávání (10.–⁠ 12. ročník, anebo 10.–⁠ 11. ročník, viz výše). 

Po ukončení 9. ročníku je možné přejít na střední školu. Ta většinou trvá 4 roky, je zakončená zkouškou, podobnou externí zkoušce. Střední školy bývají často nějak specializované. Školská reforma měla za cíl proměnit ukrajinské školství od důrazu na faktografii k umění učit se, hledat zdroje, komunikovat, k rozvoji čtenářských a jazykových kompetencí. V rámci reformy byly také ustaveny tzv. státní standardy, specifikující povinné předměty, časové dotace apod.

Známkování na Ukrajině 

Na základních a středních školách se nově používá 12stupňová hodnoticí škála, kde: 1–3 znamená nedostatečně, 4–6 dostatečně, 7–9 dobře a 10–12 výborně. [3]

Předškolní vzdělávání na Ukrajině

Na Ukrajině je mnohem rozšířenější systém jeslí, byť není až tolik využíván. Děti mohou do mateřských škol nastoupit již ve dvou letech věku. Oproti České republice není školka povinná. V rámci reforem se o tomto kroku sice uvažovalo, ale nakonec nebyl realizován. Ze zákona by ve třídách školek mělo být mezi 24 a 25 dětmi, realita je ovšem často jiná, především ve velkých městech, kde je tradičně nedostatek míst. Zavedly se proto transparentní online registrace e-školky. Kolikrát pak dochází k absurdním situacím, kdy se registrují již těhotné ženy ve snaze zajistit svému dítěti do budoucna místo, uvádí Valentyna Ljulja. Učitelé v mateřských školách musí mít příslušnou kvalifikaci, již několik let platí povinnost vysokoškolského vzdělání, oproti minulosti, kdy mohli v mateřských školách a 1. stupni ZŠ učit i lidé, kteří měli absolvovaných 9 tříd základní školy.

Vzdělávání učitelů na Ukrajině

Síť pedagogických škol na Ukrajině je hodně hustá, v podstatě je nějaká pedagogická univerzita v každém regionu. Vnímání učitelů se liší ve městech a na venkově, tam jsou učitelé stále váženou osobou. Postupně se však situace počíná obracet k lepšímu, především zásluhou školské reformy, již ukrajinské školství posledních 6, 7 let prodělává. 

Vzhledem k pandemii covidu a teď i válečnému konfliktu na Ukrajině jsou učitelé pod velkým tlakem. Na online výuku v době pandemie navázal aktuální projekt ukrajinského ministerstva školství Učení bez hranic, kde mají ukrajinští žáci nejen na Ukrajině, ale i v zahraničí možnost sledovat online vysílání, strukturované dle předmětu a věku žáka. (Webové stránky projektu v ukrajinštině).

Společné vzdělávání na školách

V rámci reformy školství se samozřejmě řešila i inkluze. Začalo se s bezbariérovostí škol, iniciativa přišla zdola a za posledních 5 let došlo k velkému posunu. Odborníci z Ukrajiny se v mnohém učili od českého školství (stáže, spolupráce) a inspiraci našli i v české legislativě, například v příloze č. 1 Vyhlášky č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných - jedná se o podrobný přehled podpůrných opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. 

Odborníci pak vytvořili nové metodické materiály, jimiž by se měly řídit jak jednotlivé školy, tak i místní samosprávy. Díky diskuzi se postupně začal měnit pohled na inkluzi jak u samotných učitelů, tak u laické veřejnosti. Pořádají se různé vzdělávací kurzy a semináře, školy spolupracují s projekty a iniciativami, které jsou zaměřené na inkluzi. Školám pomáhá a poskytuje odbornou podporu síť nově zřízených externích poradenských center, která se zaměřují na společné (inkluzivní) vzdělávání. Situaci však komplikuje skutečnost, že na ukrajinských školách neexistují školní poradenská pracoviště. Tuto roli zastává školní psycholog, jehož přítomnost je v každé škole povinná. Ten má na starosti jak výchovné poradenství, tak kariérní.

Role školního psychologa 

23. dubna se na Ukrajině slaví každoročně tzv. den psychologů. Na Ukrajině působí zhruba 14,7 tisíc školních psychologů. Role psychologa a jeho pracovní náplň se v rámci reformního programu Nová ukrajinská škola má zcela změnit. V dřívějším pojetí se školní psycholog soustředil zejména na individuální anebo skupinovou diagnostiku všech dětí, vyhledávání jednotlivých poruch u dětí a jejich případnou nápravu. Aktuálně by se jeho role měla posunout více směrem k práci s klimatem školy a aktivitám směřujícím k well-beingu žáků i učitelů. Konkrétně by se mělo jednat o následující činnosti:

  1. Mediační a facilitační činnosti (role prostředníka při řešení konfliktů).

  2. Podpora společného vzdělávání (příprava všech žáků i jejich rodičů na zdravou interakci s dítětem se speciálními vzdělávacími potřebami). Školní psycholog by tedy měl v prvé řadě provádět školení, přednášky, semináře, konzultace, během kterých se bude snažit odbourávat stereotypy týkající se společného vzdělávání.

  3. Podpora a posílení duševního zdraví žáků. Žáci by si měli osvojovat zásady psychohygieny, tzn. jak se vyrovnávat se stresem a napětím.

  4. Psychologická pomoc a podpora všem účastníkům vzdělávacího procesu. Školní psycholog by měl pomáhat učitelům zvládat emoční přetížení, dále předcházet syndromu vyhoření (tzn. měl by učitelům pomoci osvojit si techniky, jak zmírnit stres a plně se uvolnit v krátkém časovém období). Měl by jim také poskytnout podporu při práci s novými vzdělávacími programy. [4]

Další podpůrné pozice 

Specialitou ukrajinských škol je přítomnost zdravotní sestry, jež je přímo podřízená ředitelství školy. Ta vede zdravotní dokumentaci žáků i pedagogického sboru, má na starosti povinnou každoroční zdravotní prohlídku zaměstnanců, řeší situace, kdy je nutné nechat někoho ze školy ošetřit nebo nechat odvézt do nemocnice.

Díky reformě také posiluje role asistentů pedagoga. Ti mají ze zákona povinné VŠ vzdělání a ideálně i nějakou specializaci (logopedie, práce s neslyšícími apod). Odměňování asistentů pedagogů ale vzhledem k požadované kvalifikaci vidí Valentyna Ljulja jako nedostačující. Z tohoto důvodu mohou mít některé školy obtíže volná místa asistentů pedagoga obsadit.

Státní služba kvality vzdělávání

Novým zákonem vznikla tzv. služba pro kvalitu vzdělávání, na které ukrajinští odborníci intenzivně spolupracovali s Českou školní inspekcí. V tomto případě se díky reformě začínalo úplně od nuly. V každém regionu vznikla pobočka reprezentující rozsáhlý informační systém. Díky koronaviru se situace zkomplikovala, protože tak jako jinde ve světě nemohli inspektoři docházet do škol osobně. 

V názvu organizace záměrně není uvedena informace o inspekční činnosti. Hlavní činností nově vzniklé instituce by měla být podpora a poradenství školám (partnerský přístup vůči školám), nikoliv kontrolní činnost. Poradenství školám by se mělo týkat mj. také společného (inkluzivního) vzdělávání ve školách.

Výuka jazyků

Na většině škol je vyučovacím jazykem ukrajinština, ruština bývá jako druhý jazyk, ale záleží na regionu (rozdíl mezi východem a západem a také počtu rusky mluvících žáků). Podobně to platí i o dalších etnikách (na Ukrajině jsou početné maďarské menšiny, stejně tak polské a rumunské).

Angličtina se na ukrajinských školách vyučuje povinně od 1. třídy. Později se přidává druhý jazyk, obvykle němčina, francouzština, ale výjimkou nejsou ani jiné jazyky, čínština apod., záleží na možnostech dané školy.

Každodenní provoz

Školní rok probíhá podobně jako v České republice, s výjimkou Vánoc, které jsou delší. Tradiční ukrajinské vánoční svátky začínají na Štědrý den, který se podle juliánského kalendáře slaví 6. ledna. Vánoční oslavy končí 19. ledna, datem Zjevení Páně, nebo ukrajinsky Yordan, opět podle juliánského kalendáře.[5]

Školní rok na Ukrajině končí dříve, a to vždy k 31.5., posléze do poloviny června následuje tzv. praxe. Školy jezdí na výlety, exkurze, sportovní akce apod. 

Vzdělávání je na všech stupních škol zdarma. Na VŠ je garantován určitý počet míst bez placení školného, nad limit přijatí studenti studium platí. 

Při školách existují družiny, na Ukrajině se jim říká „skupina prodlouženého dne“. Na rozdíl od české družiny funguje jako doplnění školy – žáci pod dohledem učitele ve spolupráci s třídní učitelkou píší úkoly a případně se doučují.

Školní stravování je podobně jako v ČR dotované státem. I to ale došlo zásadní změny. Od ledna tohoto roku probíhala pod patronací manželky prezidenta Olgy Zelenské za účasti předních kuchařských osobností kampaň na zlepšení stravování ve školách směrem ke zdravější stravě.

Začleňování ukrajinských žáků do českých škol

Valentyna Ljulja vidí největší úskalí v neznalosti jazyka a nedostatku času připravit se na příchod tolika dětí. Navzdory nepřehledné situaci se postupně budují nejrůznější vzdělávací programy pro žáky ukrajinské národnosti, například ve spolupráci s ukrajinskou sobotní školou ERUDYT nebo s ukrajinským kulturním vzdělávacím Centrem Krok, z.s.


Valentyna Ljulja

foto_valentyna

Vlevo redaktorka Marta Kozdas, vpravo host podcastu Valentyna Ljulja. Zdroj APIV B.

Projektová asistentka transformačních projektů AMO (Asociace pro mezinárodní otázky) v Bělorusku a na Ukrajině. Je absolventkou fakulty žurnalistiky Univerzity ve Lvově. Dlouhodobě působila v ukrajinských médiích, včetně státní televize a absolvovala stáže v Rádiu Svobodná Evropa. Od roku 2007 pracuje na mezinárodních transformačních projektech AMO v Bělorusku a Ukrajině, Kromě toho je novinářkou na volné noze. V roce 2008 také koordinovala projekt v organizaci Člověk v tísni.

Valentyna Lyulya - Asociace pro mezinárodní otázky (amo.cz)



Užitečné odkazy:

Pomoc ukrajinským dětem. Informace pro školy - NPI - Národní pedagogický institut

Potřebujeme zevrubný plán pro začleňování ukrajinských žáků do škol | EDUin

MŠMT připravilo informační a metodickou podporu škol v návaznosti na aktuální dění na Ukrajině – edu.cz

Ukrajinské ministerstvo školství spustilo velký projekt na podporu vzdělávání v době války - NPI - Národní pedagogický institut



Zdroje:

[1] IPPP ČR. Vzdělávací systémy v zemích původu dětí-cizinců [online]. Dostupné z: https://inkluzivniskola.cz/sites/default/files/uploaded/Vzdelavaci_systemy_v_zemich_puvodu_deti-cizincu.pdf [dat. cit. 22. 4. 2022]

[2] TULUP, M. (2017). Beyond the scandal: what is Ukraine’s new education law really about? [online]. Dostupné z: www.opendemocracy.net/en/odr/ukraines-new-education-law/ [dat. cit. 22. 4. 2022]

[3] Education in Ukraine. [online]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Education_in_Ukraine#cite_note-tulupneweducation-2 [dat. cit. 22. 4. 2022]

[4] МІРОШНИКОВА, A. (nedatováno). Якою буде роль шкільних психологів у Новій українській школі. [online]. Dostupné z: Якою буде роль шкільних психологів у Новій українській школі — журнал | «Освіторія» (osvitoria.media) [dat. cit. 22. 4. 2022]

[5] GREGOROVICH, A. (2000). Christmas Traditions of Ukraine. [online]. Dostupné z: http://www.infoukes.com/culture/traditions/christmas/ [dat. cit. 22. 4. 2022]

Zobrazit další články