Způsob práce v předškolních klubech

06.02.2021
Petra Macková
Učitel/učitelka
Rodiče
Zřizovatelé škol
Předškolní kluby slouží dětem, které nemají doma podporu pro svůj rozvoj. V klubu se naučí všechno potřebné, aby mohly přestoupit do školky a pokračovat na běžnou základní školu. Přečtěte si, jaké metody práce předškolní kluby využívají.
Obrázek článku

Každý zazpívá sám jednu písničku. Předškolní klub Stromeček v Ústí nad Labem/FOTO: archiv Člověka v tísni, o.p.s. Přiložené fotografie jsou určeny pouze jako doplněk k tomuto článku, jejich další použití, kopírování, sdílení či ukládání do jakýchkoliv dalších databází není dovoleno.



Smyslem předškolních klubů je doplnit nabídku předškolního vzdělávání, aby se do hlavního vzdělávacího proudu mohly zapojit i děti se sociálním znevýhodněním. Děti si v klubu doplní znalosti, dovednosti a návyky potřebné pro docházku do běžné mateřské školy. Pracovníci organizace Člověk v tísni, která kluby u nás provozuje, pomáhají dětem při přestupu do školky a poskytují jim podporu. 

Kluby se věnují podpoře předškolních dětí, které nějakým způsobem vypadávají ze systému, například navštěvují povinný předškolní ročník jen sporadicky. „Pracovníci mateřské školy mnohdy už nemají kapacitu pracovat v terénu a motivovat rodiny k docházce,“ komentuje situaci metodička předškolních klubů Alžběta Pospíšilová. „Děti, které věkem patří do povinného předškolního vzdělávání, nejsou ale klienty předškolních klubů běžně, většinou jen po dobu, než se podaří pracovníkům vyřešit aktuální situaci,“ upřesňuje metodička.


Komu jsou kluby určené

Spousta dětí není do žádné mateřské školy zapsaná, protože nemají ve městě trvalé bydliště a nespadají do žádné školky. Bývají to například děti z rodin, které se do města přistěhovaly po zápisech. Mateřská škola není povinna dítě přijmout, obzvlášť tam, kde jsou kapacity plné.


„V takových případech se snažíme zprostředkovat jejich zápis do předškolního ročníku. Prozatímní docházka do klubu je tak jedinou náhradou za povinné předškolní vzdělávání,“ doplňuje Pospíšilová.


Dalším případem jsou děti, které byly vrácené k dodatečnému odkladu ze základní školy a mateřské školy již byly plně obsazené a nedařilo se pro dítě najít místo.


„Těm buď nabízíme možnost docházet do klubu, nebo se snažíme jim poskytnout podporu a materiály pro rozvoj vědomostí a dovedností potřebných pro nástup do první třídy. K tomu vyhledáváme možnosti zařazení těchto dětí zpět do systému – mateřské školy, přípravné třídy základní školy a podobně,“ říká Alžběta Pospíšilová.

Tip: Přečtěte si rozhovor s metodičkou předškolních klubů Alžbětou Pospíšilovou v závěru článku.

Předškolní kluby v Ústí nad Labem/FOTO: archiv Člověka v tísni, o.p.s. Přiložené fotografie jsou určeny pouze jako doplněk k tomuto článku, jejich další použití, kopírování, sdílení či ukládání do jakýchkoliv dalších databází není dovoleno.



Činnosti v předškolních klubech

Skupinová práce

  • Pravidelný předškolní klub, který se věnuje cílené práci s dětmi předškolního věku a přípravě na vstup do mateřské, popřípadě základní školy. 
  • Výlety, návštěvy institucí – nepravidelné, občasné, zážitkové akce mimo sociálně vyloučenou lokalitu, které dětem (i rodičům) zprostředkovávají zkušenost s jiným sociálním prostředím, než je sociálně vyloučená lokalita. Výlety a návštěvy jsou určené pouze pro děti, aby se naučily pohybovat se v neznámém prostředí bez matky, nebo pro děti i rodiče zároveň, aby pomohly upevnit jejich vzájemný vztah.
  • Akce pro děti a rodiče, jejichž náplní je společná aktivita, která jim poskytuje pozitivní zážitek a zároveň matce pomáhá v tom získat kompetence v péči a správném vedení dítěte. Tyto akce bývají kreativní, zážitkové (společné výtvarné aktivity, nácvik divadla, besídky k různým příležitostem apod.).


Individuální práce

  • Práce s jednotlivcem v rámci aktivit předškolního klubu – Vzhledem k věkové a sociální rozmanitosti dětí ve skupině je potřeba se každému dítěti věnovat při výchovně-vzdělávací práci individuálně. Pod článkem si můžete stáhnout „Záznamový arch osvojených znalostí, dovedností a návyků dítěte“ (Příloha 1). Vždy je uvedena i informace, ve kterém věku by dítě dané dovednosti mělo dosáhnout.


Tip: Více informací o metodách práce v předškolních klubech najdete v Průvodci nízkoprahovými předškolními kluby.


Terénní práce

  • Kontaktování rodičů (pečující osoby) a pozvání do klubu – rodiče přicházejí do předškolního klubu zpravidla na základě kontaktu v terénu, nabídky přímo od pracovníka nebo pedagoga klubu.
  • Kontaktování rodičů (pečující osoby) a předání informací – pedagog klubu kontaktuje rodiče v terénu v případě, že potřebuje předat nebo získat informace nezbytné k poskytování služby. Kontaktování rodičů v terénu je například způsobem, jak je naučit omlouvat dítě při absenci (jak komunikovat se školou), jak je pozvat na skupinovou aktivitu v klubu nebo mimo něj apod.
  • Kontaktování rodičů (pečující osoby) a podpora v získávání kompetencí – pedagog klubu pracuje s dítětem přímo v rodině s cílem naučit matku dovednostem a znalostem nezbytným k tomu, aby s dítětem efektivně pracovala sama. Pedagog klubu vysvětlí matce jednotlivá cvičení s ohledem na vývojovou psychologii dítěte, ukazuje vhodné pomůcky, půjčuje pomůcky, poskytuje informační servis.


Spolupráce s rodinou

Bez spolupráce s rodinou, snahy o změnu přímo v rodinném prostředí, ovlivňování motivace rodičů a jejich kompetencí je efekt působení předškolních klubů, co se týče úspěšnosti dítěte v hlavním vzdělávacím proudu, jen omezený. Práce s rodinou si klade za cíl působit přímo v prostředí, ve kterém děti vyrůstají. Podpořit rodiče, naučit je nové věci, dodat informace, pomoci jim získat dovednosti, které budou potřebovat. 


Spolupráce s rodinou probíhá v těchto oblastech:

  1. Spolupráce spojená s docházkou dítěte do předškolního klubu
  2. Spolupráce ohledně domácí předškolní přípravy dítěte, zvyšování kompetencí rodičů v této oblasti
  3. Poradenství a asistence – ostatní potřebné služby a instituce
  4. Výběr vhodné a kvalitní mateřské/základní školy
  5. Příprava a asistence u zápisu do mateřské/základní školy
  6. Adaptační pobyty a aktivity
  7. Podpora po ukončení docházky dítěte do klubu


Zvažujete zřídit a provozovat předškolní klub ve vašem regionu?

Pracovníci Člověka v tísni vám mohou předat potřebné informace/metodiky/zkušenosti. Pokud jde o finance, zdroje financování mohou být různé (OPVK a OPVVV, finanční sbírky a dary, financování městskou částí apod.).



Rozhovor s metodičkou předškolních klubů Alžbětou Pospíšilovou

Alžběta Pospíšilová
Alžběta Pospíšilová. Zdroj: archiv Alžběty Pospíšilové 

Jak se změnila práce v předškolních klubech po zavedení povinného předškolního ročníku?

Snížil se věk dětí v předškolních klubech. Dříve to byly spíše děti, které v dalším roce měly nastoupit do první třídy, teď jsou to spíše děti, jimž je 4–5 let nebo menší. Zásadně se musel změnit přístup pracovníků k poměrně mladším dětem a celkově i obsah a množství probíraných témat. Mladší děti neudrží tak dlouho pozornost u konkrétní činnosti, jak bylo zvykem u starších dětí. Pedagogové klubu musí více pracovat s rozdělením aktivit v průběhu dne, kdy jsou aktivity kratší a musí se víc střídat.

Na co se nyní nejvíce soustředíte? 

Až na výjimky nám odpadly kroky spojené se zápisy dětí do první třídy, jelikož k zápisu přicházejí z povinného ročníku mateřské školy. To ovšem nahradil zápis dětí do mateřské školy, který je nyní povinný. Tím se posílila spolupráce s mateřskými školami. Mnohem více se musíme zaměřit na pravidelnou docházku mladších dětí, přičemž rodiny necítí takovou potřebu umístit je do předškolního klubu, když vědí, že je čeká povinný rok v mateřské škole. 

Jak vypadá vaše spolupráce s mateřskou školou ohledně vašich „absolventů“?

Zaměřuje se hlavně na adaptační pobyty, kdy se děti z předškolních klubů pravidelně účastní části dopoledne v mateřské škole, aby se seznámily s prostředím školky, zvykly si na větší kolektiv vrstevníků. Adaptačního pobytu se mohou zúčastnit i rodiče, aby si prohlédli školku, kam chtějí dítě zapsat. Díky těmto adaptačním pobytům můžeme sledovat absolventy klubu, kteří většinou nastupují do spolupracujících školek. U absolventů sledujeme hlavně pravidelnou docházku, frekvenci povinných plateb, spolupráci a komunikaci rodičů se školkou. V případě selhávání některého ze zmíněných bodů se snažíme pomoct s komunikací a propojením mateřské školy s terénem, kam mají naši pracovníci, na rozdíl od mateřské školy, dosah.

Jak hodnotíte přínos předškolních klubů? Co by šlo dělat lépe?

Ideální by bylo, kdyby předškolní kluby připravovaly děti a rodiny na docházku do povinného předškolního ročníku v mateřské škole. Do školky děti docházejí jako do školy a trénink pravidelnosti, komunikace a spolupráce s institucí tam, co se týče rodičů dětí, neprobíhá. Rodiny ze sociálně vyloučených lokalit ale zpravidla potřebují podpořit nejen v pravidelnosti v docházce dětí, ale třeba i v omlouvání dětí a sledování informací vyvěšených na nástěnkách. Představa povinného roku v mateřské škole řadě rodičů připadá dostačující pro přípravu na školu a bohužel žádnou další alternativu před nástupem do školky aktuálně nevyhledávají.

Spolupráce s předškolním klubem může představovat pro mateřské školy užitečnou pomoc. Jaká je v současné době hlavní náplň činnosti předškolních klubů a jak konkrétně probíhá spolupráce s mateřskými školami?

Soustředíme se na podporu dětí předškolního věku, které nějakým způsobem vypadávají ze systému. Jedná se zejména o případy, kdy docházka dětí do povinného předškolního ročníku je sporadická. Tady vyhodnocujeme, že je potřeba posílit spolupráci s mateřskou školou a rodinami s dětmi v povinném předškolním ročníku. Pracovníci mateřské školy mnohdy už nemají kapacitu pracovat v terénu a motivovat rodiny k docházce.

Další skupinou jsou děti, které nejsou zapsané do žádné mateřské školy, protože nemají ve městě trvalé bydliště. Bývají to děti z rodin, které se do města přistěhovaly již po zápisech. Mateřská škola není povinna dítě přijmout, obzvlášť v těch městech, kde jsou kapacity mateřských škol plné. V takových případech komunikujeme s mateřskou školou jejich zápis do povinného předškolního vzdělávání. Prozatímní docházka do předškolního klubu je v takovou chvíli jedinou náhradou za povinné předškolní vzdělávání.

Někdy také jde o děti, které byly vrácené k dodatečnému odkladu ze základní školy a mateřské školy již byly plně obsazené a nedařilo se pro dítě najít místo. Těm buď podle volných míst nabízíme možnost docházet do předškolního klubu, nebo se snažíme jim poskytnout podporu, materiály pro rozvoj vědomostí a dovedností potřebných pro nástup do prvního ročníku základní školy a dále vyhledáváme možnosti zařazení zpět do systému – mateřská škola, přípravné třídy základních škol apod.

Děti, které věkem patří do povinného předškolního vzdělávání, nejsou ale klienty předškolních klubů běžně, většinou jen po dobu, než se podaří pracovníkům vyřešit aktuální situaci.


Ke stažení:

Příloha 1: Záznamový arch osvojených znalostí, dovedností a návyků.


Tip:

V úvodním díle třídílného seriálu pod názvem Předškolní kluby: jak pomáhají rodinám v nouzi získáte základní informace o činnosti klubů. Přečíst si také můžete kazuistiku Kristýny, které docházka do klubu pomohla při přípravě na povinnou školní docházku.  

Ve druhé části seriálu o předškolních klubech pod názvem Předškolní kluby, jejich přínosy a cíle se dozvíte, že hlavním cílem předškolních klubů není oddělovat dítě od hlavního vzdělávacího proudu, ale naopak jej připravit pro přestup do běžné mateřské školy. 


Zdroje:

[1] Lánská, K., Ranglová, K., Sedláčková, P. a kol. (2015). Průvodce nízkoprahovými předškolními kluby. Předškolní vzdělávání sociálně znevýhodněných dětí a spolupráce s jejich rodinami. Praha: Člověk v tísni, o. p. s., [online]. [dat. cit. 12. 7. 2020]. Dostupné z: https://www.clovekvtisni.cz/media/publications/451/file/1433496417-predskoly-web.pdf

Mohlo by Vás zajímat

VIDEOREPORTÁŽ: „Když jdu na doučko, tak se těším do školy víc“

Již podruhé se vydáváme na ZŠ Cimburkova na pražském Žižkově, kde se setkáme se žáky, kteří chodí na doučování, a zjistíme, co se jim na něm líbí. Prozkoumáme, jak se díky doučování změnil jejich vztah k výuce a škole, a uvidíme, jak jejich proměnu vnímají samotní doučující. Tentokrát se zaměřujeme na příběhy samotných žáků, kteří často pocházejí ze sociálně znevýhodněného prostředí.

Zobrazit další články