Ilustrační foto | FOTO: Pixabay
Kategorie | Zadání |
Charakteristika | Jedná se o vzdělávací a relaxační pomůcky. Jsou vhodné pro děti přípravných a nižších ročníků základních škol (1. stupeň). Některé pomůcky (a cvičení s nimi spojená) jsou vhodné i pro děti v mateřských školách. U každé pomůcky je vždy uvedena informace, komu je pomůcka optimálně určena. Následující informace jsou určeny jak učitelům, tak i asistentům pedagoga. Pro zjednodušení používáme v textu pouze pojem „asistent/asistenti“, případně „AP“. Stejně tak v textu používáme pro žáky ZŠ a děti v předškolním vzdělávání (MŠ) souhrnně označení „dítě/děti“. Všechny uvedené pomůcky jsou vhodné a uplatnitelné pro děti s:
Fotografie pomůcek najdete ve fotogalerii dole. |
Cíl | Cílem aktivity (práce s pomůckami) je rozvoj:
|
Velikost skupiny / věk žáků | Při práci s pomůckami je potřeba rozhodnout, pro koho budou určeny (věk dítěte, diagnóza, úroveň vědomostí). Záleží také na tom, jestli pomůcka slouží pro celou třídu, nebo jen pro dítě se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). Pomůcku vždy nejprve představte celé třídě, aby měli všichni možnost se s ní seznámit a stala se tak běžnou součástí třídy a výuky (tzn. aby nepoutala zbytečně jejich pozornost). Ostatní děti ve třídě si ji také mohou půjčovat, když jim to učitel nebo AP umožní. |
Čas | Je nutné vhodně přizpůsobit čas používání pomůcek v závislosti na momentálním stavu dítěte a podle druhu činnosti. U kolíčků je například možné setrvat přibližně 2–3 minuty, balanční pomůcky (viz návazný druhý díl tohoto textu) mohou být zábavné a dítě stimulují i 10 minut. Vždy je potřeba průběžná zpětná vazba od dítěte a včasné střídání činnosti za jinou, aby nedošlo k jeho přesycení. Příště by se totiž nemuselo na aktivitu těšit (nemusela by ho už zajímat). |
Pomůcky | 1. Kolíčky pro rozvoj matematických představ (číselná hodnota, časová osa) Příklad 1: Dítě má za úkol připnout kolíček s určitým číslem na připravenou kartičku, která má stejnou číselnou hodnotu. Procvičuje tak zároveň jemnou motoriku. Příklad 2: Asistent může na kolíčky přilepit dítětem používané piktogramy (jídlo, přestávka, hodina tělocviku, hodina češtiny, oběd…) a v průběhu dne nebo výuky pracovat s těmito kolíčky na časové ose. Dítě po aktivitách, které už proběhly (svačina…), buď sundává kolíček z časové osy anebo posouvá kolíček po ose.
Příklad 1 Asistent vyslovuje celá slova po jednotlivých hláskách (např. „k-o-š“). Je vhodné začínat nejprve kratšími, jednoslabičnými slovy, postupně přecházet na dvojslabičná. Dítě má za úkol tvořit pomocí kolíčků, na kterých jsou umístěná jednotlivá písmena abecedy, celé slovo z jednotlivých slyšených hlásek. Je vhodné, aby po složení slova dítě slovo nahlas opakovalo. Role si asistent a dítě mohou také vyměnit, kdy dítě vyslovuje krátká, jednoslabičná, později dvouslabičná slova, která může samo vymyslet (například 5–10 různých slov) a asistent pomocí kolíčků, na kterých jsou umístěná jednotlivá písmena, sestavuje (například na zavěšený provázek) celá slova. Asistent se může domluvit s dítětem, že udělá ve 2 slovech záměrně chybu. Úkolem dítěte je na chybu přijít. Pokud se dítěti nepodaří během úkolu chybu identifikovat, asistent společně s ním projde tato slova s chybou, a to po skončení úkolu. Příklad 2 Asistent vyslovuje celá slova (např. „šála“, „kos“ apod.), úkolem dítěte je vybrat vhodné kolíčky a sestavit slyšené slovo z hlásek. Je vhodné začínat nejprve kratšími slovy, jednoslabičnými slovy, postupně přecházet na dvojslabičná. Asistent a dítě si opět mohou role vyměnit (viz příklad 2). Příklad 3 Asistent sestaví z kolíčků několik různých slabik, např. „la“, „ško“, „no“, „se“. Úkolem dítěte je nejprve všechny slabiky nahlas přečíst. Dalším úkolem dítěte je ze skupin kolíčků (tedy slabik) sestavit 2 celá slova. Dítěti je možné úkol usnadnit a přidat informaci, že první slovo se skládá ze 2 slabik, druhé slovo se skládá také ze 2 slabik. Dítě manipuluje vždy s celými skupinami kolíčků (slabik), přičemž pořadí písmen ve slabikách už nemění. Asistent a dítě si opět mohou role vyměnit (viz příklad 2). 3. Kartičky a drobné předměty pro rozvoj matematických představ Pro pochopení počtů použijte kartičky s čísly, na které má dítě za úkol umístit příslušný počet knoflíků, kuliček, nebo přísavných postaviček ze hry (například lepící figurky Stikeez). Kartičky by měly být laminované, aby na nich předměty (například postavičky) dobře držely. Tzn. například číslo 6 obsahuje šest prázdných bodů, na které dítě postupně, v souladu se směrem úvodní pomocné šipky, umístí šest předmětů. Alternativní postup: Dítě může číslice také mazacím fixem obtahovat, přičemž zároveň ukazuje a počítá jednotlivé body v čísle. Na kartičkách s čísly AP nejprve zakreslí šipky, které znázorňují směr začátku obtahování. Obtahování je možné opakovat. 4. Kostky pro rozvoj předmatematických představ a hmatového vnímání Následující úkoly jsou vhodné pro děti předškolního věku a pro děti v přípravných ročnících. Kostky s čísly využijete nejen klasicky při střídání ve hře, kdo hodí vyšší číslo (velká látková kostka se dobře uplatní při společné hře na koberci), ale také k přiřazování stejného počtu teček na rozličných kostkách a pokládání k sobě, vedle sebe, nad sebe, vpravo, vlevo. Příklad 1: Asistent ukáže vybranou stranu velké plyšové kostky s 5 tečkami a dítě hledá na své menší, dřevěné kostce stejný počet teček (je nutné dbát na to, aby dítě vidělo dobře jen vybranou vrchní stranu kostky a nepletly ho boční strany kostky, také s tečkami…). Když dítě najde na své kostce stranu s 5 tečkami, je jeho úkolem přiložit vpravo/vlevo/nahoře/dole od plyšové kostky, kterou mu již ukázal asistent. Příklad 2: Dítě má za úkol porovnat velikost předmětů a říct, který je větší/menší. K porovnání může AP využít třeba také velkou kostku a malou kostku (osvojení dovednosti rozlišovat velikost předmětů) bez ohledu na počet teček na kostkách. Příklad 3: Dítě se také může učit rozlišovat materiály, ze kterých jsou kostky vyrobené. Jeho úkolem je například určit, zda je kostka vyrobená ze dřeva, plastu nebo látky. Následující úkol je vhodný pro děti na 1. stupni ZŠ: Asistent ukáže plastovou kartu s číslem 5 anebo plastovou kartu s 5 kolíčky. Dítě dostane velkou plyšovou kostku. Jeho úkolem je přiřadit stejný počet teček na kostce k příslušnému číslu na plastové kartičce anebo k příslušnému počtu kolíčků na plastové kartičce. |
Další fotografie pomůcek spolu s podrobným návodem, jak s nimi pracovat, najdete ve druhém navazujícím dílu tohoto textu, který budeme publikovat v následujících týdnech.
V závěrečném díle seriálu naleznete výčet doporučených zdrojů k tématu podpory žáků s poruchou autistického spektra (PAS) při jejich vzdělávání.