Zdroj: Pojďte do školky!, Člověk v tísni, o.p.s.
„Grunnlaget“ vychází z práce norského pedagoga Magne Nyborga (1927–1996) a je primárně určen pro výuku žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí, využít se dá ale i plošně – proto ho v Norsku zavedla většina mateřských a základních škol. (Odborné práce Magne Nyborga jsou dostupné pouze v norském jazyce.)
Princip spočívá v tom, že se nejdříve děti naučí chápat základní pojmy, jako je barva, počet nebo tvar, aby později zkoušely mezi nimi hledat rozdíly či podobnosti. Rozvíjí se u nich tak jazykové dovednosti a způsoby uvažování, které jsou pro schopnost učit se podstatné. Nově získané znalosti jsou pak základním kamenem k dalšímu vzdělávání.
Základními pracovními nástroji „Grunnlagetu“ jsou proto jazyk a soubor různorodých předmětů. Je dobré využívat předměty, které děti znají ze svého okolí či které mají rády. Není až tak důležité, jaké konkrétní věci to budou, podstatné je, aby se od sebe lišily barvou, tvarem, velikostí, materiálem, ze kterého jsou vyrobeny atd.
Norská metoda se zaměřuje především na práci s pojmy, protože právě na nich stojí výuka a jejich správné chápání ovlivňuje i motivaci dětí k dalšímu učení. „Pro dosažení úspěchu je nezbytné, aby celý proces v dítěti vyvolával pozitivní emoce, které podporují jeho další chuť k práci,“ doplňuje norský expert Morten A. Hem, který poskytl v roce 2017 vyjádření organizaci Člověk v tísni. [1]
Metoda „Grunnlaget“, stejně tak jako ostatní způsoby konceptuálního vyučování, v sobě zahrnuje tři procesy:
Na začátku celého procesu musí být mezi jevy patřícími do stejné skupiny vybudována asociace založená na pojmovém systému, který dává skupině název. Jestliže řekneme „číslo tři“, pak slovo „číslo” vyjadřuje „název skupiny“ a slovo „tři“ vyjadřuje „zkoumaný pojem“. Při opakovaném používání tohoto systému bude slovo „číslo“ aktivovat nejen pojem „tři”, ale i ostatní dříve naučené názvy čísel. Takovým způsobem nadřazený pojem pomůže vytvořit strukturu a poskytne nutný kontext pro další učivo.
V jiném cvičení si mají děti zase v asociačním procesu propojit konkrétní kulatý tvar různých předmětů s pojmem „kulatý tvar´“. Do této množiny „kulatý tvar” pak děti budou schopny zařadit všechny předměty, které vyjadřují název skupiny.
Cvičení – selektivní asociace
„V následujícím cvičení si mají děti propojit kulatý tvar s výrazem kulatý tvar. Učitel přitom používá potřebné výrazy jako vzor a povzbuzuje děti, aby je používaly samy. Smyslová zkušenost s věcmi, které se v mnoha ohledech liší, ale jsou podobné v tom, že mají kulatý tvar, vytvoří v myslích dětí obrazy (představy) a propojí je v asociačním procesu se slovním výrazem kulatý tvar. Na základě toho objevují děti podobnosti a následně také rozdíly. Když děti žádáte, aby své zkušenosti popsaly, může být dobré začít s těmi, o kterých víte, že to snadno zvládnou. Tak mohou být příkladem pro ty děti, kterým to tak snadno nejde.
Potřebujete: Plastové kalíšky nebo jiné předměty, jejichž část má zřetelně kulatý tvar. Nejprve si s dětmi trochu popovídejte o předmětech, které jste jim dali. Můžete například říct:
Teď přejíždím prstem po okraji hrnečku. Můžu takhle přejíždět pořád dokola, aniž bych se zastavil. Když můžu takhle podle okraje něčeho jezdit pořád dokola, říkáme, že to má kulatý tvar.
Řekněte to prosím všichni společně nahlas: „Má to kulatý tvar.“
Děti: Má to kulatý tvar.
Učitel: Moc hezky jste to řekly!
(…)
Také můžete vyzkoušet experiment, kdy si děti vloží do úst něco, co je k jídlu a má to kulatý tvar. Vhodné jsou kousky ovoce nebo zeleniny (třeba třešně, jahody, hrášek, mrkev…), protože mají příjemnou chuť a liší se velikostí a barvou. Nabídněte dětem další taková cvičení a vždy je požádejte, aby slovně vyjádřily, jaký tvar předměty mají. Pomáhejte jim použít správné výrazy, dokud se to nenaučí. Nesmírně důležité je používat nadřazený výraz tvar. Pomáhá zaměřit pozornost, a tím usnadňuje proces abstrakce.
(…)
Vydejte se s dětmi na „lov“ předmětů s kulatými tvary v budově školy, na zahradě nebo i po okolí, je-li to možné. Děti také mohou přinést nějaké kulaté předměty z domova. Kreslete nebo malujte kulaté tvary, modelujte je z plastelíny, z čistítek na dýmky nebo jiných materiálů.“ [2]
Ve druhé fázi je nutné naučit se odlišovat členy skupiny od ostatních objektů, se kterými by mohly být lehce zaměnitelné. Číslo „tři” tak musí být snadno odlišitelné od čísla „dvě” nebo čísla „čtyři” a nesmí být přiřazováno k jinému počtu předmětů. Dítě zároveň pochopí, že pojem číslo „tři” se nemění, pokud počítá různé předměty, například tři hrnečky, tři lžíce apod.
Děti se postupně učí, jaký je rozdíl mezi tím, co patří ke skupině určitého pojmu a co k ní naopak nepatří. Nejdříve se v rámci cvičení soustředí na jednu vlastnost, postupně se přidávají složitější úkoly. Naučit se rozlišovat u pojmu „kulatý tvar” znamená poznávat rozdíl mezi kulatými tvary a tvary, které kulaté nejsou.
Cvičení – Selektivní rozlišování
„Když si děti propojí výraz kulatý tvar se skutečnými kulatými tvary (a ne s jinými vlastnostmi předmětů, které používáme) můžeme pokročit k dalšímu z procesů. Nyní se budou děti učit rozlišovat mezi předměty, které patří do kategorie, o níž se učí, a těmi, které do ní nepatří. Zejména je důležité, aby se naučily rozlišovat předměty, které se snadnou pletou. Osvojit si pojem kulatý tvar znamená poznávat rozdíl mezi kulatými tvary a tvary, které kulaté nejsou. Navíc je důležité, aby se děti naučily abstrahovat tvar a odhlédnout od dalších vlastností věcí. Abychom se ujistili, že tomu tak je, je dobré pracovat nejprve s předměty, které se liší jenom tvarem. Například s plastovými štítky.
Potřebujete: Dva plastové štítky, z nichž jeden má kulatý a druhý nějaký jiný tvar. Velikostí by měly být přibližně stejné. Můžete použít i jiné předměty, ale důležitý je rozdílný tvar.
Učitel: Podívejte se na tyto štítky. Jenom jeden z nich má kulatý tvar. Můžete ukázat na ten, který má kulatý tvar?
Dítě: (ukáže) Učitel: Výborně. Můžeš mi říct, proč jsi ukázala na tenhle?
Dítě: Protože má kulatý tvar.
Učitel: Ano, přesně tak.Podobně pokračujte s dalšími úkoly. Je třeba, aby každé dítě vybralo ten předmět, který má kulatý tvar, a řeklo, proč vybralo právě ten.“ [2]
Obr. 1. Kulatý tvar – selektivní rozlišování. Zdroj: SØNNESYN, G. (2013). Metodologie Grunnlaget. Model pojmového vyučování.
Dále je nutné zjistit, v čem jsou si jevy, které se stejně nazývají, podobné. Pokud je skupina nazývána „kulatý tvar“, její podobnost je v tom, že všechny předměty patřící do této skupiny jsou kulaté. Kruhový a oválný štítek sice nemají stejný tvar, ale jsou si podobné v tom, že mají kulatý tvar. Dítě se učí vyhledávat a pojmenovávat různé kulaté předměty, aby poté pojmenovávalo také jejich odlišnosti. Je také potřeba, aby si dítě uvědomilo, že „kulatý tvar“ existuje bez ohledu na to, o jaký předmět se jedná.
V této fázi již děti začínají samy popisovat, na co přišly, což přispívá k jejich motivaci k dalšímu učení. Poté, co dítě dokáže určit podobnost, se ho učitel ptá na odlišnosti. Dítě se tak učí propojovat již naučené další pojmové systémy, jako je barva a délka, což postupně zdokonaluje jeho přirozené analytické kódování.
Cvičení – selektivní zobecňování
Potřebujete: Dva plastové štítky kulatých tvarů, které se liší velikostí a barvou. Také je možné použít dva různé předměty, které mají nějakou část kulatého tvaru. Ve druhém případě bude úloha obtížnější.
Učitel: Podívejte se na tyto dvě věci. Vidíte, že nejsou stejné?
Děti: (přikyvují)Učitel: Vidíte na nich něco podobného?
Děti: Mají kulatý tvar.
Učitel: To je skvělé, že jste si toho všimly!
Takže můžeme říct: „Jsou si podobné v tom, že mají kulatý tvar.“ Můžete to říct nahlas?
Děti: Jsou si podobné v tom, že mají kulatý tvar.
Dejte každému dítěti nějaké předměty, a tím příležitost, aby samo objevilo a popsalo částečnou podobnost mezi nimi a vyjádřilo to větou: „Jsou si podobné v tom, že mají kulatý tvar.“ Po nějaké době se děti mohou už samy ptát: „V čem jsou si ty dvě věci podobné?“
Můžete také požádat děti, aby nakreslily do svých sešitů nějaké kulaté tvary. Mohou se na ně potom společně s ostatními dětmi podívat a říct si, v čem jsou si jejich obrázky podobné.
Úlohu můžete dál obměňovat, nechat děti hledat předměty s kulatými tvary ve třídě nebo jinde.“ [2]
Obr. 2. Kulatý tvar – selektivní zobecňování. Zdroj: SØNNESYN, G. (2013). Metodologie Grunnlaget. Model pojmového vyučování.
V časopise Zvoní! naleznete několik modelových lekcí, které názorně ukazují, jak lze metodu „Grunnlaget“ zavést do výuky.
Kurzy „Grunnlaget“ pořádané v Česku:
Konceptuální vyučování (a metoda „Grunnlaget“) napomáhá pedagogům u svých žáků podporovat porozumění základním pojmům a kategoriím. Metoda pracuje s tím, jak porozumění následně využívat pro snazší a efektivnější výuku. Prostřednictvím kurzu tak lze učitelům usnadnit práci s dětmi, které mají různé specifické odlišnosti – nemluví česky, mají minimální slovní zásobu, mluví etnolektem, mají odlišné sociální návyky, vyrůstají v nepodnětném rodinném prostředí atd. Všechna tato specifika se mohou odrážet na připravenosti dětí na vstup do školy nebo ovlivňovat problémy ve vzdělávacím procesu – a právě konceptuální učení jako alternativní metoda napomáhá tyto obtíže účinně zmírňovat.
Teoretická část je obdobná jako v základním kurzu popsaném výše. V praktické části pracují účastníci s modelovými příklady a vytvářejí pedagogické situace vedoucí k uchopení základních matematických konceptů. Dbá se na přesné a efektivní užívání pedagogického jazyka.
Během praktické části účastnice a účastníci kurzu získají hlubší znalosti o jednotlivých matematických konceptech, osvojí si komunikační strategie, aby koncepty dovedně zprostředkovali žákům a také si upevní fázi učení pojmů. Sami si pak ozkoušejí, že vědění a dovednosti z matematických konceptů přesahují i do komplexního myšlení.
Další informace naleznete v reportáži z letní školy metody Grunnlaget.
Intervizní setkání povinně probíhá vždy po několika měsících po absolvování první části kurzu. Cílem je hlubší edukace založená na reálných potřebách pedagogů, v čase intervize je pracováno s tématy, která přinášejí sami účastníci – může se jednat o žádost o podporu při řešení potíží vzniklých v praxi, anebo o sdílení dobré praxe, která může být inspirující pro ostatní. Během intervize je prostor pro doplnění vědění, které pedagog potřebuje, aby mohl efektivně využívat metodu konceptuálního učení v praxi. Pracuje se s novou odbornou literaturou a účastníci se vzájemně propojují v rozvoji.
K metodě jsem se dostala během své práce v předškolním klubu společnosti Člověk v tísni, kde jsem měla vzdělávat skupinu dětí se sociálním znevýhodněním. Metoda mi pomohla uvědomit si, jaké podstatné kognitivní funkce a operace je potřeba rozvíjet u dětí, které jsou zanedbané a ve svém kognitivním vývoji potřebují kompenzovat.
Na webu Člověka v tísni je zdarma ke stažení metodika Metodologie Grunnlaget - model pojmového vyučování. Volné kurzy lze objednat na webu www.varianty.cz, anebo na dotázání přímo u lektorky karolina.ranglova@seznam.cz.
Příloha 1: Metoda Grunnlaget_ integrovaná součást vzdělávacího programu předškolního klubu.
[1] ČLOVĚK V TÍSNI. (2017). Grunnlaget. [online]. © Člověk v tísni, o.p.s. [dat. cit. 9. 9. 2020]. Dostupné z: https://www.clovekvtisni.cz/grunnlaget-4183gp
[2] SØNNESYN, G. (2013). Metodologie Grunnlaget. Model pojmového vyučování. Přeložili Jan Honzík a Štěpán Moravec. Metodický materiál z projektu Předškolním vzděláváním k úspěšnějšímu životu. © Člověk v tísni, o.p.s., s. 49–53. [dat. cit. 9. 9. 2020]. Dostupné z: https://databaze.op-vk.cz/Product/Detail/848
NPI ČR představuje šestý díl z videoseriálu Práce s heterogenní třídou III, kde pan ředitel ZŠ Krnov Karel Handlíř, paní učitelka 2. stupně Markéta Mylková a odborná pracovnice NPI ČR Zonna Bařinková diskutují nad segmenty reportáže a videohospitace z hodiny matematiky na druhém stupni. Tématem webináře je představení zásad 04, 07 a 08 z Desatera zásad pro úspěšnou práci s heterogenní třídou, které slouží jako inspirace pro učitele.