Krizový plán: Podpůrné opatření pro žáky s PAS – část I.
Ilustrační foto | FOTO: Freepik
Co je krizový plán?
Ve Školském zákoně je popsána ochrana zdraví a bezpečí u žáků jako základní princip poskytování vzdělávání. Škola musí zajistit bezpečné a zdravotně nezávadné prostředí pro všechny žáky. Škola musí také informovat žáky a rodiče o nebezpečích spojených s vzdělávacím procesem a podniknout potřebná opatření pro minimalizaci rizik. Dále je v zákoně popsán postup při nehodách a krizových situacích a také práva a povinnosti pedagogických pracovníků a žáků v této oblasti.
Jedním z možných opatření pro ochranu zdraví a bezpečí a pro minimalizaci rizik je tzv. krizový plán.
Krizový plán jako součást Minimálního preventivního programu školy
Existuje více variant krizových plánů. Krizový plán, který je vytvářen v rámci tzv. Minimálního preventivního programu školy, hraje velmi důležitou roli, protože jeho účelem je předcházet a řešit aktuálně probíhající rizikové chování žáků školy. Typicky se může jednat o požití nebo nález návykové látky ve škole, o aktuálně probíhající šikanu či záškoláctví. Krizový plán obsahuje postupy a opatření, které mají být uplatněny v případě podobné situace. V rámci Minimálního preventivního programu by měl být krizový plán začleněn do vnitřních směrnic školy a měl by být zodpovědností ředitele školy.
V Minimálním preventivním programu školy by mělo být uvažováno mj. také o tom, jak se postavit ke krizovým situacím u žáků s poruchami autistického spektra (případně s dalšími psychiatrickými onemocněními aj.). Klíčovou roli v tomto případě hrají pracovníci školního poradenského pracoviště, kteří mají hlubší znalosti o tom, jak řešit projevy rizikového chování u těchto žáků (školní metodik prevence, výchovný poradce, školní speciální pedagog, školní psycholog). Ty lze považovat za primární podporu pro pedagogy v třídách v případě, že se tyto situace vyskytnou. [1]
Krizový plán jako podpůrné opatření pro žáky s PAS
Další variantou je individuální krizový plán určený pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami – případně se lze setkat také s termínem „krizový scénář". [2] V tomto textu se soustředíme na téma podpory žáků s poruchami autistického spektra (PAS) prostřednictvím tohoto podpůrného opatření.
Pro vytvoření takového krizového plánu je nutné mít důvodné podezření, že se mohou opakovaně vyskytnout situace, které mohou ohrozit zdraví nebo život žáka/žáků s PAS, například opakované agresivní nebo autoagresivní chování. [1] Cílem krizového plánu je minimalizovat dopady nepřiměřeného chování také na skupinu ostatních žáků třídy v krizové situaci.
Školské poradenské zařízení (pedagogicko-psychologická poradna, speciálně pedagogické centrum) vždy poskytuje škole po ukončení psychologického nebo speciálně pedagogického vyšetření žáka s PAS formulář Doporučení školského poradenského zařízení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole, kde jsou uvedeny vhodné postupy pro práci s žákem s PAS jak během výuky, tak i mimo ni, a to v těchto částech:
Závěry vyšetření žáka podstatné pro vzdělávání a pobyt žáka ve škole.
Podpůrná opatření jiného druhu (dle zdravotního stavu, zátěžové situace v rodině či škole – vztahové problémy, postavení ve třídě; v jakých činnostech, jakým způsobem). [1]
Zde jsou některé příklady podpůrných opatření jiného druhu, které mohou být uvedeny v doporučeních pro tvorbu krizového plánu pro žáka s PAS:
Umožnění speciálního výchovného postupu pro žáka, který mu umožní zvládnout krizovou situaci a zabránit vzniku nepříjemných projevů.
Zajištění asistenta pedagoga, který by mohl být přítomen v situaci, kdy je pro žáka obtížné se orientovat v nové nebo stresující situaci.
Vytvoření speciálního krizového plánu pro žáka, který by obsahoval jeho individuální potřeby a zvláštnosti a určil by, jaké kroky mají být podniknuty v případě krizové situace.
Umožnění žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami účasti na přípravě krizového plánu a zapojení do jeho tvorby.
Zajištění výukových materiálů a podpůrných nástrojů pro žáka, které mu pomohou zvládnout stresovou situaci.
Školské poradenské zařízení může tedy doporučit jako jedno z podpůrných opatření tvorbu (individuálního) krizového plánu při obtížně zvladatelném chování žáka s PAS. Tento plán by měl být součástí podpůrných opatření pro tyto žáky, která se vypracovávají individuálně pro každého z nich, a to na základě již výše zmíněného doporučení školského poradenského zařízení.
Krizový plán je využitelný zejména pro žáky s PAS se 3., 4. a 5. stupněm podpůrných opatření. Lze říci, že s rostoucí potřebou podpůrných opatření u žáka se SVP se pravděpodobnost použití krizového plánu jako podpůrného opatření zvyšuje. Může se tedy stát součástí stanovených podpůrných opatření v rámci tzv. Individuálního vzdělávacího plánu žáka. Krizový plán pro žáka s PAS může být například jen časově omezenou součástí Individuálního vzdělávacího plánu (IVP) žáka. Záleží vždy na konkrétních potřebách a situaci žáka.
Vytvoření krizového plánu je primárně odpovědností pracovníků školního poradenského pracoviště, nejlépe školního speciálního pedagoga, pokud ve škole působí, a to ve spolupráci s třídním učitelem a dalšími odborníky, pokud jsou zapojeni. Na tvorbě krizového plánu by se měli podílet i odborníci ze školského poradenského zařízení, kteří mají odborné znalosti a zkušenosti v oblasti speciální pedagogiky a psychologie. Školské poradenské zařízení tedy může být zdrojem doporučení pro tvorbu krizového plánu, ale není za jeho vytvoření zodpovědné.
Je důležité, aby do tvorby krizového plánu byly zapojeny všechny zainteresované strany a aby byl tento plán konzistentní s celkovým zaměřením IVP a průběžně aktualizován a přizpůsobován potřebám žáka. Škola by měla při tvorbě krizového plánu spolupracovat také s rodiči. Zákonní zástupci žáka nebo žák by měli souhlasit s použitím krizového plánu v konkrétní situaci.
Je také vhodné postup plnění krizového plánu předem konzultovat s pracovníkem školského poradenského zařízení, který je obeznámen se situací, aby byl krizový plán účinný a pomohl pedagogickým pracovníkům ve škole úspěšně zvládnout obtížnou situaci. [2]
Tvorba a realizace krizového plánu
Pro vytvoření krizového plánu je potřebná komplexní dokumentace obsahující záznamy o problémovém chování žáka, konzultace s odborníky ze školského poradenského zařízení (případně i dalších odborných zařízení) a dosavadní pokusy o řešení chování.
Za zapracování do vnitřních směrnic školy a školského zařízení zodpovídá ředitel školy. [3]
Krizový plán by měl být přesný a závazný pro každého pracovníka školy a měl by řešit konkrétní krizové situace, které se mohou s největší pravděpodobností opakovaně vyskytnout. Obsahovat by měl popis konkrétních kroků (např. úprava vnějších podmínek), které je třeba provést v případě vzniku krizové situace ohrožující zdraví a bezpečnost nebo život žáka/žáků, určení kompetencí a odpovědností jednotlivých zaměstnanců a stanovení podmínek pro žádost o pomoc jiných odborníků, například Zdravotnickou záchrannou službu. [3]
Krizový plán by měl být vytvořen včas, s předstihem, všechny zainteresované osoby, které s žákem pracují, by měly být se scénářem včas seznámeny a měly by jej přesně dodržovat.
Krizový plán se používá okamžitě, když se u žáka objeví problémové chování, které nelze řešit běžnými metodami, nebo pokud tyto metody selhávají.
Příklad:
Krizový plán podrobně popisuje, jak reagovat v situaci, kdy se očekává obtížně zvladatelné chování ze strany žáka s PAS, např. afektivní krize. Toto chování se objevuje tehdy, když žák nebyl předem informován o změně programu, což se občas může stát, a tento spouštěč nelze vždy a v každé situaci úplně eliminovat. [1, 2] Žák s PAS se pak během vyučování dostane do afektu kvůli neplánované změně programu. Projevuje se to tak, že křičí, běhá po třídě, shazuje věci ze stolů, povaluje židle a vráží do spolužáků. Případně se může projevovat kopání, škrábání, kousání, házení předměty po ostatních, poškozování majetku. Nebo sebepoškozování.
Příklad krizového plánu, jak postupovat v takové situaci, může být následující:
Žák je odveden ze třídy do klidného a bezpečného prostředí, pokud spolupracuje, je k tomu ochotný a okolnosti to umožňují.
V případě, že chování žáka je natolik ohrožující, že není možné jeho převedení do jiného prostoru školy, vyučující zajistí spolupráci s určenými pedagogickými pracovníky školy dle pravidel nastavených v Krizovém plánu a zajistí bezpečné přesunutí žáků třídy do náhradních prostor. Učitel s ostatními žáky opouští třídu a odchází na místo stanovené v krizovém scénáři. [1, 2]
Učitel zároveň přivolá pomoc alespoň jednoho dalšího dospělého, prostřednictvím mobilního telefonu, s pomocí žáků, případně dalších dospělých osob. Informuje jej o vzniklé situaci.
Žák v afektu zůstává s pověřeným pedagogickým pracovníkem/pracovníky v třídě. Probíhá zajištění bezpečí u žáka. Na žáka v akutním afektivním stavu může pedagogický pracovník nejprve zkusit hovořit klidným hlasem. Tzn. popisuje situaci, co se děje, vysvětluje, co dělá, co bude dělat. Pokud žák na slovní uklidňování reaguje, může se k němu dále přibližovat, přičemž stále hovoří klidným hlasem. Měl by si udržet bezpečnou vzdálenost, případně i mít před sebou ochrannou bariéru (např. školní lavici). Snaží se, aby se žák posadil (např. na zem, na židli, na koberec) a pokračuje v jeho zklidňování. Jakmile se žák uklidní, odvede jej do jiné místnosti, aby se mohli ostatní žáci vrátit zpět do třídy. V jiné místnosti pak pedagogický pracovník uplatňuje prvky motivace ke znovunavrácení žáka do učebního procesu. [1, 2]
V případě, že žák reaguje na oslovení negativně, pedagogický pracovník s ním dále nekomunikuje a nesnaží se jej uklidnit. Pokud afekt stále trvá, udržuje si učitel bezpečný odstup, hlídá, aby si žák neublížil, zajišťuje prostor (u oken, odstraní z žákova dosahu nebezpečné předměty, např. židle, nůžky) a čeká na pomoc dalšího dospělého. Pokud to situace a okolnosti umožňují (např. nebrání tomu fyzická kondice žáka), snaží se žákovi zabránit v destruktivním chování. [1]
Odpovědný pracovník kontaktuje zákonné zástupce žáka, v případě potřeby Zdravotnickou záchrannou službu, při agresi vůči druhým osobám i Policii ČR (ve zvlášť závažných případech). [2]
Tip na závěr:
Ve druhém díle článku k tomuto tématu, který budeme publikovat v týdnu od 1. 5. 2023, najdete příklady krizových plánů pro žáky s poruchami autistického spektra 0. ročníku a 1. stupně z pražské základní školy. Tyto krizové plány lze využít jako inspiraci pro tvorbu vlastních krizových plánů.
Na konci druhého dílu také najdete ke stažení vzorový plán krizového plánu spolu s návodem, jak jej vyplnit.
Doporučená literatura:
Bazalová, B. (2017). Autismus v edukační praxi. Vydání první. Praha: Portál.
Cottini, L. et al (2017). Autismus: jak pracovat s dětmi a dospívajícími s poruchami autistického spektra: komplexní manuál a rádce při realizaci inkluzivního vzdělávání pro pedagogy, terapeuty a rodiče. Překlad Jana Bílková. [Praha]: Logos.
Čadilová, V. a Žampachová, Z. (2015). Metodika práce asistenta pedagoga při aplikaci podpůrných opatření u žáků s poruchou autistického spektra nebo vybraným psychickým onemocněním. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
Gillberg, Ch. a Peeters, T. (1998). Autismus – zdravotní a výchovné aspekty: výchova a vzdělávání dětí s autismem. Překlad Miroslava Jelínková. Vyd. 1. Praha: Portál.
Pálová, H. (2011). Děti s autismem v české škole: (metodická příručka pro učitele). Vyd. 1. Frýdlant: Mateřské centrum pro děti s postižením.
Peeters, T. (1998). Autismus: od teorie k výchovně-vzdělávací intervenci. Překlad Miroslava Jelínková. 1. české vyd. Praha: Scientia.
Urbanovská, E. (2011). Jak pracovat se žákem s poruchami autistického spektra. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
Vosmik, M. A Bělohlávková, L. (2010). Žáci s poruchou autistického spektra v běžné škole: možnosti integrace na ZŠ a SŠ. Vyd. 1. Praha: Portál.
Žampachová, Z. A kol. (2023). Katalog podpůrných opatření: dílčí část: pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu poruchy autistického spektra nebo vybraných psychických onemocnění. 3. vydání, 1. vydání ve Wolters Kluwer ČR. Praha: Wolters Kluwer.
[1] Kol. autorů. (2019). Zásady přístupu k dětem, žákům, studentům s PAS v rámci vzdělávacího procesu. [online]. Praha: MŠMT. Dostupné z: Zásady přístupu k dětem, žákům, studentům s PAS v rámci vzdělávacího procesu.docx, MŠMT ČR (msmt.cz) [dat. cit. 18. 4. 2023].
[2] Žampachová, Z. (2015). Krizový scénář. [online]. In: Michalík, J., Baslerová, P., Felcmanová, L. a kolektiv. Katalog podpůrných opatření, obecná část. pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu zdravotního nebo sociálního znevýhodnění. [online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Dostupné z: Krizový scénář - Katalog podpůrných opatření (upol.cz) [dat. cit. 18. 4. 2023].
[3] Kol. autorů. (2017). Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže Příloha č. 22. Dodržování pravidel prevence vzniku problémových situací týkajících se žáků s PAS ve školách a školských zařízeních za účelem zajištění bezpečnosti a ochrany jejich zdraví. Nastavení systémové metodické podpory a práce s rodinou a školou či školským zařízením. [online]. Praha: MŠMT. Dostupné z: Dodržování pravidel prevence vzniku problémových situací týkajících se žáků s PAS ve školách a školských zařízeních.pdf, MŠMT ČR (msmt.cz) [dat. cit. 18. 4. 2023].
Mohlo by Vás zajímat
Další zajímavé odkazy a materiály
V závěrečném díle seriálu naleznete výčet doporučených zdrojů k tématu podpory žáků s poruchou autistického spektra (PAS) při jejich vzdělávání.