Dítě s ADHD a motivace k učení

Ilustrační foto/FOTO: APIV B

Vzdělání je zásadní nejen pro dobrou orientaci ve společnosti, ale také pro přípravu k budoucímu povolání. K tomu, aby se dítě ve škole cítilo dobře, zažívalo pocit úspěchu a dokázalo se nějakým způsobem vyrovnat i s neúspěchem, potřebuje vnímat školu jako bezpečný přístav, kde je přijímáno. Ovšem děti s ADHD nemají stejnou startovní čáru, protože kvůli svým obtížím se hůře vyrovnávají se školními nároky. 

Kapitánem školní posádky je v tomto případě učitel. Pro něj může být navázání pozitivního vztahu náročné, obzvlášť když takové dítě často vyrušuje, zlobí, vykřikuje nebo pobíhá po třídě. Například autistické dítě s tzv. aktivním chováním v kombinaci s ADHD může chtít takovým chováním na sebe upoutávat pozornost – zejména pokud má vyzkoušené, že druzí lidé, učitelé i spolužáci, budou na jeho chování reagovat.

V následujících odstavcích najdete tipy a rady, jak předcházet konfliktním situacím a problematickému chování a jak tyto děti během vyučování motivovat, popřípadě jak si s nimi utvořit pozitivní funkční vztah. 

ADHD projevy a diagnostika

Pojďme nejdříve odbourat často zažitý předsudek z učitelských sboroven, že děti s ADHD jsou jen špatně vychované. Jedná se totiž o poruchu biologickou. 

Nejčastější příznaky ADHD syndromu u dětí jsou trojího druhu:

• narušená schopnost soustředit se
• neschopnost dodržovat pravidla chování
• neschopnost vykonávat delší dobu určité pracovní výkony

Správně vedená výchova, jednotný a citlivý přístup v rámci trojúhelníku spolupráce RODIČE – ŠKOLA – DÍTĚ však dokáže divy. Toto jsou dva důležité kroky, které je dobré podniknout, pokud máte ve třídě dítě s touto poruchou, anebo jej budete do třídy přijímat. 

1. Domluvte si schůzku s rodiči a sesbírejte maximální možné množství informací o jejich dítěti – jaká mají nastavená pravidla, co dělat v případě výbuchu vzteku, jaká je efektivní komunikace, co má dítě nejradši (odměny, TV hrdiny, záliby), zkrátka co na něj platí. V případě, že dítě ještě poruchu nemá diagnostikovanou, domluvte se s rodiči na schůzce v některém z těchto zařízení:

- Pedagogicko-psychologická poradna – prostřednictvím psychologa provádí testy pro posouzení míry schopnosti soustředit se. 

- Dětský psychiatr – stanovuje diagnózu ADHD, ke spolupráci na vyšetření může přibrat další odborníky jako třeba neurologa, psychologa nebo učitele. 

Pokud má žák ADHD v kombinaci s poruchami autistického spektra, rodiče se mohou obrátit na Speciální poradenské centrum pro žáky s autismem (SPC) podle svého bydliště. Radu nebo konzultaci vám poskytne také Speciálně pedagogické centrum při Národním ústavu pro autismus.  

2. Speciálně pedagogické centrum anebo pedagogicko-psychologická poradna může následně doporučit podpůrná opatření v rámci individuálního vzdělávacího plánu dítěte. Domluvte se s rodiči na pravidlech spolupráce, která dítěti umožní úspěšně se rozvíjet. Budování třídního kolektivu a příjemné atmosféry ve třídě je někdy křehkou mozaikou složitých vztahů. Najděte si dostatek času a vysvětlete ostatním dětem ve třídě odlišnost jejich nového spolužáka ještě dříve, než se s ním poprvé setkají. Zabráníte tak nepochopení a konfliktům ve třídě, které z toho můžou vyplynout. Určitě bude také přínosné, když budete sdílet informace o dítěti s ADHD s dalšími učitelskými kolegy, kteří ho budou učit. [1]

Záznamové karty k projevům ADHD

Pro lepší orientaci ve škále projevů a v následných postojích k nim je výhodné zaznamenávat si denně chování dítěte do tzv. záznamové karty. [2] Mimo výuku se k nim můžete vrátit a dobrat se toho, kdy k nim dochází, jaké jsou popřípadě situační spouštěče hyperaktivního chování dítěte a jak s nimi do budoucna pracovat. Jedná se také o vhodný výchozí materiál pro případ, že se rozhodnete požádat o pomoc psychology, psychoterapeuty nebo lékaře. Kartu najdete v příloze.  

Prevence problémového chování

• Vytvořte bezpečné a respektující prostředí. Dítě by mělo mít jistotu, že je ve třídě přijímáno, že tam má své pevné místo a může se tam cítit bezpečně. Je tedy důležité, aby učitel dítě neztrapňoval ani neponižoval. Zachování sebeúcty u těchto dětí je totiž klíčem k pozdějšímu úspěchu. 

• Respektujte soukromí žáka s ADHD. Výsledky jeho vyšetření (například v rámci SPC) nebo snížené požadavky na jeho výuku by neměly být zbytečně zveřejňovány. Záleží na mnoha faktorech, na individualitě dítěte i učitele. Pro některé dítě může být akcentování snížených požadavků ve výuce nedůstojné a jinému  to může být jedno. 

• Berte ohled na možnosti dítěte. Instrukce, které dítěti zadáváte, formulujte pouze v několika málo krocích.
• Vždy si ověřte, zda dítě rozumí zadání úkolu.
• Zohledněte schopnost dítěte zapsat si úkol podle jeho časových možností a schopností. 
• Zvažte zadávání úkolů v předtištěné formě namísto diktování. 

• Přizpůsobte uspořádání třídy. Podle aktuálních potřeb přizpůsobujte uspořádání lavic ve třídě, v případě her utvořte kruh nebo tvořte studijní koutky pro samostatnou práci. Zvýšíte tak výkon a soustředění dětí. Fantazii se meze nekladou, můžou to být i koutky oddechové, poslechové, změnit se dá i osvětlení nebo výzdoba třídy, použít se dá hudba. 
• Neusazujte dítě hned u okna, má tam příliš mnoho podnětů, zároveň je ale praktické, pokud je blízko vám. [3]

• Používejte pochvaly a pozitivní hodnocení – posilují pocit dítěte, že se chová správně. Zpětná vazba by měla následovat hned po splnění úkolu. 
• Pravidelná zpětná vazba vede k posilování žádoucího chování. 
• Při poskytování zpětné vazby dítě nehodnoťte a neposuzujte je jako takové (jsi roztěkaný, jsi nepořádný). Pouze popište, jaké chování se vám líbí a jaké vám vadí, vyjádřete svůj pocit. Například: „nelíbí se mi, když si neuklízíš pomůcky… vadí mi, že… líbí se mi, když… oceňuji, že jsi udělal…“.
• V průběhu dne dejte dítěti prostor, aby vám také mohlo sdělit své pocity.

• Dejte dětem s ADHD pevnou strukturu a řád, potřebují to mnohem víc než jiné děti. Potřebují také přesně vědět, co se od nich očekává jak z hlediska učení, tak z hlediska chování. 
• Zpravidla na začátku roku si vytvořte s dětmi pravidla, která budete dodržovat. Pravidla je dobré příležitostně opakovat a připomínat. 
• Když dítě začne porušovat dohodnutá pravidla, nudí se, má potřebu na sebe strhávat pozornost, ruší ostatní děti, věnujte dostatek času opakovanému vysvětlení, co je ve třídě přijatelné a co už nikoliv. 
• Tresty nejsou funkčním řešením, ale při agresi dítěte byste měli zasáhnout – například odebráním odměny nebo pochvaly. 

• Zjistěte, co dětem s ADHD nejvíce pomáhá.   
• srozumitelná komunikace
• jasná pravidla
• promyšlené reakce na určité projevy jejich chování
• přesné určení toho, co se od nich očekává
• častá zpětná vazba, která následně vede k optimalizaci chování [4]

• Zvolte vhodnou formu relaxace a hry.
• Dobře zvolená relaxace nejenže přinese odpočinek, dobrou náladu a energii, ale navíc spolehlivě rozpustí stres a napětí. Zklidňuje, uvolňuje a přispívá i k lepší koncentraci dětí. Děti by se měly také dozvědět, k čemu relaxace slouží a proč ji chcete aplikovat právě teď. Relaxační cvičení nebo hru můžete zařadit prakticky kdykoliv, kdy vidíte, že stávající aktivita je příliš monotónní a děti jsou unavené a nesoustředí se. Relaxace také výrazně tlumí agresivitu. V případě, že se některé děti nechtějí hry účastnit, neměly by být nuceny, ale zároveň by neměly rušit. Předtím než učitel hru aplikuje, měl by ji mít už vyzkoušenou.

Příklady rozehřívacích her [5] najdete v příloze. 

Pravidla pro práci s dítětem s ADHD

Pojďme se ještě podívat na některá pravidla a tipy, které sice situaci komplexně nevyřeší, ale pomohou učiteli a také případně asistentovi pedagoga lépe zvládat vzájemnou komunikaci, udržet pozornost dítěte a vyvarovat se činností, které by mohly narušit chod třídy. 

• Oční kontakt – udržujte ho nejen při zadávání úkolů.
• Dítěti zadávejte jednoduché, krátkodobé úkoly. 
• Pokud jsou úkoly delší, rozfázujte je. Dítě může pro jistotu instrukce zopakovat a vlastními slovy popsat, co bude v příští chvíli dělat. 
• Pokud dítě splnilo úkol nebo udělalo něco správně, vždy ho pochvalte nebo odměňte. 
• Pokud dítěti poskytujete zpětnou vazbu a chcete s ním probrat, co se vám nelíbí, udělejte tak mezi čtyřma očima, ne před celou třídou.
• Když dítě vybuchne a nechá se ovládnout emocemi, pomozte mu najít společensky přijatelný způsob, jak emoční přetlak vypustit, například zadupat si, vypsat vztek na papír nebo použít boxovací pytel. Po zklidnění je dobré si s dítětem promluvit o tom, co se stalo. Je vhodné opět vyjádřit svoje pocity a použít popis jeho chování, nikoliv hodnocení jeho osoby: „mrzí mě, co se stalo“ apod. [5]

Motivace k učení u dítěte s ADHD

Každé dítě i dospělý rád slyší pochvalu nebo ocenění. U dětí s ADHD to platí dvojnásob. Je velice důležité posilovat sebevědomí těchto dětí tím, že oceníte každý jejich úspěch nebo projevenou snahu. Jako učitel nebo asistent pedagoga můžete dítě slovně podporovat i během práce nebo se ho i přátelsky dotknout. Podle toho, co má dítě rádo, můžete mít připravený celý systém odměn. Promluvte si tedy s dítětem o jeho zájmech a o tom, co má rádo a co ho baví, a podle toho přizpůsobte odměny. Odměny musí dávat dítěti smysl a můžou být trojího druhu:

• materiální – obrázky, samolepky, sladkosti, oblíbené jídlo
• zážitkové, volnočasové odměny – ty mohou být přímo ve třídě nebo na jiném místě k tomu určeném ve škole (poslech hudby, zhlédnutí oblíbeného seriálu, čas strávený na počítači)
• sociální – pochvaly, slovní pozitivní komentáře  

Příjemnou zážitkovou aktivitou může být pro děti s ADHD například trampolining, hipoterapie nebo muzikoterapie. [6]

Odměňování dětí s ADHD

Jedním z osvědčených způsobů jsou žetony, které dítě sbírá celý den. Například za 45 minut výuky dostane 1 žeton, který se dá směnit za volnočasové aktivity, které má dítě rádo. Nemusí jít ale vždy jen o čas strávený hraním her na počítači, můžou to být i oblíbené samolepky, karty s hrdiny nebo oblíbený pamlsek. 

Na konci každého dne, popřípadě hodiny,  s dítětem zhodnoťte, co se mu dařilo, jak zvládalo různé situace a zda se vyvarovalo problematickému chování.  Počet žetonů a míra odměny by měly být přesně definované, aby dítě vědělo, jakého výsledku může dosáhnout. Pokud ho žetonové hospodářství bude bavit, máte vyhráno. V příloze najdete metodický list odměnového systému primárně učený pro děti s poruchou autistického spektra (PAS), který je nicméně dobře využitelný i pro děti s poruchami pozornosti. Projděte si také tabulku pro záznamy problémového chování. [7]

Zafungovat mohou i bodové motivační systémy s oblíbenými výtvarnými motivy. Vytvořte třeba mapu Lego Star Wars s políčky, které si bude dítě postupně vybarvovat podle počtu pochval, které mu v hodině udělíte. Motivační body tak mohou ve stejném systému udílet rodiče nebo asistent pedagoga. Jednou přidělené body už neodebírejte. 

Shrnutí

Tipy na úspěšnou spolupráci s dítětem ve výuce

• U dítěte s ADHD hodinu maximálně strukturujte.
• Vždy se ujistěte, že dítě zadanému úkolu rozumí. 
• Zadávané úkoly by neměly trvat déle než 5–10 minut.
• Dítě by se mělo alespoň u části úkolů hýbat, například napsat větu na tabuli nebo na nástěnku, která je v zadní části třídy. 
• Počítejte s tím, že dítě s ADHD může být během 5. a 6. hodiny unavené, dopřejte mu pauzu na odpočinek nebo mu dejte krátce prostor pro jeho volnočasové aktivity.
• Zařazujte relaxační hry. Dbejte na pestrost aktivit v rámci vyučovací hodiny. 
• Pokud se dítěti práce nedaří nebo trvá už moc dlouho, změňte zadání.
• Při splnění dvou těžších úkolů může dostat mimořádně žeton nebo motivační bod navíc. 
• Většina dětí s ADHD podává lepší výkon ve verbálním než v písemném projevu, myslete také na to, že žák potřebuje více času na rozmyšlenou, když odpovídá ústně. 
• Důvěra a pozitivní přístup umožňuje dítěti, aby zažívalo úspěch a alespoň část úkolu udělalo správně. 
• Snažte se s dítětem co nejvíce komunikovat a společně komentovat, co se daří a co ne.
• A na úplný závěr se držte hesel – soustavnost, důslednost, trpělivost a humor především, tím rozhodně nic nepokazíte.

Přílohy:

Záznamová karta

Odměnový systém pro dítě s poruchami autistického spektra (PAS)

Rozehřívací hra 1

Rozehřívací hra 2

Zdroje:

[1]  Jiráková, P., (2015). Možnosti ovlivňování projevů ADHD při výchovném vedení. Dostupné z: https://www.alfabet.cz/vyvojova-vada-u-ditete/vzdelani-a-integrace/adhd-ve-vychove/ (datum citace 30. 9. 2019)

[2] Gavendová, N., (2009).  Základní aspekty práce s hyperkinetickým dítětem. Slezská univerzita v Opavě. Vzdělávací centrum v Krnově. Metodický materiál v rámci projektu e-learningu v oblasti vzdělávání pedagogů v Moravskoslezském kraji OP VK č. (CZ.1.07/1.3.05/11.0008), s. 21‒22.

[3] Sociálně-pedagogické centrum Duháček pro děti s vadami sluchu a řeči. (2012). Jak na neklidné děti, Hradec Králové.  

[4] Jucovičová, D., Žáčková, H. (2012). Neklidné a nesoustředěné dítě ve škole a v rodině: Prevence vzniku konfliktních situací a problémového chování u dětí s ADHD. Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/ZUF/16265/NEKLIDNE-A-NESOUSTREDENE-DITE-VE-SKOLE-A-V-RODINE-PREVENCE-VZNIKU-KONFLIKTNICH-SITUACI-A-PROBLEMOVEHO-CHOVANI-U-DETI-S-ADHD.html/ (datum citace 30. 9. 2019)

[5] Gavendová, N., (2009). Pedagogická intervence u dětí s poruchami chování. Slezská univerzita v Opavě. Vzdělávací centrum v Krnově. Metodický materiál v rámci projektu e-learningu v oblasti vzdělávání pedagogů v Moravskoslezském kraji OP VK č. (CZ.1.07/1.3.05/11.0008)

[6] ZŠ Komenského, Žďár nad Sázavou (nedatováno). Speciální rehabilitační metody. Dostupné z: http://www.3zszdar.cz/index.php?amp%3Bnid=7328&%3Baction=detail&%3Bid=4&nid=7328&lid=cs&oid=3573102 (datum citace 30. 9. 2019)

[7] Bitmann, J. (2017). Odměnový systém. Dostupné z: https://digifolio.rvp.cz/artefact/file/download.php?file=80356&view=13638 (datum citace 30. 9. 2019)