Adaptační koordinátoři pro děti/žáky s odlišným mateřským jazykem

Základní škola Křížová v Jihlavě je školou s nejvyšším počtem žáků s odlišným mateřským jazykem v kraji Vysočina. Ve škole mají zaběhlý funkční systém podpory těchto žáků. Krajské pracoviště NPI v Jihlavě pomáhá ve škole se zaváděním pozic adaptačních koordinátorů. Vlevo na fotografii adaptační koordinátorka školy Leona Nováková při práci s žákyní, jejímž mateřským jazykem je čínština.

Adaptační koordinátor pro děti/žáky s odlišným mateřským jazykem

Tato relativně nová pracovní pozice (v tomto významu definovaná od roku 2018) poskytuje dětem/žákům s odlišným mateřským jazykem podporu při adaptaci na nové kulturní prostředí a odlišné životní podmínky. Adaptační koordinátor je žákovi k dispozici po první čtyři týdny výuky od jeho nástupu do školy. Pomáhá s adaptací na české školní prostředí a se začleňováním do třídního kolektivu. Je také k dispozici při překonávání tzv. kulturního šoku, eventuálně nežádoucích stereotypů vůči dítěti/žákovi s odlišným mateřským jazykem.

Adaptačním koordinátorem pro děti/žáky s odlišným mateřským jazykem je přednostně pedagogický pracovník dané školy, v případě potřeby jím může být i externista s minimálně středoškolským vzděláním s maturitou. Výkon práce se odehrává pouze v příslušné škole (koordinátor tedy nedochází do rodiny ani jinam).

Během zmíněných čtyř týdnů koordinátor seznámí žáka se školními právy a povinnostmi, s třídním kolektivem a pravidly chování v dané třídě, ale i se zažitými zvyklostmi. Vysvětlí mu rozvrh hodin, případně princip stěhování mezi učebnami, objasní možnosti stravování zajišťované školou, fungování školní družiny nebo školního klubu. V případě nabídky poukáže na zájmové činnosti a kroužky.

Adaptační koordinátor je nápomocný při realizaci úvodního kurzu českého jazyka pro děti/žáky s odlišným mateřským jazykem, případně dalších navazujících jazykových kurzů. V domluvené míře se podílí na realizaci výuky základů českého jazyka jako cizího nebo druhého jazyka v prvních čtyřech týdnech přímo ve škole (lexikální a gramatické minimum, základní jazykové fráze, v případě potřeby osvojování latinky).

Základní škola Křížová v Jihlavě využívá práci adaptačních koordinátorů už několik let

Načítání obrázků...

V současné době Základní školu Křížová navštěvuje padesát žáků s odlišným mateřským jazykem. Mgr. Lenka Picková, zástupkyně ředitele, popisuje zkušenosti s pozicí adaptačního koordinátora:

Máte letité zkušenosti s dětmi/žáky s odlišným mateřským jazykem – jaký by měl být ideální adaptační koordinátor?

Pro funkci adaptačního koordinátora je ideální externista s pedagogickým vzděláním, který má čas, chuť a ochotu se dětem/žákům s odlišným mateřským jazykem věnovat, je časově flexibilní a dokáže se přizpůsobit požadavkům školy i žáků. Zapojujeme ovšem i asistentky pedagogů nebo vychovatelky školní družiny, pokud mají ve svém úvazku pro tuto činnost čas. 

Ideální koordinátor má zájem o práci s dětmi, je ochoten poznat a pochopit odlišné kulturní zvyky dětí/žáků s odlišným mateřským jazykem, seznámit je se zvyky a kulturou naší země a napomoci tak jejich začlenění do školního kolektivu a společnosti.

Pracuje s dětmi/žáky s odlišným mateřským jazykem intenzivně, měl by to být člověk empatický, vzbuzující pocit důvěry a bezpečí. Není nutné, aby ovládal cizí jazyk. Naopak, pokud jej neumí, je to pro děti/žáky s odlišným mateřským jazykem dle našich zkušeností lepší, protože je pak více motivován učit se český jazyk a používat jej v běžné komunikaci s učiteli i spolužáky, a ne využívat cizí jazyk (např. angličtinu) jako jakousi pomocnou berličku.

Měl by umět využívat různé zdroje pro výuku dětí/žáků s odlišným mateřským jazykem poskytnuté školou, NPI ČR nebo jinými organizacemi a aktivně si je vyhledat. Dobré je, zúčastní-li se školení, která jsou věnována vzdělávání dětí/žáků s odlišným mateřským jazykem a práci adaptačního koordinátora.

Měl by mít alespoň základní znalosti českého jazyka, které se týkají učiva 1. nebo 2. stupně základní školy, ale zároveň by měl umět pomáhat dětem / žákům s odlišným mateřským jazykem i v orientaci v běžných situacích ve škole i mimo ni (orientace v budově školy, ve městě, obci). Navíc by měl mít základní orientaci i v ostatních předmětech vyučovaných na konkrétní škole. 

Měl by být schopen pracovat v týmu – spolupracovat s různými pedagogy a konzultovat s nimi jejich požadavky na zvládnutí základní slovní zásoby u dětí/žáků s odlišným mateřským jazykem, která je požadována pro výuku daného předmětu. Proto je ideální, jestliže školu dobře zná, je obeznámen s jejím chodem a umí tuto skutečnost dětem/žákům s odlišným mateřským jazykem zprostředkovat. 

Přínosem je i to, má-li škola určeného dalšího koordinátora z řad pedagogů, který koordinuje práci pedagogů a adaptačního koordinátora a je schopen ještě vše propojit s rodinou žáka. Přínosnější by bylo, aby práce adaptačního koordinátora netrvala pouze měsíc (respektive padesát hodin), nýbrž déle. I toto se dá zvládnout, někteří koordinátoři  poté pokračují v práci s dětmi / žáky s odlišným mateřským jazykem v rámci školních kroužků, pokud jejich chod a financování umožní vedení školy.

Je velmi výhodné jak pro děti/žáky s odlišným mateřským jazykem, tak pro školu, když adaptační koordinátor spolupracuje se školou dlouhodobě. Vždy je lepší, pokud stejný adaptační koordinátor přichází na školu opakovaně, než když se jedná pokaždé o jiného člověka, který se musí s chodem školy nejdříve sám seznámit.