logo
logo
Nástroje k diagnostice, identifikaci a nominaci nadaných žáků a žákyň

Nástroje k diagnostice, identifikaci a nominaci nadaných žáků a žákyň

11.10.2024
Jitka Adamová, Tomáš Blumenstein, Veronika Brémová, Zdeňka Chocholoušková, Ivana Lichtenberková, Tereza Martínková, Šárka Portešová, Jana Štenglová
Učitel/učitelka
Ředitel/ředitelka
Školní poradenský pracovník/ce
Asistent/ka pedagoga
Třídní učitel/ka
Vychovatel/ka
Jaké identifikační a diagnostické nástroje nadání jsou používané mimo školská poradenská zařízení (a soukromé psychologické praxe)? Níže se dozvíte, jaká je jejich dostupnost, cena, kdo je může použít a řada dalších zajímavých informací. Tato data jsou výstupem z první Platformy podpory nadání MŠMT a NPI ČR. Uvedené informace jsou doplněny o konkrétní vyjádření ředitelek MŠ, ZŠ a gymnázia, které jsou členkami platformy.
Obrázek článku

Ilustrační foto | FOTO: Freepik


Pracovníci a pracovnice mateřských škol (dále MŠ), základních a středních škol (dále ZŠ a SŠ) využívají pro identifikaci, nominaci a diagnostiku nadaných externí aktéry a aktérky, kteří disponují diagnostickými nástroji nebo mají nastavenou různě propracovanou pedagogickou diagnostiku nadání vycházející z pozorování, zkušenosti a znalosti žactva v dané škole. Pokud školy mají funkční školní poradenské pracoviště, obvykle jsou do tohoto procesu zapojeni školní koordinátoři podpory nadání, školní psychologové, speciální pedagogové, kariéroví poradci nebo výchovní poradci. Významnou roli v tomto procesu zastává i třídní učitel nebo učitelka, kteří dobře znají svoje žáky a zároveň komunikují s ostatními vyučujícími v pedagogickém sboru a s vedením školy. Nástroje k diagnostice, identifikaci a nominaci nadaných mimo školská poradenská zařízení (dále ŠPZ) byly obsahovým tématem prvního setkání Platformy podpory nadání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále MŠMT) a Národního pedagogického institutu České republiky (dále NPI ČR), která zasedla 30. dubna 2024. Tato platforma je organizována MŠMT a NPI ČR a propojuje všechny aktéry podpory nadání na celostátní úrovni, je zdrojem informací o nastavení podpory nadání v ČR.

Jak tyto činnosti probíhají v terénu v MŠ, ZŠ a na gymnáziích (příklady dobré praxe, které sdílí ředitelky škol, které jsou členkami platformy)

V mateřských školách

Vyhledávání nadaných dětí je v MŠ součástí systému pedagogické diagnostiky. Každá škola může mít svůj specifický způsob pedagogického diagnostikování. Získání podkladů pro nominaci nadaných se většinou děje na základě dlouhodobého pozorování dítěte při běžných i specifických situacích v mateřské škole (pozorování náhodné i záměrné, vždy spojené s písemným záznamem do pozorovacího archu, ideálně ve spolupráci s ostatními vyučujícími pro objektivizaci výsledku). Ve výběru činností dítěte a v jeho projevech se odráží celková vyspělost dítěte, navíc má učitelka při pozorování možnost odhalit jeho silné a slabé stránky a porovnat vlastnosti a dovednosti dítěte s jeho vrstevníky. Dalším nástrojem bývá vytváření a následná analýza portfolia dítěte (shromažďování výtvorů, pracovních listů a dalších dětských prací coby diagnostického materiálu, který mapuje rozvoj a pokrok dítěte a slouží k určení dalších vzdělávacích potřeb jednotlivých dětí) a rozhovory s dítětem o jeho potřebách i specifických zájmech. K identifikaci nadaných dětí slouží učitelkám v mateřských školách i metoda NOMI (metoda je zaměřena na hodnocení oblastí, jejichž vysoká úroveň je charakteristická pro mimořádně nadané děti: matematické dovednosti, analogické myšlení, kreativitu, originalitu, sebehodnocení, kresebné schopnosti, kombinační a logické schopnosti, praktický úsudek, slovní zásoba a tvořivost, schopnost kategorizace na základě abstrakce, paměť a pozornost). Pokud dítě dosáhne při „testování“ nadprůměrného výsledku ve všech nebo jen v určité oblasti, následuje po domluvě s rodiči dítěte doporučení k vyšetření do ŠPZ.

Na základních školách

Praxe v základních školách je velmi různorodá. Je proto obtížné zobecňovat, případně vybírat jednoduché cesty. Jakákoliv identifikace je součástí pedagogické diagnostiky, která má ale v systému identifikace nadaných pouze jakýsi poradní hlas. Škola může být (a měla by být) jedním z těch, kdo doporučí další kroky vedoucí od nominace k identifikaci. Pedagogická diagnostika je nejčastěji v rukou třídních učitelů, kteří jsou těmi prvními, kdo přicházejí s návrhem na hlubší zaměření se na konkrétní dítě. Nejčastěji pracují se záměrným i necíleným pozorováním, analýzou žákovských výstupů, porovnáním konkrétního dítěte s vrstevnickou skupinou apod. Svá pozorování by měli vždy zaznamenávat. Pro prvotní nominaci je možné využít různé volně dostupné (nejčastěji škálové) nominační nástroje. Již v této fázi je důležitá spolupráce s rodiči žáka nebo žákyně. Součástí nominačního a identifikačního procesu je v dalším kroku školní poradenské pracoviště – školní speciální pedagog/pedagožka a školní psycholog/psycholožka, případně koordinátor/koordinátorka podpory nadání, kteří v rozsahu svého oboru provádějí cílené pozorování a mohou zařadit i cílenou diagnostiku. Od zahájení identifikačního (a případně i diagnostického) procesu je vhodné, aby ředitel či ředitelka školy využili možnosti svým rozhodnutím zařadit žáky do prvního stupně podpůrných opatření a vytvořili podmínky pro rozvoj jejich (předpokládaného) nadání. I v této fázi podpory by měla nadále probíhat cílená pedagogická diagnostika. Žákům je třeba předkládat úkoly a úlohy, při jejichž plnění mohou prokázat schopnosti, dovednosti a znalosti v různých oblastech kognitivního nadání (např. matematické a logické schopnosti, verbální dovednosti, slovní zásobu, kreativitu, rychlost a kvalitu úsudku, úroveň abstraktního myšlení, pozornosti a paměť). Pro další možnosti rozvoje nadání je na úrovni základní školy třeba spolupráce se školským poradenským zařízením, které na základě nominace školy či rodiny provede pedagogicko-psychologickou diagnostiku a posouzení míry nadání.

Na gymnáziích 

Práci s talentovanými žáky a žákyněmi na gymnáziu není snadné zobecnit, aniž by došlo ke zjednodušení. V zásadě platí, že na nižším stupni gymnázia probíhá identifikace a podchycení talentů, na vyšším stupni gymnázia je úkolem školy vytvořit podmínky pro rozvoj talentu.


Tab. 1: Přehled nástrojů identifikace, diagnostiky a nominace nadání mimo ŠPZ

 

Nástroj/instituce

/autoři

Mitch

(Dana Havlová a Vladimír Marček)



Idena

(NPI ČR,

Lenka Hříbková et al.)

Invenio

(MUNI Brno, Šárka Portešová et al.)

NOMI

(PPP Královéhradeckého kraje, pracoviště Rychnov n. K)

Autoři: M. Homolková, I. Košťálová, N. Martincová s podporou E. Vondrákové)

 

Cílové skupiny

 

 

Od 5 let

1.–2. tř., 3.–5. tř., 8.–9. tř.

1.–6. tř.

3–6 (7) let

Dostupnost pro školy

 

 

Ano, s externí administrací


Ano, administruje proškolený pedagogický pracovník/pracovnice ve škole

Ano, s externí administrací, testování probíhá ve škole

Ano, pro učitele MŠ, nástroj může využít učitel(ka) po důkladném seznámení a získání zkušeností s ním

Dostupnost pro rodiče

 

Ano

Ano, přes školu, rodiče jsou informováni.

Ano, přes školu, rodiče si mohou testování domluvit ve škole. Škola jej poté hromadně realizuje.

Ano.

Nástroj je volně stažitelný z https://zapojmevsechny.cz

a

Detail projektu: Vytvoření systému nominace a identifikace dětí, žáků – Databáze výstupů projektů OP VK (op-vk.cz)

finance, logistika

Kde testování probíhá

300 Kč/os


490 Kč/nástroj, nakupuje škola, probíhá ve škole

300 Kč/1 test, je dostupných 5 testů, před dokončením dalších 5. (Cena se stanovuje individuálně, podle počtu zakoupených testů. V budoucnosti se může měnit.)

Veškeré materiály jsou škole poskytnuty okamžitě online.

Zdarma. Volně stažitelné z internetu

https://databaze.op-vk.cz/Project/Detail/3322

Frekvence diagnostiky

 

 

6–8 tis. os./rok


Za 3 roky cca 10 tis. dětí/žáků.

Průběžně v MŠ – frekvence setkávání:
probíhá hravou
formou v individuálním kontaktu
po dobu cca 30–40 min.,
může se aplikovat u jednoho
dítěte po jednotlivých částech,
je však nutné dokončení
jednoho započatého podúkolu
ve stejném dni

Standardizace nástroje

 

 

Standardizace nástroje na reprezentativním vzorku N=3000

Standardizovaný nástroj.

Při vývoji testů jsou respektovány Standardy pro pedagogické a psychologické testování. Za každou diagnostickou hrou tak stojí několikaletý vývoj (cca 3 roky) zahrnující celou řadu dílčích pilotáží a ověřování, data od stovky až tisíce žáků z celé ČR, pokročilé statistické analýzy.
- IRT (Item Response Theory) analýzy
- Velký reprezentativní vzorek pro pilotáže i standardizaci
- Průběžná aktualizace norem na základě využívání v praxi
- Průběžné ověřování validity (např. souběžné s testy kognitivních schopností WJ, CFT 20-R apod.)
- Kvalitu testů průběžně ověřuje externí nezávislý panel odborníků/psychometriků
- Vysoká míra transparentnosti, která je nezbytnou součástí kvalitní diagnostiky – na webových stránkách jsou volně k dispozici detailní technické manuály testů
- Realizace dílčích výzkumů s jednotlivými testy, např. ověřování dílčích testových a herních prvků apod.

Výsledky vyšetření byly podrobeny matematicko-statistické analýze, která umožnila určit podprůměrné, průměrné a nadprůměrné pásmo výkonnosti v NOMI. Děti s nadprůměrným výsledkem jsou nominovány na podrobné psychologické vyšetření, zaměřené mj. na identifikaci nadání standardizovaným inteligenčním testem


Kdo může nástroj používat

 

Proškolený pracovník/pracovnice

Učitel(ka)

Zadává se online, s výsledky pracuje učitel(ka), rodič, psycholog(žka) (školní i v pedagogicko-psychologické poradně).

Učitel(ka) MŠ

Podmínky pro používání nástroje 

 

Papírová forma

Maticové úlohy

Princip vah

Papírová forma, škálovací testy

Dostupný přes webové rozhraní, bez instalace, s dobrým přístupem k internetu. Klávesnice a sluchátka.
Herní podoba diagnostiky dětí baví a nestresuje, může být tedy použita plošně ve třídě.

Screeningová metoda

Využitelnost výsledků šetření

 

Identifikace nadání

Dva didaktické testy + fyzika, chemie, biologie

Ve vzdělávání každého žáka či žákyně. Učitel(ka) získá unikátní profil schopností nadaného dítěte, díky kterému může lépe pochopit jeho specifické vzdělávací potřeby a následně výuku významně individualizovat. Každý rodič (nejen nadaného dítěte) získává podrobnou zpětnou vazbu o výsledku, včetně doporučení, jak schopnosti dítěte dále rozvíjet.

Prvotní identifikace nadání, metoda slouží pouze k preidentifikaci nadaného dítěte a k další práci s ním, ale nenahrazuje komplexní vyšetření intelektu psychologem/psycholožkou

 Reference

 

(Mensa Intelligence Test for Children) autoři: Dana Havlová & Vladimír Marček

https://deti.mensa.cz/index.php?pg=home--aktualni-deni&aid=751


Projekt Invenio byl v roce 2023 oceněn Technologickou agenturou ČR jako absolutní vítěz projektů aplikovaného výzkumu v kategorii SPOLEČNOST a současně získal titul Česky nápad.


Plány do budoucna na rozvoj nástroje

 

 



- Rozšíření možností testování – v domácím prostředí (vybrané testy), v knihovnách, případně v dalších institucích.
- adaptivní testování (úlohy se přizpůsobují schopnostem dítěte, což vede k redukci stresu, vyšší zábavnosti a vyšší přesnosti měření)
- rozšíření o další schopnosti
- rozšíření věkového spektra (předškoláci a druhý stupeň)

- možnost zadávání na tabletech

- rozšíření zaměření (i na deficity)

Častější používání v terénu mateřských škol, nutnost podpory a motivace ze

strany vedení mateřské školy


Vykazování nadaných

Celostátní vykazování nadaných žáků probíhá 2x ročně sběrem dat ze školních matrik na MŠMT, kde jsou data statisticky zpracována.

Dále jsou uvedeny konkrétní praxe z vykazování nadaných v MŠ, ZŠ a na gymnáziu


V MŠ (J. Adamová)

Počty nadaných a mimořádně nadaných dětí se uvádějí ve Výkazu o mateřské škole (MŠMT) v tabulce „Děti se speciálními potřebami a nadané děti“.

Počty nadaných sleduje Krajský evidenční informační systém (Plzeňský kraj) v záznamu Podklady pro výroční zprávu – předškolní vzdělávání. V tabulce se mimo jiné uvádí počet dětí nadaných/mimořádně nadaných, v jaké oblasti nadání a počet dětí diagnostikovaných ŠPZ jako mimořádně nadaných.

Na ZŠ (T. Martínková)

Vykazování nadaných a mimořádně nadaných žáků ve školní matrice je omezeno na žáky a žákyně, kteří prošli diagnostikou školského poradenského zařízení a byli zařazeni do skupiny žáků s nárokem na podpůrná opatření (zpravidla prvního až třetího stupně). Ve statistickém výkazu MŠMT o základní škole se počet těchto diagnostikovaných žáků uvádí v oddílu II. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami a nadaní žáci. Pro statistické účely se odlišují žáci nadaní a mimořádně nadaní. Nevykazují se žáci, kteří prošli pouze „školním“ nominačním a identifikačním screeningem.

Na gymnáziu (J. Štenglová)

Identifikačním nástrojem je zatím v naší škole screeningové šetření nastupujících tříd (prima, první ročník šestiletého studia), které provádí specialista z pedagogicko-psychologické poradny (dále PPP) vždy se souhlasem rodičů. Nevýhodou tohoto screeningu je jednak (s ohledem na vytížení PPP) časová prodleva mezi samotným testováním a jeho následným vyhodnocením, resp. poskytnutím zpětné vazby škole a rodičům, jednak validita testu (vyhodnocuje příliš široké kognitivní spektrum). Naopak výhodou je to, že není selektivní, je zdarma, tudíž pro všechny.


Potřeby terénu

Máme dostatek nástrojů? Jak je využíváme? Co by pomohlo robustnější diagnostice nadaných? Dále jsou uvedena vyjádření ředitelek (členek platformy) za jednotlivé stupně škol 

MŠ (J. Adamová)

Naprostá většina mateřských škol používá průběžné pedagogické diagnostikování k odhalení potenciálu dětí. K vlastní identifikaci nadaných však dochází v zanedbatelném procentu MŠ, popřípadě podpora těchto dětí se zaměřuje pouze na děti, které byly diagnostikované v ŠPZ (např. v souvislosti s dvojí výjimečností nebo na základě iniciativy rodičů těchto dětí). V MŠ je nedostatečná informovanost o nástrojích pro nominaci a identifikaci nadaných dětí (respektive se často řeší, zda se vůbec za dobu své praxe učitelé setkali s nadaným nebo mimořádně nadaným dítětem). Systematické vyhledávání se většinou děje jen na bázi dobrovolnosti vyučujících, z vlastní iniciativy a osobního zapálení pro věc. Obecně se stupeň předškolního vzdělávání při vyhledávání nadaných opomíjí, někdy se ani identifikace v tomto věku od předškolních vyučujících neočekává. Navíc je někdy velmi obtížné odlišit při identifikaci nadání dítěte od akcelerovaného vývoje v určité oblasti např. vlivem velmi podnětného rodinného prostředí.

Terénu by pomohla větší informovanost např. o specifických projevech nadaných dětí a způsobech jejich odhalování, o existenci nástroje NOMI, který je určen přímo pro vyučující v MŠ a snadno dostupný, systematická spolupráce se ŠPZ (konzultace, doporučení, pomoc při vyhledávání nadaných dětí), která má ovšem v reálných podmínkách hranice a omezení, protože poradenské zařízení bývá zahlcené potřebou věnovat se ve své praxi především dětem handicapovaným anebo zpracováním doporučení pro odklad školní docházky. Diagnostice nadaných by mohlo pomoci i doporučení vyučujícím plánovat a připravovat v MŠ dětem co nejširší vzdělávací nabídku s gradací úkolů, s různým obohacováním a prohlubováním tak, aby se nadání dětí mohlo projevit už ve školce a informovaní vyučující dokázali „spatřit“ jeho typ i míru.

ZŠ (T. Martínková)

V základních školách je screening a diagnostika nadání jedním z mnoha diagnostických úkolů jednotlivých vyučujících. A nepatří mezi prioritní. Nadaný či mimořádně nadaný žák nebo žákyně v základní škole zpravidla prosperuje a patří mezi ty, na něž není příliš zacílena pozornost. Větší míry pozornosti se jim dostává, pokud je jejich nadání „komplikováno“ jinou výjimečností – často takovou, s níž potřebují vyučující pracovat, aby se ve třídách „lépe učilo“. Vhodných screeningových i diagnostických nástrojů je pro využití v základních školách dostatek. U významné části z nich není nutné ani náročné proškolení. Jejich využívání je ale omezeno na školy, které cíleně s nadáním a nadanými pracují. Plošně by učitelům, vychovatelům školní družiny, ale i pracovníkům školních poradenských pracovišť, k péči o rozvoj nadání pomohla lepší informovanost o projevech nadání a jejich odlišnostech od projevů jiných specifických vzdělávacích potřeb. Zkrátil by se tak nominační proces a urychlila se diagnostika ve školském poradenském zařízení. Ta je klíčová pro poskytování širší podpory nadání a nastavení účinných podpůrných opatření. V heterogenních třídách je třeba klást důraz na diferenciaci a individualizaci výuky a širší rozvrstvení výukových cílů. Právě ve stanovování různé úrovně cílů, využívání a tvorbě gradovaného vzdělávacího obsahu a úloh, ale i metodách diferenciace a individualizace výuky, chybí často v terénu dostatek možností, jak je v praxi zavádět do výuky.

Na gymnáziu (J. Štenglová)

Na vyšším gymnáziu se (zpravidla širokospektrální) talent specializuje, mimo jiné i účastí v oborových soutěžích, studentské odborné činnosti nebo vlastní badatelskou činností, v rámci předmětu Seminární práce. Úkolem školy je vytvořit mu co nejoptimálnější podmínky: individuální péčí vyučujících – následně možnostmi spolupráce se specializovanými pracovišti (v rámci oficiálního partnerství s fakultními školami nebo jinými vzdělávacími institucemi). Studentům a studentkám se nezapočítává absence ve výuce, mohou zažádat o individuální studijní plán. Pro větší skupiny nadaného žactva se snažíme postupně zavádět specializované předměty napříč třídami nebo možnost absolvovat výuku ve volitelných seminářích vyšších ročníků. Nikoliv zanedbatelnou je i materiální pomoc, zejména finanční příspěvky z programu Nadání (Excelence).


Závěr

Z příkladů dobré praxe ze škol, které reprezentují jednotlivé stupně vzdělávání na Platformě podpory nadání MŠMT a NPI ČR a které se dlouhodobě věnují podpoře nadání, je patrná potřeba jednotlivé postupy propojit napříč věkovým spektrem nadaných. Z výkaznictví nadaných a mimořádně nadaných dětí/žáků a opakovaného zjištění České školní inspekce se na první pohled zdá, že je identifikována pouze malá část nadaných dětí/žáků. Je potřeba zvýšit povědomí o možnostech identifikace nadaných dětí/žáků a odbourat obavy pedagogického terénu nadané identifikovat a podporovat. Vyučující, hlavně pak třídní učitelé, obvykle znají své děti/žáky natolik, že dokáží spolehlivě nadání identifikovat. Často je ale nevykazují.

Pokud se zamýšlíte, jak ve škole identifikovat nadané/talentované žáky, nevidíte je či jste přesvědčeni, že žádné nemáte, obraťte se s důvěrou o radu a pomoc na svého Krajského koordinátora podpory nadání, pomůže Vám se zorientovat. A pokud by Vám pomohla detailnější analýza možností identifikace, nominace a diagnostiky nadání ve škole, v časopise Svět nadání, který je umístěn na www.zapojmevsechny.cz v sekci Nadání, vyjde článek, který bude tuto problematiku podrobně řešit.


Text prošel jazykovou úpravou redakce zapojmevsechny.cz


Mohlo by Vás zajímat

Zobrazit další články