Hodnocení a klasifikace žáků s odlišným mateřským jazykem – tentokrát u kulatého stolu

Foto zdroj: Freepik

Kulatý stůl Hodnocení a klasifikace žáků s odlišným mateřským jazykem

Formou kulatých stolů vytváří NPI ČR aktivně prostor pro sdílení dobré praxe – 20. května 2024 přizvalo k tématu Hodnocení a klasifikace žáků s OMJ zástupce tří škol ze tří různých částí ČR: z kraje Západočeského, Jihomoravského a z kraje Praha. Každý region má svá specifika, stejně různé jsou i školy, jejichž zástupci na kulatém stolu promluvili. NPI ČR vždy usiluje o to, aby zkušenosti, které na kulatém stolu zazní, byly co možná nejpestřejší a mohly inspirovat ostatní školy v tom, jak k hodnocení přistupovat a jak o něm přemýšlet. Kulatý stůl pro účastníky byl bezplatný. Zúčastnilo se ho více než 150 pedagogů, kolegů z dalších institucí nebo neziskových organizací. Zvolený online formát umožnil všem diskutovat a klást otázky přímo k tématu a v reálném čase.

Proč téma Hodnocení?

Téma Hodnocení jsme zvolili ze dvou důvodů: blíží se konec školního roku, tedy doba, kdy děti hodnotíme za práci ve 2. pololetí, resp. za celoroční práci, dáváme buď známky nebo píšeme slovní hodnocení. A také proto, že se na webinářích NPI ČR i u koordinátorů NPI ČR v krajích velmi často setkáváme s dotazy na hodnocení žáků s odlišným mateřským jazykem, tj. jak je hodnotit, za co je hodnotit a jak si poradit s tím, když se některému žákovi nedaří.

Postřehy ze tří škol ze tří krajů

O zkušenosti ze školy ze Západočeského kraje se podělila paní zástupkyně Hana Veselá ze 3. základní školy Cheb, Malé náměstí 3, z Jihomoravského kraje to byl pan zástupce Jan Olbert ze Základní školy, Brno, Gajdošova 3, a z Prahy promluvily o svých zkušenostech ze Základní školy a mateřské školy (Smysluplná škola), Praha 8, Lyčkovo náměstí 6 paní zástupkyně Lenka Pechátová a koordinátorka pro žáky s odlišným mateřským jazykem Lenka Kader Aghová. Všechny tyto školy se věnují žákům s odlišným mateřským jazykem dlouhodobě.

Inspirační otázky ke kulatému stolu

1. Proměnil se náš pohled na hodnocení za poslední dva roky, kdy se téměř každá škola setkala s větším počtem žáků s odlišným mateřským jazykem ve školách a třídách?
2. Má náš jiný způsob vnímání hodnocení a jiný způsob testování vliv na naši výuku?
3. Jak se vyrovnáváme s argumentem, že hodnocení žáků s odlišným mateřským jazykem není fér?
4. Jak hodnocení žáků s odlišným mateřským jazykem řeší na různých školách napříč republikou?
5. Jak o hodnocení žáků s odlišným mateřským jazykem uvažují a jak ho provádějí?

Smysluplná škola Praha 8, Lyčkovo náměstí

Nejdelší zkušenosti s výukou dětí s odlišným mateřským jazykem mají ve Smysluplné škole v Praze 8 na Lyčkově náměstí. Škola se považuje za školu inkluzivní, v úspěšném vzdělávání podporují všechny děti. „Ladění” celého systému podpory trvalo podle Lenky Pechátové a Lenky Kader Aghové poměrně dlouho a vyžadovalo komunikaci se všemi napříč školou i mimo školu. Ve Smysluplné škole považují v oblasti hodnocení za stěžejní tři prvky: plán pedagogické podpory (PLPP), úpravu obsahu a slovní hodnocení. Žáci nejprve procházejí půlroční intenzivní jazykovou přípravou, která dětem umožňuje seznámit se se základy jazyka. Škola zároveň tvoří plán pedagogické podpory, který pečlivě prodiskutuje se žákem, jeho rodiči i učiteli. U každého žáka provede škola nejprve jazykovou diagnostiku, aby zjistila, jak na tom žák je, a pak za pomoci PLPP pravidelně kontroluje žákovy pokroky.

3. Základní škola Cheb, Malé náměstí

Ve 3. Základní škole v Chebu o systému práce se žáky s odlišným mateřským jazykem i o jejich hodnocení poslední roky hodně přemýšleli a postupně začali nastavovat systém, ve kterém se snaží žáky s odlišným mateřským jazykem maximálně podporovat – škole se osvědčila intenzivní jazyková příprava, navíc zde pracují s tandemovou a skupinovou výukou, diferencovanou výukou, důležitou roli hrají také asistenti pedagoga. Škola hodnotí žáky slovně – aby žáci i rodiče slovnímu hodnocení rozuměli, má škola ve školním řádu definovaná klíčová slova, která jsou spojená s jednotlivými známkami, spoludefinují je. Paní zástupkyně Veselá také zdůraznila, že velkou roli při podpoře dětí s odlišným mateřským jazykem hraje komunikace s kolegy-učiteli i rodiči.

Základní škola Brno, Gajdošova

Jan Olbert ze Základní školy v Brně, Gajdošova 3, se věnoval tématu, jak pomoci žákům, kteří ve škole neprospívají. Jde o žáky, kterým se nedaří dosahovat pokroků v učení a u kterých se zároveň neví přesně, zda jim v úspěchu brání nedostatečná znalost jazyka nebo zda se jedná ještě o jiný důvod. Škola používá a použila různé nástroje, kterými žáka podporuje, jako je spolupráce učitelů, rodičů, asistentů, aplikace diagnostiky na začátku roku, nabídka doučování, družiny, avšak někdy se ani při této podpoře žáka nepodaří nikam posouvat. Škola proto spolupracuje se žákem, rodiči ipedagogicko-psychologickou poradnou. Někdy se ale stane, že ani neverbální testy, které se v poradnách používají pro diagnostiku žáků s OMJ, nejsou s to poskytnout vysvětlení, proč je žák ve škole neúspěšný. Škola proto spolupracuje rovněž s klinickou psycholožkou a asistentkou, která při vyšetření žáka s odlišným mateřským jazykem pomáhá. Zpráva, která vznikne z vyšetření klinickou psycholožkou ve škole, pak slouží jako podklad pro pohovor v pedagogicko-psychologické poradně. Škola ne vždy dokáže rodičům jasně sdělit, že se jejich dítěti nedaří. Proto hledá efektivní způsoby, jak tuto informaci rodičům předat.

Co považují účastníci kulatého stolu za důležité

Všichni panelisté se shodli na tom, že je potřeba k hodnocení přistupovat citlivě a že je potřeba hodnotit žákův pokrok. Aby bylo možné pokrok žáka hodnotit, doporučují žáka dobře diagnostikovat, a to na začátku a konci domluvených celků. Ve všech představených školách také využívají slovní hodnocení, snaží se, aby bylo pro žáky i rodiče srozumitelné, využívají přesně definovaná klíčová slova, která odpovídají jednotlivým známkám. Za jeden z nejdůležitějších předpokladů k tomu, jak pomoci pokroku žáka, považují všichni spolupráci žák – rodič – škola – pedagogicko-psychologická poradna.  V souvislosti s hodnocením žáků s odlišným mateřským jazykem zmínili účastníci kulatého stolu i další důležitý poznatek – nový pohled na hodnocení žáků s odlišným mateřským jazykem mění i pohled na hodnocení žáků-rodilých mluvčích.

Tématu hodnocení se zúčastněné školy věnují poctivě a do hloubky, o hodnocení žáků s odlišným mateřským jazykem přemýšlí v souvislostech i s ohledem na sociální, interkulturní a individuální situaci dětí, které do českého vzdělávacího systému přicházejí s malou nebo žádnou znalostí vyučovacího jazyka.

Legislativní ukotvení hodnocení žáků s OMJ
Školský zákon (561/2004 Sb.)

Hodnocení výsledků vzdělávání žáků: v ZŠ – § 51–53, SŠ – § 69 – základní pravidla

ZŠ – Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady (odst. 2).

Pokud slovní hodnocení – musí být součástí Školního řádu (slovní hodnocení musí být ve ŠŘ, školská rada schvaluje).

Vyhlášky 

Základní škola

Hodnocení a klasifikace žáků s odlišným mateřským jazykem a cizinců se řídí v ZŠ § 14 – § 1 vyhlášky č. 48/2005 Sb., vyhláška o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. Aktuální znění naleznete pod tímto odkazem.

1. Nedostatečná znalost vyučovacího jazyka se vždy považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka (§ 15 odst. 6 vyhlášky č. 48/2005 Sb.).
2. Hodnocení žáka probíhá i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon (§ 15 odst. 2 a 4 vyhlášky č. 48/2005 Sb.).

Střední škola

Hodnocení a klasifikace žáků s odlišným mateřským jazykem a cizinců se řídí v SŠ § 3 – § 6 vyhlášky č. 13/2005 Sb., vyhláška o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři. Aktuální znění naleznete pod tímto odkazem.

Nabídka prezenčních webinářů s názvem: Webinář hodnocení žáků s odlišným mateřským jazykem I, II, aktuální nabídku naleznete pod tímto odkazem (celou nabídku na půl roku zveřejňujeme vždy koncem srpna a koncem ledna).