VIDEO
Metodická doporučení pro vzdělávání žákyň a žáků se sluchovým postižením, a to především ve spojitosti s českým znakovým jazykem jako jejich prvním jazykem.
Webinář je rozdělen do pěti tematických okruhů, ve kterých jsou představeny rovněž možnosti podpory vzdělávání neslyšících žákyň a žáků (a neslyšících učitelek a učitelů) v předmětu český znakový jazyk. Celý webinář je tlumočen do českého znakového jazyka.
0:03 Renata Votavová představuje webinář věnující se jazykovému vzdělávání žákyň a žáků se sluchovým postižením se zaměřením na vzdělávání českého jazyka a českého znakového jazyka. Zároveň představuje spoluautorky metodiky: Andreu Hudákovou, Romanu Petráňovou a Annu Cíchovou Hronovou, které jsou přítomny ve studiu, online jsou připojeni Radka Nováková a Petr Vysuček. Program webináře je rozdělen do sekcí: pracovní listy – sociokulturní kompetence, výuka českého znakového jazyka pro žákyně a žáky se sluchovým postižením, spolupráce slyšící – neslyšící pedagožka/pedagog, výhody této spolupráce a prevence rizik, vybrané gramatické jevy, čeština jako cizí jazyk a lingvodidaktika. Součástí je i závěrečná diskuze nad vybranou problematikou.
4:55 Renata Votavová upřesňuje historický vývoj vzniku metodických podpor, který započal již v roce 2016 a jehož cílem je podpořit učitelky a učitele žákyň i žáků se sluchovým postižením při jazykovém vzdělávání.
8:42 Petr Vysuček představuje své působení v roli garanta NPI ČR pro téma žákyň a žáků se sluchovým postižením a vytvořené metodické materiály. Upozorňuje na stále ne zcela dostatečnou podporu při jejich vzdělávání, proto materiály považuje za správný krok mířící k jejich podpoře.
13:07 Andrea Hudáková vymezuje metodickou podporu pro učitelky a učitele češtiny jako druhého jazyka, konkrétně pracovní listy zaměřené na sociokulturní kompetence.
17:10 Andrea Hudáková definuje oblast sociokulturních kompetencí v kontextu jazyka a řeči.
20:20 Andrea Hudáková vysvětluje základní pedagogický kontext pro tvorbu souborů pracovních listů.
29:30 Andrea Hudáková shrnuje představené materiály a upozorňuje, že celý soubor metodické podpory je inspirací, přináší příklady pro další individuální zpracování pedagogickým sborem a slouží jako opora pro následnou práci s konkrétními neslyšícími dětmi.
31:47 Romana Petráňová představuje tvorbu metodiky výuky českého znakového jazyka pro žákyně a žáky se sluchovým postižením.
37:12 Romana Petráňová zmiňuje stav výuky předmětu českého znakového jazyka, který není aktuálně součástí rámcového vzdělávacího plánu (RVP).
39:33 Radka Nováková představuje dva díly metodických materiálů pro učitelky a učitele v předmětu český znakový jazyk, které jsou ojedinělé, protože neexistuje studijní obor pro tyto učitelky a učitele, který by se problematikou komplexně zabýval.
41:36 Radka Nováková rozlišuje dva typy výuky jazyků: L1 mateřský jazyk nebo L2 druhý/cizí jazyk, kterému se osoba naučí až po svém osvojeném mateřském jazyce.
45:11 Radka Nováková představuje obě části metodické podpory a blíže jednotlivé kapitoly. Vysvětluje na příkladu výukového materiálu postupy dle společného evropského referenčního rámce pro znakový jazyk a zaměřuje se na testování a hodnocení žákyň a žáků v českém znakovém jazyce.
54:40 Romana Petráňová se zaměřuje na téma heterogenity třídy a dobré klima.
1:01:47 Petr Vysuček popisuje tandemovou výuku slyšící a neslyšící učitelky/učitele ve výuce, která je popsána též v metodikách.
1:22:14 Anna Cíchová Hronová představuje část metodiky věnující se češtině jako cizímu/druhému jazyku se zaměřením na lingvodidaktické postupy blízké výuce pro cizince.
1:25:54 Anna Cíchová Hronová deklaruje aktuální stav vzdělávání nezanedbatelného množství žákyň a žáků se sluchovým postižením orálním přístupem.
1:28:31 Anna Cíchová Hronová ukazuje, jak lze využít lexikální přístup k výuce českého jazyka, pokud již žákyně či žák umí číst a psát.
1:32:49 Anna Cíchová Hronová ukazuje na příkladu dobré zkušenosti prakticky orientovanou výuku a uvádí příklady další metodické podpory zaměřené na rozvoj dovedností v gramatice a ve čtení a psaní.
1:42:59 Anna Cíchová Hronová vymezuje práci s pracovními listy pro rozvíjení kompetencí žákyň a žáků v oblasti gramatiky.
1:44:37 Anna Cíchová Hronová popisuje práci s heterogenní třídou dětí s různou mírou jazykové kompetence v češtině a žákyň a žáků s odlišnými kognitivními předpoklady a ukazuje modelová cvičení v metodice pro práci s heterogenní skupinou žákyň a žáků.
1:47:04 Renata Votavová shrnuje probrané kapitoly metodické podpory a děkuje autorkám a autorům i celému týmu, kteří se podíleli na vzniku a prezentaci metodické podpory.
Tip:
Přístup k celému souboru výstupů metodické podpory Výuka českého jazyka pro žákyně a žáky se sluchovým postižením NPI ČR zprostředkovává on-line rozcestník. Metodickou podporu pro pedagogický sbor žákyň a žáků se sluchovým postižením v tématu výuky českého znakového jazyka představují dva díly elektronické publikace.
První podporu naleznete v metodice Výuka českého znakového jazyka pro žákyně a žáky se sluchovým postižením 1. část, která se zaměřuje na český znakový jazyk ve vzdělávání neslyšících žákyň a žáků, koncepční východiska, Společný evropský referenční rámec (CEFR), úlohy jazyka v raném věku, osobnost učitelky/učitele, návrh obsahu předmětu český znakový jazyk, způsoby testování, reflexi výuky a materiály pro výuku.
Druhá podpora je uvedena v metodice Výuka českého znakového jazyka pro žákyně a žáky se sluchovým postižením 2. část, ve které můžete nalézt informace k plánování výuky, k výukovým postupům, hodnocení žákyň a žáků a tipy pro práci s heterogenitou třídy a s třídním klimatem.
Tento díl seriálu směřuje především za školami zřízenými podle § 16 odst. 9 školského zákona. Pokud vás video zaujalo, podívejte se na předchozí 2. díl tohoto seriálu, který cílí na jazykové vzdělávání žákyň a žáků se sluchovým postižením především v inkluzivním prostředí běžné základní školy.
Představení kompletní metodické podpory NPI ČR naleznete v 1. díle seriálu.
Pavlíkovi, který nyní dokončil třetí ročník základní školy, bylo v předškolním věku diagnostikováno lehké mentální postižení, které bylo na konci 2. ročníku upraveno na vývojovou dysfázii. Díky úzké spolupráci mezi rodinou, školou a asistentkou se podařilo přizpůsobit vzdělávací metody tak, aby Pavlík úspěšně zvládal výzvy spojené s jeho vzděláváním. I přes časté nemoci a problémy s jemnou motorikou mu individuální podpora pomohla rozvíjet klíčové dovednosti potřebné pro další studium.