VIDEO: Metodické materiály NPI ČR pro jazykové vzdělávání žákyň a žáků se sluchovým postižením, část II

VIDEO: Metodické materiály NPI ČR pro jazykové vzdělávání žákyň a žáků se sluchovým postižením, část II

13.06.2024
Monika Kadrnožková, Renata Votavová
Učitel/učitelka
Asistent/ka pedagoga
Představujeme vám druhý díl seriálu o jazykovém vzdělávání žákyň a žáků se sluchovým postižením, tentokrát se zaměřením na inkluzivní vzdělávání. Jedná se o záznam webináře organizovaného Národním pedagogickým institutem České republiky (NPI ČR), kde aktérky a aktéři tvorby metodických příruček společně s odbornicemi a odborníky z NPI ČR popisují obsah metodické podpory a její následné využití pro školy při výuce českého jazyka.

VIDEO 

Metodická doporučení k výuce žákyň a žáků se sluchovým postižením za využití vzniklých metodických materiálů pro efektivní a úspěšnou práci v rámci společného vzdělávání, která cílí na podporu začlenění žákyň a žáků se sluchovým postižením do běžného vzdělávacího procesu.

Webinář je rozdělen na tři tematické okruhy, ve kterých jsou představeny možnosti podpory začlenění žákyň a žáků se sluchovým postiženým do společného vzdělávání.


Struktura videa: 

0:03 Vedoucí tematické oblasti společného vzdělávání NPI ČR, Renata Votavová, představuje odbornice a spoluautorky metodiky: Milenu Hanákovou, Annu Cíchovou Hronovou a Marii Komornou. Jsou vyjmenována řešená témata (vstup do tématu vzdělávání žákyň a žáků se sluchovým postižením, jazyková nedostatečnost žákyň a žáků v rovině morfologicko-syntetické a posilování čtenářských kompetencí). Renata Votavová představuje metodiky NPI ČR a jejich výstupy. 

4:47 Milena Hanáková, speciální pedagožka ve speciálně pedagogickém centru, která se zabývá podporou integrovaných žákyň a žáků, představuje možnosti využití materiálů v běžné výuce pro učitelky a učitele žákyň a žáků se sluchovým postižením. Dále zmiňuje příčiny nedostatečné diagnostiky a efektivní práce s dětmi na běžné škole. 

10:19 Milena Hanáková popisuje sluchové postižení a jeho projevy. Skrze příklady ze školního prostředí a na praktickém příkladu ze Základní školy Heuréka. Dále představuje příklady z praxe týkající se specifických chyb žákyň a žáků se sluchovým postižením a možností jejich nápravy a následného hodnocení. 

16:35 Milena Hanáková uvádí rozdíly mezi výukou českého jazyka na běžných školách a školách zřízených dle § 16 odst. 9 školského zákona pro žákyně a žáky se sluchovým postižením. Dále ukazuje názorné příklady z metodiky zabývající se specifiky gramatiky u těchto žákyň a žáků. 

23:50 Milena Hanáková popisuje práci s pracovními listy ve výuce a uvádí konkrétní příklady pro efektivní vzdělávání žákyň a žáků se sluchovým postižením. 

31:00 Anna Cíchová Hronová vymezuje příčiny a následnou podporu v jazykovém vzdělávání žákyň a žáků se sluchovým postižením v inkluzivním vzdělávání s důrazem na morfologicko-syntaktickou rovinu s využitím vypracované metodické podpory. Uvedené příklady vychází především z individuální práce s konkrétním žákem v předmětu speciálně-pedagogické péče. 

34:20 Anna Cíchová Hronová uvádí kazuistiku dítěte s nedoslýchavostí a ukazuje na ní mluvené chyby v lexikálně-sémantické a morfologicko-syntaktické rovině a v rovině psaného textu. 

40:00 Anna Cíchová Hronová ukazuje na příkladech, jak u žákyň a žáků mladšího věku kompenzovat sluchové znevýhodnění ve školním prostředí, odkazuje zde na 4. kapitolu: Jazykové vzdělávání žákyň a žáků mladšího školního věku. 

41:27 Anna Cíchová Hronová pro žákyně a žáky na druhém stupni a střední škole doporučuje pro efektivní podporu využít kapitolu 8. „Učební materiály češtiny jako cizího jazyka u žákyň a žáků se sluchovým postižením.“ Dále představuje konkrétní výukové materiály pro podporu těchto žákyň a žáků. 

45:36 Anna Cíchová Hronová představuje tipy pro rozvoj jazykového vzdělávání ve druhé části metodické podpory, které jsou koncipovány pro výuku českého jazyka jako druhého jazyka. Seznamuje především s lingvodidaktikou (slovosled, koheze a koherence textu). 

50:23 Marie Komorná uvádí příklad, jak podpořit žákyně a žáky se sluchovým postižením při skupinové práci v běžné škole. Dále představuje téma v kontextu posilování čtenářských kompetencí a při podpoře gramotnosti v psané češtině u žákyň a žáků se sluchovým postižením. 

53:23 Marie Komorná nabízí možnosti, jak může učitelka či učitel zpřístupnit psaný text žákyni nebo žáku se sluchovým postižením. Představuje strategii scaffoldingu a metody pro práci s textem vedoucí k usnadnění učení u těchto žákyň a žáků. 

1:00:30 Marie Komorná popisuje možné aktivity před samotným čtením, při čtení a po čtení textu u žákyň a žáků se sluchovým postižením, a uvádí vhodné metody pro seznámení s textem. 

1:04:30 Marie Komorná radí, jaké texty je vhodné pro žákyně a žáky se sluchovým postižením vybrat. 

1:06:25 Marie Komorná představuje práci s průvodcem čtení, kterého lze využít u všech žákyň a žáků v běžné škole, a ukazuje na příkladech dobré praxe, jak lze průvodce čtení pro žákyně a žáky zpracovat. 

1:08:15 Marie Komorná závěrem shrnuje časovou náročnost těchto aktivit při samotné výuce a navrhuje jak společné aktivity, tak individuální spolupráci s žákyní či žákem se sluchovým postižením. 

1:09:19 Marie Komorná nabízí další zdroje pro práci nejen se sluchově postiženými žákyněmi a žáky. 

1:10:40 Milena Hanáková shrnula problematiku žactva se sluchovou vadou ve vzdělávacím prostředí a zdůraznila potřebu jejich podpory. 

1:14:30 Renata Votavová zakončila webinář a zopakovala kolektiv autorek a autorů, kteří na tvorbě metodiky spolupracovali.


Seriál textů v úvodní části představuje celý soubor metodických materiálů.

Podívejte se také na třetí díl seriálu o jazykovém vzdělávání žákyň a žáků se sluchovým postižením, tentokrát se zaměřením především na pedagogické pracovnice a pracovníky škol zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona pro žákyně a žáky se sluchovým postižením.

 


Mohlo by Vás zajímat

Od lehkého mentálního postižení k vývojové dysfázii: Adaptace žáka se změněnou diagnózou na základní škole – část 2.

Pavlíkovi, který nyní dokončil třetí ročník základní školy, bylo v předškolním věku diagnostikováno lehké mentální postižení, které bylo na konci 2. ročníku upraveno na vývojovou dysfázii. Díky úzké spolupráci mezi rodinou, školou a asistentkou se podařilo přizpůsobit vzdělávací metody tak, aby Pavlík úspěšně zvládal výzvy spojené s jeho vzděláváním. I přes časté nemoci a problémy s jemnou motorikou mu individuální podpora pomohla rozvíjet klíčové dovednosti potřebné pro další studium.

Zobrazit další články