Areál školy ZŠ Maxe Švabinského v Teplicích. | FOTO: Archiv ZŠ Maxe Švabinského, Teplice.
Zdejší školní poradenské pracoviště zahrnuje výchovnou a kariérovou poradkyni, metodika prevence, dyslektické asistentky, speciální pedagožku a sociální pedagožku. Sdílejí spolu kabinet, takže mohou průběžně řešit aktuální výzvy. V týmu probíhá otevřená komunikace, všichni si navzájem poskytují podporu na základě jejich různých zkušeností a perspektiv.
Všichni pedagogičtí pracovníci ve škole se snaží aktivně řešit problémy žáků již v raném stádiu, aby se předešlo jejich zhoršení. Školní poradenské pracoviště například zpracovalo Strategii prevence a školní neúspěšnosti 2023-2024, která obsahuje podpůrný program pro žáky ohrožené školním neúspěchem, zahrnující individuální práci s dítětem, doučování a stanovení specifických opatření, jako je oznámení písemné práce, stanovení termínu zkoušení z konkrétního učiva a umožnění opakovaného opravného pokusu. Tento program je pravidelně u každého žáka vyhodnocován.
Sociální pedagožka Nikola Petrlíková má ve škole plný pracovní úvazek. Svůj pracovní den začíná v půl osmé ráno na chodbě ve středním patře, kde má dobrovolný dozor se svými kolegy. Tak má možnost setkat se s většinou dětí již ráno a snadno rozpoznat, jak se cítí. Pokud někdo má problém nebo špatný den, může to ihned identifikovat a setkat se s dítětem během dne. Děti si na její přítomnost na chodbě zvykly natolik, že za ní samy přicházejí a hned jí hlásí, co se děje. Někdy se přijdou obejmout, což dokazuje, jak pozitivně její osobnost vnímají. Kromě dětí za ní ráno přicházejí také kolegové a kolegyně, pokud potřebují něco aktuálního řešit, a domlouvají si schůzky.
Ranní monitoring ve škole, prováděný sociální pedagožkou nebo jiným pověřeným pedagogem (například v rámci ranního dozoru na chodbách), má řadu výhod, které mohou přispět k lepšímu pochopení a podpoře žáků.
Výhody ranního monitoringu:
Čeho by si pedagogové měli všímat:
Nikola Petrlíková má ve svém denním rozvrhu vždy zařazeny buď individuální nebo skupinové konzultace. Individuální konzultace jsou přizpůsobeny pro děti, které se ve skupině/třídě necítí pohodlně a jsou otevřenější, když jsou samy se sociální pedagožkou. Skupinová setkání se organizují na základě dohody s učiteli a v současné době se zaměřují na prevenci šikany a další témata jako sebepoškozování, panické ataky, wellbeing a duševní zdraví.
Sociální pedagožka ve svém harmonogramu kromě běžných pracovních činností zohledňuje také aktuální události ve škole nebo problémy, s nimiž děti přicházejí z domova. Proto si vždy rezervuje dodatečný čas, který může věnovat okamžitým potřebám dětí, ale také potřebám učitelů nebo rodinných příslušníků.
Děti si tedy postupně zvykly na to, že ji mohou kdykoliv během školního dne navštívit, protože má vždy otevřené dveře a najde si na ně čas. Mají možnost přijít za ní i během vyučování, což ocení zejména ti, kteří se stydí přicházet o přestávkách, aby je neviděli ostatní spolužáci. Díky dohodě s ostatními pedagogy toto uspořádání funguje bez problémů.
Každé úterý a čtvrtek po skončení vyučování se pro děti z prvního stupně koná školní klubík. První aktivitou tohoto klubíku je společný kruh, během něhož mají děti možnost vyjádřit se o tom, jak se cítí, co je těší nebo trápí, ať už doma nebo ve škole. Během běžného vyučování obvykle učitelé nemají dostatek prostoru na to, aby se věnovali osobním tématům žáků.
V rámci školního klubíku panují jasná pravidla: veškerá sdělení zůstávají mezi čtyřmi stěnami a hovoří pouze ti, kteří mají zájem, nikdo není nucen se vyjadřovat. Děti se v komunikaci cítí otevřeně, protože vědí, že se nachází v bezpečném prostředí.
Po úvodním kruhu sdílení mají možnost vybrat si z balíčku emoční nebo mindfulness kartu. Každá karta obsahuje titulek, ilustraci a textové poselství, například „pohlaď sám sebe“. Karty jsou pro děti nástrojem k pozitivnímu uklidnění myšlenek, jsou na ně zvyklé a rády s nimi pracují.
Sociální pedagožka učí děti, jak správně zvládat a pracovat s emocemi. Využívá k tomu již zmíněné emoční karty a modelové situace, které dětem ukazují, že s emocemi lze zacházet i pozitivním způsobem. Také je učí, jak se vzájemně ocenit a pochválit.
Dalšími aktivitami školního klubíku jsou cvičení jógy a dechové techniky, které pomáhají dětem uklidnit myšlenky. Aktivity se v průběhu pobytu v klubíku střídají a děti mají široký výběr možností, jako je výlet, pečení bábovky nebo výroba trička. Dále se děti podle ročních období věnují tradičním činnostem, vytvářejí dekorace nebo předměty spojené s aktuálním svátkem, které si následně mohou odnést domů.
Ve školním klubíku mají děti také příležitost doučovat se probírané učivo nebo se připravovat na nadcházející ústní nebo písemné zkoušky. Tuto možnost často využívají, jelikož jim záleží na tom, jaké budou jejich studijní výsledky a chtějí dosáhnout úspěchu ve škole.
Školní klubík je momentálně otevřen pouze pro žáky prvního stupně. Vzhledem k jeho úspěchu a oblíbenosti mezi dětmi se nyní plánuje rozšíření nabídky o klub pro žáky druhého stupně.
V roce 2023 měly děti možnost účastnit se letního příměstského tábora, který pořádala škola. Pro většinu z nich představoval tento tábor jakousi formu dovolené, zejména proto, že vyrůstají v městských sídlištích, a jejich rodiče často nemají finanční možnosti na klasickou dovolenou. Sociální pedagožka, která se podílí na organizaci programu, dětem umožňuje samostatně rozhodnout, na jaká místa by se chtěly podívat. Poté mají děti za úkol naplánovat si výlety samy – berou v úvahu finanční rozpočet na daný den a podle toho plánují jídelníček a aktivity. Tímto způsobem se u nich rozvíjí i finanční gramotnost. Děti jsou nadšené a rády se zapojují do tvorby programu tábora. Během tábora mají také možnost lépe se poznat mimo školní prostředí, což posiluje vztahy a vede ke vzniku nových přátelství.
Galerie fotografií:
Nabízíme souhrn aktivit pro výuku a volný čas i vzdělávacích zdrojů (jako jsou učebnice), které mohou pedagogové využít jak ve třídě, tak při aktivitách mimo školu při práci s žáky a žákyněmi (nejen) ze sociálně znevýhodněného prostředí.
Metoda Persona Dolls
Persona Dolls neboli Panenky s osobností je metoda podporující rovný přístup ve vzdělávání, vychází z přístupu anti-bias věnující se vědomé práci s předsudky. Metoda byla v České republice poprvé představena v roce 2012 a první certifikovaní lektoři byli proškoleni v roce 2015 v rámci vzdělávacího programu Varianty organizace Člověk v tísni. Cílem metody je především posilování sebevědomí dětí z hlediska vlastní identity, rozvoj pozitivního vnímání rozmanitosti, rozvoj kritického myšlení vůči předsudkům a diskriminaci. Metoda je určená dětem ve věku 3–9 let a je vhodné s ní pracovat v prostředí mateřských a základních škol. [1]
Tipy na hry a aktivity s Emočními kartami. Tisíc tváří radosti. | (tisictvariradosti.cz)
Allen, V. G. (2023). Moje pocity: encyklopedie pro děti. Překlad Petra Diestlerová. Vydání první. Praha: Portál.
Bhatia, L. a Mooney, C., ed. My jsme svět. 4., Zkoumání pocitů: hodnotové vzdělávání a dovednosti pro život. Překlad Jakub Vinklárek. [Vinařice]: Cyril Mooney Education, 2017.
Bücken-Schaal, M. (2018). Emoce – Obrázkové karty: pro porozumění emocím a rozvoj sociálních dovedností [grafika]. Vydání první. [Praha]: Pasparta Publishing, s.r.o.
Chelladurai, C., Soans, F. a Mooney, C., ed. (2017). My jsme svět. 2., Myslet na druhé: hodnotové vzdělávání a dovednosti pro život. Překlad Jakub Vinklárek. [Vinařice]: Cyril Mooney Education.
Dolto-Tolitch, C. A Faure-Poirée, C. (2013). Hněv… a co s ním? Vyd. 1. Praha: Portál.
Gruzewski, K. (2023). 150 terapeutických her pro dospívající: sebehodnota, komunikace a zvládání náročných situací. Překlad Eva Klimentová. Vydání první. Praha: Portál.
Piroddi, C. (2021). Montessori: dětské emoce: jak naučit děti pochopit své pocity. Překlad Miroslava Lánská. Vydání první. Praha: Euromedia Group k.s.
Pereira, C., Soans, F. a Mooney, C., Ed. (2017). My jsme svět. 5., Porozumění sami sobě: hodnotové vzdělávání a dovednosti pro život. Překlad Jakub Vinklárek. [Vinařice]: Cyril Mooney Education.
První část třídílné série zaměřená na efektivní přístupy práce se žáky a žákyněmi ze sociálně znevýhodněného prostředí poskytla informace o preventivních opatřeních a strategiích pro řešení problémů souvisejících se záškoláctvím v Základní škole Maxe Švabinského v Teplicích.
Třetí část našeho seriálu o úspěšných metodách ze školního poradenského pracoviště výše uvedené školy, která vyjde v týdnu počínající 13. května 2024, se zaměří na podporu žáků a žákyň druhého stupně ze strany sociální pedagožky a také na způsoby, jakými pedagožka řeší výzvy v komunikaci s rodiči.
Zdroje:
[1] Člověk v tísni. (nedatováno). Panenky s osobností. [online]. Dostupné z: https://www.clovekvtisni.cz/co-delame/vzdelavaci-program-varianty/persona-dolls. [dat. cit. 24. 4. 2024].
[KB1]Toto prosím ještě projít.
Třetí díl seriálu o portugalském programu TEIP přináší přehled klíčových aktivit a výsledků tohoto dlouhodobého projektu, který úspěšně podporuje školy v sociálně znevýhodněných oblastech. Dozvíte se, jak TEIP pomáhá zapojit děti migrantů, zlepšovat školní úspěšnost a posilovat spolupráci s komunitami a rodinami. Nezapomeňte se podívat i na první dva díly, které seriál zasazují do širšího kontextu – odkazy najdete na konci textu.