Dopady zrakového postižení na vzdělávání žáků

Ilustrační foto / FOTO: Modrý koník

Dopady zrakového postižení na vzdělávání  

V odborné literatuře se uvádí, že zrakem přijímáme kolem 80 % informací. Z toho je patrné, že zrakové vnímání má nezastupitelný význam při výchově a vzdělávání (formálním i neformálním) a že ztráta schopnosti vnímat zrakem nebo její omezení způsobuje jedinci informační deficit. 

Z hlediska potřebné podpory můžeme celou heterogenní skupinu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami z důvodu zrakového znevýhodnění rozdělit na několik skupin: 

1. Žáci, kteří nejsou schopni pracovat zrakem, musí využívat k poznávání okolní reality náhradní smysly (hmat, sluch, čich, chuť) a také vnímání polohy a pohybů svého těla. 

2. Žáci, kteří pracují velmi oslabeným zrakem (od 30 % zdravého vidění až k pouze 5 % zdravého vidění), musí doplňovat nepřesné vnímání reality zrakem ostatními smysly. 

3. Žáci, kteří mají zkreslenou realitu pro nedokonalou senzomotorickou činnost obou očí nebo nedokáží zrakové vjemy správně zpracovat v mozku. 

4. Žáci, kteří ze zrakového hlediska patří do některé z výše uvedených skupin, ale je jim diagnostikováno ještě některé jiné zdravotní postižení (dysfunkce, tělesné postižení, sluchové postižení, mentální postižení apod.)  

Svou důležitou roli při přístupu k žákovi hraje jeho věk a samozřejmě také doba vzniku zrakového postižení (ZP). Je důležité vnímat, zda se jedinec s postižením narodil a v podstatě neví, jak by viděl bez omezení, nebo zda o zdravý zrak přišel vlivem onemocnění nebo úrazu a v jakém věku žáka se tak stalo [1].

Z výše uvedeného vyplývá, že vzdělávací potřeby žáka se ZP jsou vždy individuální a ovlivňuje je mnoho faktorů. Identifikace těchto potřeb a nastavení vhodných podpůrných opatření (PO) je úkolem školských poradenských zařízení (ŠPZ) a speciálně pedagogických center (SPC) pro zrakově postižené. Lékařská zpráva oftalmologa, zrakového terapeuta, ortoptisty by měla být pouze podkladem pro další šetření ve SPC, které ale může probíhat i v kmenové škole během vyučování. Konzultace o vzdělávacích potřebách konkrétního žáka by pak měla proběhnout mezi pracovníky SPC a pedagogy kmenové školy. Speciální pedagog často vyzve učitele ke spolupráci při sledování chování konkrétního žáka. Sledujeme chování, které může ukazovat na problém s viděním, protože ne všechny zrakové obtíže se u dítěte objeví ještě před zahájením povinné školní docházky [2] [3].

Zdroje

[1] Janková, J. a kol. (2022). Katalog podpůrných opatření, dílčí část pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu zrakového postižení a oslabení zrakového vnímání. Praha: Wolters Kluwer.

[2] Vágnerová, M. (2005) Školní poradenská psychologie pro pedagogy. Praha: Karolinum.

[3] Říčan P., & Krejčíková D. a kol. (2006). Dětská klinická psychologie. Praha: Grada Publishing.

Specifika vzdělávání žáků se zrakovým postižením

09.01.2024

Metodiky NPI ČR

Učitel/učitelka

Druhý díl seriálu o pedagogické práci s žáky se zrakovým postižením (ZP) rozebírá jednotlivé typy podpůrných opatření (PO), s nimiž se setkáváme v textu Doporučení ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami se zaměřením na zrakové obtíže žáků. Text popisuje podoby těchto PO, poukazuje na možnosti jejich využití, odůvodňuje jejich zařazení do vzdělávacího procesu.

Specifika začleňování žáků se zrakovým postižením a týmová spolupráce při podpoře žáka se zrakovým postižením

10.01.2024

Metodiky NPI ČR

Učitel/učitelka

Třetí část seriálu pro učitele, kteří pracují s žáky se zrakovým postižením (ZP), nabízí zamyšlení se nad možnostmi práce s heterogenním kolektivem, do kterého se žák se SVP v oblasti zraku zapojuje. Je tedy vhodné jej cíleně podporovat tak, aby se pozitivní klima ve třídě podepsalo i na úspěchu každého žáka při vzdělávacím procesu. Pro podporu vzdělávání zrakově postižených žáků doporučujeme využít možností týmového provázání pracovníků školy i externistů.