Ilustrační foto / FOTO: Modrý koník
V odborné literatuře se uvádí, že zrakem přijímáme kolem 80 % informací. Z toho je patrné, že zrakové vnímání má nezastupitelný význam při výchově a vzdělávání (formálním i neformálním) a že ztráta schopnosti vnímat zrakem nebo její omezení způsobuje jedinci informační deficit.
Z hlediska potřebné podpory můžeme celou heterogenní skupinu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami z důvodu zrakového znevýhodnění rozdělit na několik skupin:
Žáci, kteří nejsou schopni pracovat zrakem, musí využívat k poznávání okolní reality náhradní smysly (hmat, sluch, čich, chuť) a také vnímání polohy a pohybů svého těla.
Žáci, kteří pracují velmi oslabeným zrakem (od 30 % zdravého vidění až k pouze 5 % zdravého vidění), musí doplňovat nepřesné vnímání reality zrakem ostatními smysly.
Žáci, kteří mají zkreslenou realitu pro nedokonalou senzomotorickou činnost obou očí nebo nedokáží zrakové vjemy správně zpracovat v mozku.
Žáci, kteří ze zrakového hlediska patří do některé z výše uvedených skupin, ale je jim diagnostikováno ještě některé jiné zdravotní postižení (dysfunkce, tělesné postižení, sluchové postižení, mentální postižení apod.)
Svou důležitou roli při přístupu k žákovi hraje jeho věk a samozřejmě také doba vzniku zrakového postižení (ZP). Je důležité vnímat, zda se jedinec s postižením narodil a v podstatě neví, jak by viděl bez omezení, nebo zda o zdravý zrak přišel vlivem onemocnění nebo úrazu a v jakém věku žáka se tak stalo [1].
Z výše uvedeného vyplývá, že vzdělávací potřeby žáka se ZP jsou vždy individuální a ovlivňuje je mnoho faktorů. Identifikace těchto potřeb a nastavení vhodných podpůrných opatření (PO) je úkolem školských poradenských zařízení (ŠPZ) a speciálně pedagogických center (SPC) pro zrakově postižené. Lékařská zpráva oftalmologa, zrakového terapeuta, ortoptisty by měla být pouze podkladem pro další šetření ve SPC, které ale může probíhat i v kmenové škole během vyučování. Konzultace o vzdělávacích potřebách konkrétního žáka by pak měla proběhnout mezi pracovníky SPC a pedagogy kmenové školy. Speciální pedagog často vyzve učitele ke spolupráci při sledování chování konkrétního žáka. Sledujeme chování, které může ukazovat na problém s viděním, protože ne všechny zrakové obtíže se u dítěte objeví ještě před zahájením povinné školní docházky [2] [3].
Zdroje
[1] Janková, J. a kol. (2022). Katalog podpůrných opatření, dílčí část pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu zrakového postižení a oslabení zrakového vnímání. Praha: Wolters Kluwer.
[2] Vágnerová, M. (2005) Školní poradenská psychologie pro pedagogy. Praha: Karolinum.
[3] Říčan P., & Krejčíková D. a kol. (2006). Dětská klinická psychologie. Praha: Grada Publishing.
Podpora žáků se ZP si zaslouží pozornost všech pedagogů, nejen těch, kteří se s takovým žákem setkávají ve svém školním kolektivu. Jako tip pro doplnění informací může posloužit seznam literatury a dalších dostupných zdrojů.
Poznejte cestu nevidomého Vládi, který se i přes svůj handicap postupně téměř obešel bez asistenta pedagoga a naučil se Braillovo písmo. Jak v jeho případě probíhala inkluze?
Oproti ostatním žákům se specifickými vzdělávacími potřebami musí žáci se zrakovým postižením při své cestě vzdělávacím systémem čelit překážkám, souvisejícím nejen se specifičností jejich handicapu, ale i s nedostatečnou informovaností okolí a škol. Speciální pedagožka Eva Matoušková v podcastu Zapojme všechny popisuje současnou praxi ve vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Pavlína, studentka se zrakovým postižením, následně popisuje svou zkušenost se základním, středním a vysokým školstvím.