Nespokojenost s výsledky vyšetření ve školském poradenském zařízení

Ilustrační foto/FOTO: Unsplash

V úvodním článku pod názvem Ze školského poradenského zařízení rovnou na revizní pracoviště jste se dozvěděli, kdo a proč o revizi výsledků vyšetření ve školském poradenském zařízení může požádat a co je k žádosti o takovou revizi potřeba. Teď vás čeká ucelený popis průběhu revize, aby vás už nic nepřekvapilo.

Jak probíhá proces revize?

Rodič po vyšetření svého dítěte ve školském poradenském zařízení dostane Zprávu z vyšetření a Doporučení školského poradenského zařízení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole (dále jen Doporučení), které stanovuje, jak se žákem pracovat ve školním prostředí.

Po předání dokumentace rodičům je také povinností školského poradenského zařízení Doporučení odeslat datovou schránkou přímo škole. Zprávu z vyšetření předává školské poradenské zařízení pouze zákonným zástupcům (obvykle rodičům) nebo zletilého žákovi.

Souhlasem stvrzeným podpisem rodičů by škola měla podpůrná opatření uvedená v Doporučení začít naplňovat. Pokud rodič anebo zletilý žák s Doporučením nesouhlasí, postoupí je k revizi. Pokud ještě předtím nikdo z nich Doporučení nepodepsal, žák nedostane žádnou podporu a je potřeba vyčkat na výsledky revizního řízení.

Gabriela Mikulková, vedoucí oddělení Revizní pracoviště Národního pedagogického institutu ČR, proto rodičům doporučuje podepsat Doporučení tzv. „s výhradami“. Jedná se o kolonku v závěru Doporučení: Vyjádření informovaného souhlasu rodiče: ano – ne – s výhradami, které žák nebo v případě nezletilosti jeho rodič podepisuje a opatřuje datem. V případě podepsání „s výhradami“ je potřeba definovat, v čem je problém a co by se mělo zbrzdit. V závěru Doporučení je proto prázdné pole pro vyjádření rodiče nebo školy, kde je možné důvody výhrad upřesnit. Rodiče mohou takto podat žádost o revizi, aniž by tím zastavili veškerou podporu, na kterou má žák na základě Doporučení nárok. Žádost o revizi se může týkat nejen závěrů Doporučení, ale také samotných závěrů vyšetření školského poradenského pracoviště (jedná se o dokument Zpráva školského poradenského zařízení určená pouze pro žáka nebo jeho rodiče).

Škola také v tomto případě musí naplňovat závěry Doporučení, i když s nimi nesouhlasí, má o nich pochybnosti a podala žádost o revizi. Žák tedy ani v tomto případě o svou podporu na základě závěrů Doporučení nepřichází.

Pokud žádost zaslaná reviznímu pracovišti splňuje formální požadavky (viz výše), začne proces, který by neměl trvat déle než 60 dní. Jeho cílem je nezávisle přezkoumat, jestli nedošlo k chybnému úsudku, a hlavně jestli pro žáka neexistuje řešení, které mu bude lépe vyhovovat s ohledem na jeho potřeby a třeba i podmínky ve škole, do které dochází.  

Poté, co jsou všechny strany informovány o tom, že proti závěrům Doporučení a případně i závěrům pedagogicko-psychologického nebo speciálně pedagogického vyšetření školského poradenského zařízení bylo podáno revizní řízení, dojde k podrobnému prostudování dokumentace. Revizní pracovníci (psychologové, speciální pedagogové, což jsou nejen zaměstnanci centrálního pracoviště v Praze, ale i externí spolupracovníci-odborníci ze školských poradenských zařízení v krajích) zjišťují, jak poradenské pracoviště komunikovalo s rodiči, školou, případně dalšími subjekty, jaké je složení třídy, personální zajištění školy a jak funguje školské poradenské zařízení.

„Na kontextu vždy záleží, proto nás zajímá samotný žák, jeho třída i škola, v rámci, které funguje,“ říká Gabriela Mikulková. Na základě prvního posouzení dokumentace je vytvořen expertní tým, který se případu začne podrobně věnovat v terénu. Tým je sestaven tak, aby byla zaručena nezávislost. „Vždy se snažíme, aby například v týmu nebyli lidé z daného kraje,“ říká Gabriela Mikulková. První expertní posouzení přizvanými odborníky probíhá navíc zcela anonymně. Revizní pracoviště se v případě řešení složitějších kauz může jednotlivě obracet i na experty v oblasti speciální pedagogiky, psychologie, psychiatrie, klinické logopedie a dalších lékařských specializací.

Tým se následně vydá za žákem do školy, obvykle se účastní přímo výuky. Probíhají rozhovory se zástupci školy (vedení, výchovný poradce, učitel...) a experti navštíví také dané školské poradenské zařízení a hovoří s rodiči.  „Ve školském poradenském zařízení zjišťujeme, jak postupovali a proč. Cílem je vytvořit kreativní prostředí, ve kterém více odborníků hledí na jednu věc a snaží se najít další možné cesty.“ Jistou výhodu jim poskytuje čas. Podpůrná opatření už nějakou dobu běží a je tedy možné vyhodnotit jejich účinnost a sledovat, co funguje dobře a co nikoliv. 

Za mnohými žádostmi o revizi stojí právě špatná komunikace mezi jednotlivými subjekty. Revizní týmy se proto snaží co nejlépe komunikovat a vysvětlovat, proč žák potřebuje tu konkrétní podporu, kterou dostal, a nemůže mít něco jiného, aby to rodiče, žák či škola chápali.  „Společným jmenovatelem ve všech fázích revizního řízení je komunikace,“ říká Gabriela Mikulková. Naslouchat, společně hledat vhodné a schůdné cesty v rámci daného prostředí a představit řešení všem stranám tak, aby ho přijaly. 

Rozhovor se žákem se uskuteční jen v případě, kdy k tomu dají souhlas oba rodiče žáka. „Když máme možnost mluvit přímo se žákem, zajímá nás jeho pohled, co by mu pomohlo, vyhovovalo mu, co ho naopak ruší,“ popisuje Gabriela Mikulková. Obzvlášť citlivě se při komunikaci s žákem postupuje, pokud jsou rodiče v rozvodovém řízení. V případě souhlasu rodičů může dojít i k novému posouzení vzdělávacích potřeb žáka, tedy i k novému pedagogicko-psychologickému anebo speciálně pedagogickému vyšetření včetně posouzení sociálním pracovníkem. Nové vyšetření provádějí zaměstnanci revizního pracoviště.

Na základě šetření vzniká tzv. revizní zpráva. Jedná se o závěrečné posouzení původní Zprávy z vyšetření nebo původního Doporučení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami.

Revizní zpráva se zasílá:

• zletilému žákovi, studentovi nebo rodičům,

• příslušnému školskému poradenskému zařízení,

• škole nebo školskému zařízení – s vyloučením údajů ze Zprávy školského poradenského zařízení, která je určená pouze pro žáka nebo rodiče (dle § 16a odst. 3 Zákona o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání).

Přibližně dvě třetiny revizí ve výsledku navrhnou jinou cestu, jak k žákovi ve vzdělávání přistupovat. Mohou například nově nastavit některé obsahy vzdělávání, upravit počet hodin v předmětech speciálně pedagogické péče a podobně. Pokud například žák s poruchami autistického spektra, potažmo jeho rodiče odmítají na druhém stupni asistenta pedagoga, revizní tým primárně posuzuje, zda žák může být nebezpečný sobě nebo okolí a jestli se zvládne přizpůsobit, aby vše zvládl. Asistenta pedagoga na druhém stupni mohou totiž rodiče vnímat jako prvek, který upozorňuje na žákovu odlišnost a znesnadňuje mu integraci do kolektivu. „Pokud to je možné, asistenta jim nenutíme, ale místo toho navrhneme jiná opatření,“ popisuje Gabriela Mikulková. 

V ostatních případech revizní řízení potvrdí správnost závěrů školského poradenského zařízení (tzn. i nezbytnost navrhovaných doporučení). V těchto případech pak zaměstnanci revizního pracoviště vyvíjejí maximální snahu, aby žák navrhovanou podporu dostal. Revizní pracoviště následně komunikuje s rodiči i se školou, aby chápali, proč je pro něj daná podpora nezbytná, případně se školou řeší, jakým způsobem potřebnou podporu zajistit. „V méně jasných případech se snažíme rodičům vysvětlit, v čem je pro dítě navrhovaná podpora důležitá, ale pokud ji i nadále odmítají, nezbývá než jejich rozhodnutí respektovat, byť ho můžeme považovat za nesprávné,“ říká Gabriela Mikulková.

Práva rodičů

Rodič (žadatel o revizi) nemá povinnost poskytnout informovaný souhlas s naplňováním podpůrných opatření uvedených v novém nebo verifikovaném Doporučení školského poradenského zařízení vycházejícím z revizního šetření, pokud s nimi není v souladu. Výstup z revizního šetření ale už nemůže být opětovně revidován. Pokud je rodič i přesto přesvědčen, že by žákovi měla být poskytována jiná podpůrná opatření, má možnost takovou věc řešit soudní cestou.

Jen je potřeba si uvědomit, že těmito výše uvedenými kroky může znemožňovat naplnění práva dítěte na vzdělávání, jednat v rozporu se zájmem dítěte a neplnit své povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti. V takovém případě může vstoupit do hry Orgán sociálně-právní ochrany dětí (dále OSPOD). Podnět pro prověření takové situace podává škola, a to případně i společně se školským poradenským zařízením.

Rodič má také právo odmítnout vyšetření žáka ve školském poradenském zařízení, anebo i revizní vyšetření. V takovém případě může podnět pro OSPOD podat samotné školské poradenské zařízení anebo revizní pracoviště.