Ze školského poradenského zařízení rovnou na revizní pracoviště

Ilustrační foto/FOTO: Unsplash

Na pochybnosti má nárok každý. Revizní pracoviště je tu pro všechny, kteří jsou nespokojení s výsledky nebo průběhem vyšetření ve školském poradenském zařízení. Výsledkem revizního řízení by mělo být řešení, ve kterém se žák, ale i škola budou cítit komfortně.

Kdo se může na revizní pracoviště obrátit?

Na revizní pracoviště se mohou obrátit:

• zákonní zástupci nezletilého dítěte/žáka, zletilý žák/student, kteří mají pochybnosti o odborně správném závěru školského poradenského zařízení, který je formulován ve zprávě z vyšetření nebo v Doporučení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole (dále jen Doporučení), a to do 30 dnů ode dne, kdy obdrželi zprávu nebo doporučení školského poradenského zařízení.

• školy nebo školská zařízení (výchovné ústavy, diagnostické ústavy, dětské domovy se školou aj.), orgány veřejné moci (Orgán sociálně-právní ochrany dětí aj.), které svým rozhodnutím uložily zákonnému zástupci dítěte nebo žáka nebo zletilému žákovi/studentovi povinnost využít odbornou poradenskou pomoc ve školském poradenském zařízení, a to do 30 dnů ode dne, kdy doporučení obdržely.

• Česká školní inspekce.

Revizní pracoviště se věnuje dětem od předškoláků až po středoškoláky. „Do naší kompetence ale nespadají námitky proti výsledkům posouzení školní zralosti,” upřesňuje Gabriela Mikulková, vedoucí revizního pracoviště. Pracoviště se ročně věnuje přibližně 40 žádostem. Nejvíce žádostí se týká žáků na druhém stupni základních škol. Přechod na druhý stupeň je náročný, klade větší nároky na samostatnost žáků, kteří navíc vstupují do puberty.

Pandemie nemoci covid-19 ovlivnila také typ žádostí o revizi zpráv a doporučení z vyšetření školských poradenských zařízení. Aktuálně se velká část žádostí týká asistentů pedagoga. Zatímco dříve byly žádosti o revizi týkající se asistentů pedagoga podávány jak s požadavkem o jejich odejmutí, tak i přidělení, nyní o ně žadatelé o revizi více usilují.

Co musí žadatel o revizi dokládat?

• Identifikační údaje žadatele

• Zdůvodnění žádosti o revizi

• Informace o pracovišti školského poradenského zařízení, které vydalo zprávu nebo doporučení

• Kopie příslušných dokumentů (zpráva a doporučení ze školského poradenského zařízení)

Jaké jsou nejčastější důvody žádosti o revizi?

Hlavním důvodem pro podání žádosti o revizi vyšetření ze strany školy nebo rodičů bývá nejčastěji nesoulad:

• se závěry zprávy z vyšetření,

• se závěry posouzení speciálních vzdělávacích potřeb,

• s navrhovanými podpůrnými opatřeními (často se například řeší nárok na asistenta pedagoga, jestli je ještě potřeba, nebo ne),

• s doporučením vzdělávací dráhy žáka, včetně zařazení do škol, tříd, oddělení a skupin podle § 16 odst. 9 Zákona o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školského zákona).

Školy a školská zařízení nejčastěji požadují revizi, když jim nesedí navrhovaná podpora a způsob doporučené intervence a vnímají je pro žáka jako málo efektivní. Školy revizi požadují i tehdy, pokud je pro ně složité podporu zaštítit tak, jak ji školské poradenské zařízení navrhuje. Podporu u revizního pracoviště hledají také, když žák navrhovanou podporu (např. předměty speciálně pedagogické péče) na základě rozhodnutí rodičů nevyužívá, ale školské poradenské zařízení ji odmítá odebrat. (Tzn. rodič v takovém případě neposkytne písemný souhlas s navrhovanými podpůrnými opatřeními, která jsou uvedená v Doporučení.) Vzhledem k tomu, že povinností školy je předepsanou podporu poskytovat, dostává se tím do komplikované situace.

Většinu žádostí ale podávají právě rodiče. Ti totiž výsledky vyšetření a návazná doporučení posuzují daleko více v emoční rovině. „Rodiče mohou mít pocit, že výsledky vyšetření neodpovídají tomu, jak své dítě znají, a vnímají, že by mělo mít větší podporu, nebo naopak,“  říká Gabriela Mikulková.

V případech žádostí podaných ze strany rodičů bývají obsahem i pochybnosti ohledně samotného průběhu poskytování poradenské služby. Rodiče se například mohou domnívat, že je pracovníci poradny nebo centra dostatečně nevyslechli. Proto žádají o revizi často také v případě, když je výsledek vyšetření v rozporu s posouzením odborníků mimo síť školských poradenských zařízení, například dětského klinického psychologa nebo dětského psychiatra.

Formality, které jsou potřeba k podání žádosti o revizi, už teď znáte. V dalším článku pod názvem Nespokojenost s výsledky vyšetření ve školském poradenském zařízení se dozvíte, co vás během revizního šetření čeká, jaké činnosti provádí revizní pracoviště a jak naložit s revizní zprávou.